logo Silvarium tisk

Národní park Šumava čeká několik perných let. Do roku 2024 má stihnout revitalizovat mokřady a obnovit kilometry meliorovaných potoků na ploše přes 2 000 hektarů.
Spolu s Národním parkem Bavorský les a dalšími partnery získal na projekt Life for Mires 5,8 milionu eur.

ŠUMAVA Za posledních 20 let se na Šumavě podařilo revitalizovat 600 hektarů rašelinišť a dalších mokřadů. Ještě zásadnější ale bude pro cenné vodní ekosystémy v národním parku následujících šest let.

Správa NP Šumava spolu se svými partnery uspěla v žádosti o finance z dotačního programu Life. Díky němu se snaha o navrácení mokřadů do původního stavu výrazně zrychlí a zefektivní. V plánu je vrátit do stavu před zásahy lidí více než dva tisíce hektarů vybraných rašelinišť, podmáčených luk a dalších ekosystémů. A k tomu i další kilometry dříve napřímených drobných potůčků.

„Mám ohromnou radost, že se to podařilo. Lesníci a zemědělci se posledních 200 let snažili Šumavu odvodnit, především kvůli tomu, aby zvýšili úrodnost lesů, ale i luk a polí. My se teď vydáme na cestu zpět, abychom tu vodu krajině vrátili. Není to zásadní věc jen pro Šumavu, ale i celý přiléhající region," říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
O možných revitalizacích mokřadů na Šumavě se začalo mluvit už začátkem 90. let minulého století. Tehdy začal i jejich monitoring a ukázalo se, v jakém stavu se některé odvodněné lokality nacházely.

Tým se rozroste o sedm lidí

„Zjistilo se, že na Šumavě je přes šest tisíc hektarů rašelinišť, z nichž dvě třetiny byly v minulosti odvodněny. A že asi dva tisíce hektarů je třeba revitalizovat. Teď máme před sebou možnost obnovy dalších stovek hektarů rašelinišť a ostatních typů mokřadů, které člověk v minulosti poškodil," vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Zatímco v minulosti zajišťovali na správě parku přípravu jednotlivých projektů revitalizace dva pracovníci, díky získané dotaci se teď tým rozroste o dalších sedm lidí a zvládne se mnohem více práce. Česká strana získá na přímé zásahy v terénu, monitoring a osvětové a výukové programy 4,8 milionu euro, tedy více než 120 milionů korun. A kromě Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les se do projektu zapojí i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a bavorský spolek Bund Naturschutz. Celkem se v projektu podařilo získat 5,8 milionu eur, tedy téměř 150 milionů korun.

Reálně začnou práce v terénu už příští rok a poslední dva mokřady čeká oživení v roce 2024. Obnovy se dočkají většinou neznámá rašeliniště i místa v turisticky hojně navštěvovaných územích – například Jezerní slať nebo část Mrtvého luhu. I tato vzácná území lidé v minulosti cíleně odvodňovali.

„Budeme se snažit zúročit naše dřívější znalosti. Už teď sbíráme v terénu přesné informace, místa mapujeme a shromažďujeme podklady pro projektové dokumentace k jednotlivým realizacím. Projekt se týká nejvíce přímých zásahů v terénu, které mají za úkol podpořit obnovu mokřadních biotopů a zvýšit jejich schopnost zadržovat vodu v krajině. Ale také návrat vzácných druhů, které jsou na mokřady vázané," popisuje botanička Iva Bufková, která celý tým vede a obnovou rašelinišť se zabývá už téměř dvacet let.

Dojde na techniku i lopaty

V plánu jsou zásahy, které se neobejdou bez lehčí techniky, ale dále i úprava těžce přístupných míst s pomocí klasických krumpáčů a lopat. Do projektu patří i sledování vývoje jednotlivých lokalit po zásazích a také práce s veřejností.

„Chceme upozorňovat na důležitost obnovy mokřadů kdekoli v krajině, ne jen na území národního parku. Díky tomu, jak špatně jsme s vodním režimem krajiny zacházeli, jsou teď pro nás dopady klimatické změny mnohem dramatičtější," míní Bufková a vysvětluje, že součástí projektu jsou i programy pro školy nebo i místní obyvatele.
Pokračovat pak budou třeba i oblíbené Dny pro rašeliniště, při nichž se do obnovy vybraných území mohou zapojit i místní nebo návštěvníci Šumavy.

„Jde nám o to, aby se voda zadržovala v celém ekosystému, tedy v půdě i ve vegetaci. A nejedná se jen o tyto dva tisíce hektarů pozemků. Pokračovat musíme i jinde. Třeba na plochách, kde jsou dnes vysušené pastviny. Jakmile zjistíme, že se tam původní odvodňovací systémy ucpaly nebo jinak poškodily, a tak už nemohou svému účelu sloužit, nebudeme se je už snažit obnovovat. Šumava plná vody bude mít do budoucna velký význam," dodává Pavel Hubený.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě