Přihlásit

Odumřelé smrky pomohly jezeru (Klatovský deník)

Výzkum zjišťoval reakci šumavské přírody na bezzásahová území.

Šumava – Jak šumavská příroda reaguje na velké plochy ponechané přírodním procesům a na vývoj klimatu, zjišťoval tříletý přeshraniční výzkum biologické rozmanitosti. Nyní zbývá zpracovat data sesbíraná z 260 hektarů výzkumných ploch. Už nyní je však podle Správy Národního parku Šumava (NPŠ) zřejmý poznatek, že ponechání dřeva po kůrovcové kalamitě mělo příznivý vliv na snížení kyselosti půdy a vody v šumavských jezerech.

Výzkum se uskutečnil na 147 plochách v Bavorském lese a na 120 plochách v Národním parku i Chráněné krajinné oblasti Šumava v letech 2015 až 2018. „Pro projekt jsme vybírali plochy tak, aby byly co nejpestřejší prostředím i nadmořskou výškou. Sběr dat se uskutečnil v lesních porostech, na loukách, v mokřadech, potocích i jezerech v nadmořských výškách od 300 metrů až po 1400 metrů," přiblížila projekt jeho odborná garantka Zdeňka Křenová.

Výzkumníci, kterých na české straně pracovalo více než čtyřicet, sledovali rostliny i živočichy. „Konkrétně semenné rostliny, kapradiny, mechy, lišejníky, houby, drobné obratlovce, ptáky, měkkýše, brouky, ploštice, pavouky, kobylky, motýly, zlatoočka, blanokřídlý hmyz – vosy," doplnila Křenová.
Součástí projektu bylo také monitorování obnovy vodního režimu v nejrůznějších vodních tocích a plochách. Z prvních dílčích výsledků sledování vodních bezobratlých mimo jiné vyplývá, že se úspěšně obnovují vodní toky v minulosti pozměněné například kvůli plavení dřeva.

DO PŮVODNÍCH KORYT

„Jednoduše lze říci, že tam, kde umožníme narovnaným a prohloubeným vodním tokům návrat do původních koryt, které přirozeně meandrují a jsou mělké, nastane rychlý návrat původních druhů živočichů a rostlin.
Navíc revitalizované toky znamenají návrat k přirozenému vodnímu režimu v krajině," uvedla hydrobioložka Správy NPŠ Eva Zelenková. Vědci zkoumali i dopady odumření stromového patra na kvalitu půd a vod v bezzásahových oblastech Šumavy.
„Například v povodí Plešného jezera mezi roky 2004 a 2008 odumřelo 90 procent dospělých smrků.

Díky bezzásahovému režimu zůstala veškerá mrtvá biomasa v povodí. Z ní uvolněné živiny rychle zvýšily nasycenost vyčerpaných půd zásaditými ionty a po krátkodobém zhoršení kvality vody v jezeře nastartovaly i jeho nečekaně rychlé zotavování. Voda ztratila svou extrémní kyselost, v jezeře se obnovil uhličitanový systém regulace kyselosti a klesly koncentrace toxických forem hliníku. To přináší lepší podmínky nejen pro rozvoj do té doby ohrožené šídlatky, ale otevírají se dveře i pro návrat vymizelých druhů," shrnul Jiří Kopáček z biologického centra akademie věd.

Komentáře   

-5 # schutzmeister@iex.cz 2018-11-08 12:02
A že se teda štěpka sype k rododendronům, protože je kyselá ?
Ty nás zase krmí, za ty milionový dotace. :lol:
0 # Vladimír Pelíšek 2018-11-08 13:28
Děláte si legraci?
Odkdy je štěpka většiny dřevin vč. smrku kyselá? Zkoušel jste už někdy popelem (jakýmkoliv) pohnojit kyselomilné rostliny? Jak to dopadlo?
Vždyť i kyselé prostředí tolerující dřeviny jako např. smrk odčerpávají z půdy především bazické ionty. Což je společně s kumulací pomalu se rozkládajícího jehličí jeden ze dvou hlavních mechanismů acidifikace půd + podzolizace, vlivem jejich prasení smrkovými monokulturami.
Nedivte se, že nedostanete žádnou dotaci. Řada dotací je sice skutečně hloupých a na nesmyslné věci, ale chtít dotace na pokračování dnešní formy lesního "hospodaření" je silné kafe i pro ty, kdