Přihlásit

Ochrana lesů (ČRo Plus)

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Ten šok zatím zasáhl hlavně lesáky a lidi z venkova, ale až se masa lidí přesune na prázdniny z měst do přírody, pocítí na vlastní kůži to, čemu ministr životního prostředí říká největší katastrofa od dob Marie Terezie. Tam, kde dříve stály voňavé a husté porosty plné hub, jsou dnes mnohde pařezové holiny nebo šedé či rezavé stožáry mrtvých stromů. Kvůli kůrovcové kalamitě se za první 3 měsíce letošního roku ve státním podniku Lesy České republiky vytěžilo zhruba třikrát více než v loňském roce. Ekologové tvrdí, že během čtyř následujících desetiletí hrozí rozvrat naprosté většině smrkových porostů, tedy až dvěma pětinám všech českých lesů. Tento týden se bude projednávat novela lesního zákona, která má změnit hospodaření v našich hvozdech, aby byly odolnější vůči podobným katastrofám. Hnutí Duha však upozorňuje, že obsahuje pouze dílčí opatření, která zdejší lesy nezachrání. Petici, ke které se přihlásilo asi 40 tisíc lidí, žádá na ochranu lesů daleko důraznější změny. Já zdravím do studia Českého rozhlasu v Poslanecké sněmovně zpravodaje novely z hnutí ANO Karla Turečka, dobrý den. 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Dobrý den. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
A tady ve vinohradském studiu je Jaromír Bláha, odborník na ochranu lesů z Hnutí Duha, zdravím vás. 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Dobrý den. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Pane Turečku, můžete v kostce do jedné minuty vyložit, v čem by měla zmiňovaná novela zákona vylepšit stav našich lesů? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Tak ta novela je samozřejmě dílčí a reaguje skutečně na tuhle tu velkoplošnou kalamitu, když bych to zestručnil, je to soustředěný, je to soustředěný do třech základních částí, jednak jsou to výjimky a postup při udělení těchto výjimek z pravidel pro použití reprodukčního materiálu v případě této velkoplošné kalamity. Dále je to stanovení důraznějších povinností odborných lesních hospodářů včetně evidence těchto lesních hospodářů a samozřejmě tato novela zavádí obec, opatření obecné povahy, které mohou orgány Státní správy při výkonu Státní správy v lesích ukládat právě v těchto mimořádných opatřeních. To jsou asi takový ty 3 základní části této novely. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Proč soudíte pane Bláho, že ty navrhované změny jsou nedostatečné, a když jsme slyšeli, že to je dílčí novela, která má reagovat na současnou kalamitní situaci v lesích a také máte na to odpověď jednu minutu. 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Ty příčiny té současné krize lesů jsou v nevhodné druhové skladbě v tom, že jsme kdysi sázeli smrkové monokultury na, do oblastí, kde nemají teďka při klimatické změně vhodné podmínky k životu a lesy plošně hynou a je potřeba řešit tyto příčiny. To znamená, začít pěstovat pestré, odolnější lesy a k tomu se ta novela vůbec nevěnuje. My tam postrádáme novelizační body, které výrazně urychlí změnu druhové skladby na pestřejší lesy, které umožní využívat přirozené zmlazení v mnohem větší míře lesů, protože ty lesy vyrostly ze semínek z přirozeného mlazení jsou mnohem odolnější než lesy vypěstované z uměle vysázených sazenic. Chybí nám tam omezení holosečí, které devastují při mýtních úmyslných těžbách, které devastují lesní půdu a zejména tu obnovu těch poničených lesů, která je teď potřeba masivně zajistit, tak v podstatě znemožňuje přemnožená spárkatá zvěř. V podstatě přemnožená spárkatá zvěř poškodí naprostou většinu vysázených listnáčů a jedle, a právě ty v lesích potřebujeme a tam je potřeba tedy s těmi opatřeními sáhnout i do zákona o myslivosti. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Tak pane Turečku, když jsme slyšeli od Jaromíra Bláhy, že vlastně ta kalamita, kterou teď dílčím způsobem řeší nebo chce řešit Poslanecká sněmovna, tak je záležitostí dřívějšího špatného hospodaření v lesích. Tak proč je ta novela opravdu jenom takhle částečná, proč nejde po těch příčinách? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Víte, ono dřívější hospodaření, to bychom museli skutečně jít nad přelom 19. A 20. století, to není záležitost 20 let. Prakticky to formování preference smrku, se tady skutečně formovalo od roku 1900 jo, takže to není záležitost 20 let. Na druhé straně je třeba říct, že právě ty výjimky pro použití je reprodukčního materiálu, ty jsou tam zdůrazněny a prakticky to je činnost odbornejch lesních hospodářů měnit tyhle ty strukturu, strukturu prostě smrkovejch porostů třeba na bukové, jedlové nebo borovicové. To je asi v tomhle tom směru cíl. Já si myslím, že to je dostatečný a samozřejmě bude tam individuální zodpovědnost těch odborných lesních hospodářů, která bude větší. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Mimochodem, když jste slyšel pane Bláho to, že vlastně tato, tento způsob hospodaření je vlastně dlouhodobý, že u nás funguje desítky let, tak to asi není záležitost posledních 20 let, jak říkal pan Tureček? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Určitě ne, v tom má pan poslance Tureček rozhodně pravdu, nicméně posledních 20 let víme o tom, že v podstatě klimatická změna znevýhodní ten smrk díky, díky suchu a těm extrémům v těch nižších a středních polohách. Smrk má mělký kořenový systém. Ty prognózy tady jsou 20, 25 let. A zatím na ně ministerstvo zemědělství nereagovalo změnou, výraznější změnou legislativy. V loňském roce změnili vyhlášku, která umožnila vlastně navýšení podílu listnáčů a jedlí, ale v těch nejvíce ohrožených oblastech pouze o nějakých 10 procent. Ten zákon, ten stávající lesní zákon je 20 let starý, starý a skutečně je nastavený na les takzvaných věkových tříd. Les, který se obhospodařuje holosečně na jedné ploše stromy /nesrozumitelné/ a znovu uměle vysází. To naprosto neodpovídá požadavkům na adaptaci lesů na změny klimatu. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Já jsem si našel svůj článek z roku 2006, tam 260 vědců varovalo, že naše lesy vinou způsobu hospodaření nejsou připravené na klimatickou změnu. Čili ta upozornění pane Turečku tady byla, ale na druhou stranu souhlasil byste s tím, že vlastně i ministerstvo zemědělství ani Poslanecká sněmovna neudělali nic zásadního proto, aby za těch posledních 20 let dejme tomu s tou skladbou něco zásadního udělali? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Tak ten posun tý skladby určitě je, já si myslím, že jsme byli i v situaci, kdy prostě ta smrková monokultura byla i na 90 procentech. My se posouváme dneska k tomu číslu 80 procent. Myšlenka, že prakticky v lesním hospodářství, všechno změníte během 5 let, jako to si myslím, že tak nejde jo, protože samozřejmě ten proces je dlouhodobý, ten roste, les roste 60, 100 let, takže ten postup je skutečně o činnosti na 2-3 generace. A co se týče tý novely zákona o lesích, že zákon je starý z roku 1995, no upřímně řečeno třeba za První republiky jsme se taky řídili lesním zákonem, který byl přijat na konci, na konci 19. století v dobách Rakouska-Uherska, a taky nikdo netvrdil v té době, že ten zákon je starý, takže já si myslím, že. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Ale neprobíhala snad klimatická změna tehdy ne? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Tak ta klimatická změna probíhala to, když se podíváme do doby vlády Karla IV., tak třeba ve středních Čechách. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Počkejte, nemluvíme o vládě Karla IV, mluvíme o první republice. 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Já jenom chci říct, že samozřejmě jsou to periodické cykly a samozřejmě v období 14., 15. století samozřejmě tady bylo tepleji. Pak bylo 16., 17. století zase bylo chladněji, takže já si v tomto směru myslím, že v tomhle tom je třeba vždycky postupovat uvážlivě. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Jak byste reagoval pane Bláho na ta slova, že posunuté skladby tady je od těch smrků k jiným dřevinám, a že to hospodaření v lesích je prostě dlouhodobá záležitost, že to nemůžete změnit okamžitě? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
To je určitě pravda, že je to dlouhodobá záležitost za normálních podmínek vlastně ta perioda takzvaného /nesrozumitelné/, to znamená, kdy se lesy znova obnoví, jestli je 100 let, ale nicméně samy stromy rostou některé mnohem déle stovky let. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Tak vidíte, takže a vy byste to chtěl změnit naráz? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Naráz to určitě nepůjde, ale jde o to, tu změnu začít a teď jsme skutečně v úplně jiné situaci, kdy tedy máme plošný rozpad lesů na výrazné části celé republiky a obnovujeme vlastně lesy najednou, je to úplně mimo ten stoletý cyklus. A teď se rozhoduje o tom, jaké budou ty lesy za 100 let, jestli znovu tam nasázíme smrk, a bohužel ta stávající vyhláška stále umožňuje v těch nejohroženějších oblastech sázet větší množství smrků třeba i nadpoloviční většinu smrků anebo začneme pěstovat lesy, které budou pestré, které budou věkově rozmanitější, které budou strukturálně rozmanitější a tím pádem i odolnější, ale ten stávající lesní zákon, to říkám znovu na to není zastaven, není nastaven, takže teď je potřeba udělat tu změnu proto, abychom dali těm lesníkům možnost začít hospodařit trošku jinak. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Pane Turečku, není opravdu vzhledem k tomu, co vidíme v těch lesích, co se tam děje, jakým způsobem obrovsky celé hektary lesa, tak stát ani nestačí žádným způsobem odklízet, nějak s tím zacházet, tak není čas na to si říct, ano teď třeba je nějaká katastrofická situace, ale, když teď radikálně změníme ten přístup k lesům, tak za nějakou tu dobu pro příští generace tady budou lesy pestré a odolnější? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Ale já myslím, že to asi nikdo nezpochybňuje, že samozřejmě i ministerstvo zemědělství i Poslanecká sněmovna, zemědělskej výbor se tímto zabývá a samozřejmě já si myslím, že v tomto směru je stoprocentní shoda posunout to číslo třeba smrkových porostů z dnešních nějakých 80, 85 procent v horizontu prostě několika desítek let, prostě k 50 procentům, zvýšit procento jaksi buku, zvýšit procento jedle na nějakých 10, 15 procent. V tomto směru je, ale říkám samozřejmě /souzvuk zvuků/. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Ale proč to neudělat teď rovnou v tom zákoně, promiňte, že vás přerušuju. 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Ale já si myslím, že ten zákon na to reaguje, tam je právě ta výjimka z použití reprodukčního materiálu, protože samozřejmě je to vždycky o dostupnosti jednolivejch sazenic. Těžko můžete něco vysazovat, když tu sazenici nemáte, takže já si myslím, že ten zákon na to reaguje a samozřejmě je tam i důraz na tu práci těch odbornejch lesních hospodářů, který by měli posoudit tu situaci v místě. Jo já bych se skutečně přimlouval, aby se ty kultury jaksi těch lesních porostů, taky měly i na takovej ten čas mimoprodukčních funkcích lesa a to zejména jako význam lesa při zadržování vody v krajině. Takže v tomto směru já si myslím, že jako je shoda o tom, kam chceme dostat lesní hospodářství během 2, 3 generací. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Pane Bláho, když jsme tady slyšeli ještě jednou, že v tom zákoně část těch záležitostí se řeší, že jsou tady výjimky z pravidel důraznější povinnost pro odborné lesní hospodáře, proč podle vás tohle všechno nestačí? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Ten přenos reprodukčního materiálu řeší stávající nedostatek sazenic, to je určitě v pořádku, ale neřeší to druhovou skladbu, neřeší to řekněme tu i strukturální rozmanitost a odolnost budoucích lesů. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
A co by to řešilo, jaké jsou vaše návrhy? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Ten první návrh je v podstatě změnit ta ustanovení lesního zákona, které v současné, v současné dikci v podstatě říká, kolik se má pěstovat minimálně takzvaných miliročních zpevňujících dřevin, to znamená těch listnáčů a jedlí, ta procenta jsou pak daná vyhláškou a jsou jak jsem říkal nedostatečná, my to navrhujeme změnit a říct, že vyhláška naopak určí maximální procento rizikových dřevin, jako je třeba smrk na konkrétních stanovištích a jinak dát těm lesníkům v podstatě volnost, protože toto klima skutečně se mění tak rapidně a i vědci z ústavu /nesrozumitelné/ a ostatní vlastně nedokáží predikovat, jaké stromy v budoucnu v lesích přežijí. To znamená, zavést v lesním zákoně obecně povinnost používat při výsadbě ekologicky a klimaticky vhodných, vhodných dřevin podle znalosti a erudice toho lesníka, který to stanoviště nejvíce zná. Nesmírně je důležité omezit úmyslné holoseče tam, kde neprobíhá kalamita, aby se v podstatě nedělaly holiny, na kterých dochází k erozi, k erozi a degradaci lesní půdy a pěstují se stejnověké porosty a především a to je nesmírně důležité nebo ještě dva body řeknu, snížit stavy spárkaté zvěře, které neumožňují odrůstat právě těm listnáčům a jedlím, bez toho se žádná změna k lepšímu nemůže podařit. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
To už se dostáváme k tomu mysliveckému zákonu, ale abychom se vrátili k té novele lesního zákona, která se projednává nebo bude projednávat ve sněmovně. Pokud pane Turečku má být v našich hvozdech daleko víc dubů, buků nebo jedlí. Byl byste proto, aby se v zákoně ten přístup otočil, jak předpokládá Hnutí Duha, že by se místo minimálního podílu těch takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin stanovil maximální podíl jiný stromů než z těch přirozené druhové skladby? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Víte, já osobně nejsem přítelem prostě dávat tyhle ty čísla do zákona, protože samozřejmě v momentě, kdy dáte nějaký číslo do zákona, tak jaksi jako svazujete prostě těm lidem v tom terénu ruce. Jo já třeba zase dám příklad, jak jsem tady mluvil o tom zadržování vody v krajině, když vysážete prostě bukovou monokulturu na nějakém prameništi, a pak uhodí dlouhodobější sucho během léta, tak samozřejmě ten buk v průběhu srpna, srpna prakticky seschne a ten, ta půda prosychá mnohem intenzivněji na tom prameništi, takže já bych se skutečně přimlouval vždycky na tom posouzení odborníků v tom místě, samozřejmě shodneme se tom cíli, prostě dostat smrkové, smrkové porosty někde na číslo 50, 55 procent. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Tak nebylo by skutečně ten zákon opravdu hodně svazující a nerespektovalo by to možná třeba některé i místní podmínky, pane Bláho? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Já s panem poslancem Turečkem v tomhle naprosto souhlasím. Jak jsem říkal my nenavrhujeme dát ta čísla do zákona. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Navrhujete poměr a to v podstatě čísla jsou. 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Ta stávající čísla jsou ve vyhlášce a ty mi navrhujeme nahradit čísly těch rizikových dřevin, ale v ostatním navrhujeme dát skutečně, tak jak říkal pan Tureček k těm vlastně komisním lesníkům volnost, tak aby ty místní podmínky mohli zohlednit. V podstatě ten náš návrh přesně je o tom, jak to tady vlastně povídal pan poslanec Tureček, dát těm lesníkům větší volnost a používat dřeviny, tak jak oni vidí, že se proto dané stanoviště hodí. Ten, ten stávající zákon je právě nesmírně svazující pro lesníky. Ten nastavuje v odkazech na vyhlášky i různá pravidla, takový režim, že lesníci, kteří chtějí v podstatě hospodařit řekněme v druhově pestrých strukturálně bohatých lesích, tak musí odvozovat svoje vlastní hospodářské plány od ukazatelů, jako je věk, který mají skutečně monokultury, ale nemají pestré porosty. Tohle všechno je potřeba v podstatě ty bariéry z toho lesního zákona odbourat, tak jak říká pan poslanec Tureček. Ale ten, ta novela ministra zemědělství to nenavrhuje. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Pane Turečku, nemyslíte si, že naopak ten stávající zákon nedává možnost hospodářům zohlednit ty místní podmínky a že by se tam mělo říct, že prostě preferenci mají ty duby, buky, jedle? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Tak jak už jsem říkal, proto se ten zákon novelizuje v těch podmínkách prakticky důrazu na tu činnost odbornejch lesních hospodářů, a to si myslím, že je v tomto směru dostačující. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Ale nemluví se tam snad o té druhové skladbě tolik? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Já bych to skutečně nechal jako prostě na ty jaksi normy nižšího řádu, ať je to vyhláška, směrnice, či oborové normy, skutečně moje zkušenost, když si vezmete ministerstvo zemědělství, sem ten zákon prakticky předložilo někdy začátkem tohohle roku. Prostě máme červen a jsme teprve před druhým čtením, takže samozřejmě jakékoliv prostě vždycky změny a reakce z hlediska zákona, prostě na tu situaci jsou skutečně neoperativní. Já si myslím, že novela vytváří. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
A co si myslíte, promiňte, že vás přerušuji, ale co si myslíte o té možnosti dejme tomu velmi výrazně omezit ty holoseče, protože to jsou, to je způsob hospodaření, který podle ochránců přírody způsobuje prostě půdní erozi a způsobuje to, že potom se tam těžko zakořeňují ty sazenice a tak dále. To omezení byste také nedával do zákona? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Taky ne, protože jako ze zákona říct, že to má být půl hektaru, upřímně řečeno, někde může dělat problémy 0,1 hektaru. Někde může dělat problémy až 1 hektar. Já bych to skutečně nechal na těch lidech v terénu. Na druhé straně od těch lidí v terénu bych vyžadoval, jaksi důraznější a preciznější práci. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Co myslíte pane Bláho, vyhláškou by se tyto otázky daly řešit lépe? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Právě ty současné vyhlášky jsou většinou kámen úrazu, jak jsem stávající vyhlášky nařizují, kolik se má sázet sazenic na hektar, v jakém sponu, v podstatě ukazují, dávají nějaká, nějaká odvození těch lesních hospodářských plánů, takže ty odborní lesní hospodáři jejichž pravomoci se nyní tím za tou novelou stanovují, vlastně mají velmi omezené možnosti to potom ovlivnit v rámci těchto svazujících vyhlášek. Proto je potřeba začít přenastavovat ten lesní zákon, dát jiná zmocnění pro, provádějící předpisy a změnit ty provádějící předpisy. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
A co se týče těch holosečí, já, když jsem o tom před časem mluvil se zástupci Lesů České republiky, tak ty mi říkali, že oni stejně nepoužívají moc holoseče, že maximálně opravdu jako ve velikosti 1 hektaru, takže je nutné to omezovat takhle tím zákonem? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Už v současném zákoně to omezení je právě na 1 hektar, v některých případech na 2 hektary, a to je obrovská plocha. A pak, když vidíte ty holoseče, kord například ve svazích, kde dochází k erozi půdy, tak, tak vidíte, že je to špatně. A tam ideální je hospodařit úplně bez holosečí způsoby výběrovými, podrosními, tak jako se to dělá v některých zemí, jako je Slovinsko nebo Švýcarsko. V /nesrozumitelné/ ve Slovinsku mají úplně holoseče zakázané v lesním zákoně. My po diskuzi v podstatě s lesníky, s praktiky jsme dospěli k tomu, že my bychom sice rádi holoseče úplně zakázali podobně jako ve Slovinsku, ale ten lesní provoz říká, že do určité míry potřebuje ještě dělat na přeměny právě těch smrkových, smrkových monokultur, na druhu je pestřejší porosty, takže po konzultacích s praktickými lesníky jsme dospěli k návrhu, že je potřeba aspoň omezit na těch půl hektaru. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Posloucháte pořad Proti a proti, našimi hosty jsou Jaromír Bláha a Karel Tureček. Pane Turečku, když jsem tedy poslouchal, co jste říkal, tak předpokládám, že ty námitky a náměty, které přednáší Hnutí Duha, tak do toho zákona nebudete chtít zapracovat, je to tak? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Jak jsem řekl, já si myslím, že tohle to jsou svazovací příliš. Jestli kolega Bláha tady kritizuje vyhlášku, tak samozřejmě v momentě, kdy tyhle ty čísla budeme dávat do vyšší normy, kterou je zákon, tak jako svážeme ještě více ruce těm odbornem lesním hospodařům, takže já osobně tohle to prostě podpořit nemohu. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Co pane Bláho, když slyšíte tuto reakci, tak co podle vás zatím brání nějaké zásadnější zákonné reformě k přístupu k tuzemským lesům? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Já nejdřív jenom znovu zareaguji na pana poslance Turečka, skutečně je, jde o nedorozumění, pakliže by viděl ty naše pozměňovací návrhy, tak by viděl, že se jedná o to dát ta čísla třeba od druhé skladby do zákona, ale dát jiné zmocnění pro ty vyhlášky, a pardon, vy jste se ptal? 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
A ta otázka byla, protože ty výzvy vědců jsou tady několikaleté, vy jste iniciovali nějakou petici a tak dále, ale třeba co se týče nějakých zásadních změn zákona, tak zatím nepřišly, tak čím si to vysvětlujete? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Já si to nemohu vysvětlit jinak, než skutečně rigiditou ministerstva zemědělství. Já to se úplně vymyká skutečně mému chápání, protože to ministerstvo zemědělství dostává od vědců 20 let impulsy k tomu, aby legislativu, dotační politiku, politiku řízení státního podniku Lesy České republiky změnilo a ono to prostě nedělá, nedělá, nedělá a nedělá. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Nejsou pane Turečku proti těm změnám hospodaření změnám hospodaření kromě ministerstva zemědělství, aspoň si to myslí pan Bláha také zdejší podnikatelé? Protože třeba nakoupili za miliony obrovské těžní stroje /nesrozumitelné/, a ty jsou jako dělané na tyhle loseče, takže kdyby se dělala jenom nějaká menší probírka, tak by je zdaleka tak nevyužili, stejně tak zpracovatelédřeva, ti mají nastavené linky hlavně na smrkové dřevo přibližně stejného věku a tloušťky, co vy na to? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Takhle bych to asi netvrdil. Jako myslím si, že nějakej samozřejmě v tomto směru záměry znovu říkám, my teď v tuhle tu chvíli rozhodujeme o změně za 40 až 60 let a jakákoliv technologie prostě má v tomto směru životnost prostě 10, 20 let. Takže to si myslím, že ten přímej vliv tam není. Na druhej stranu jako možná se i tady s kolegou Bláhou shodneme, že prakticky v roce 1990, 1991, když se rozhodovalo o podobě prakticky lesního hospodářství, tak já jako jednu ze zásadních chyb vidím chybu v privatizaci a stylu prakticky oddělení prakticky vlastnictví a provozních činností. To znamená privatizace tý provozní části Lesů Český republiky. To vidím jako jednu z velkých chyb. Nutno říct, nutno říct, že se to dělo v dobách třeba, kdy federálním ministrem byl třeba pan Vavroušek, ale prostě tak to se dělo. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Rozumím, ale pane Turečku, když v tom vidíte problém, tak navrhnete nějakou změnu, která by to hospodaření ve státních lesích tedy změnila, že by větší část těch činností si a jiným způsobem samozřejmě dělaly samy Lesy České republiky? 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Tak já si myslím, že v tomto směru zemědělskej výbor každý 3 měsíce chce podrobnou zprávu, svolává jednání za účasti ne jenom Lesů Český republiky, ale i odborný vědecký veřejnosti a každý 3 měsíce přijímá k situaci lesů prostě jaksi usnesení ve vztahu k ministerstvu zemědělství. Takže my samozřejmě /souzvuk zvuků/. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
A návrh je zákona nějaký na změnu vůbec zákona o státním podniku Lesy České republiky? 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Já si myslím, že teď tato novela, novela vznikla ve společné diskuzi, takže tuto novelu my podporujeme jako zemědělský výbor, na druhej straně já nemůžu vyloučit do budoucna třeba komplexnější novelu lesního zákona, na druhé straně vždycky ty komplexnější novely zákona je třeba dát větší prostor k tej odbornej diskuzi i třeba za účasti jaksi vědců. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Když se kácí lesnický zákon, lítají třísky, jak jsme měli v umírněné míře samozřejmě možnost se přesvědčit i v dnešním duelu Pro a proti. Za účast v debatě děkuji Jaromíru Bláhovi a Karlu Turečkovi, díky a na slyšenou. 

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů /Hnutí Duha/ 
Na shledanou. 

Karel TUREČEK, zpravodaj novely /ANO/ 
Děkujeme, na shledanou. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor 
Z houštiny paragrafů se loučí Tomáš Pavlíček.

 

 

Komentáře   

+3 # Starý 2019-06-12 10:16
Líbivá slova ze strany aktivistů duha a to zejména vysadit a vysadíme.
Co je změnit na zajistit a zajistíme.

Pro ne zůčastněné zajištěnost znamená opravdu vypěstovat a zajistit růst do budoucna.

V dnešních podmínkách škod zvěří pro jiné druhy než SM a někde skoro ani SM skoro nemožné.
Ale článek a debata se od tohoto odklonily -že by se nehodilo řešit ???

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Na zalesňování potřebujeme pro příští rok sedm miliard

SVOL: Na zalesňování potřebujeme pro příští rok sedm miliard

Lesnictví

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) žádá stát o sedm miliard korun na zalesňovací práce pro příští rok. Letos by mohl kůrovec napadnout...

Na NEKRMBROUKA.CZ najdou vlastníci lesa nový videonávod o kůrovci

Na NEKRMBROUKA.CZ najdou vlastníci lesa nový videonávod o kůrovci

Lesnictví

Před začátkem jarního rojení bylo na portálu NEKRMBROUKA.cz zveřejněno video, které názorně ukazuje, jak lýkožrouta smrkového vyhledávat. V srpnu byl dokončený nový videonávod, které komplexně...

ČTK: Lesní školky mění sortiment, obnovu lesů brzdí sucho

ČTK: Lesní školky mění sortiment, obnovu lesů brzdí sucho

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Lesní školky mění v poslední době kvůli kůrovci sortiment. Výrazně se zvýšila poptávka po listnatých stromech, které lýkožrout smrkový nenapadá. Zároveň je...

Vysočina dá na podporu hospodaření v lesích dalších 50 mil. Kč

Vysočina dá na podporu hospodaření v lesích dalších 50 mil. Kč

Lesnictví

Žádosti o krajskou dotaci mohou lesníci podávat od 2. do 30. září. Zjara už kraj na stejný účel rozdělil 26 milionů korun, většinou plynuly na...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby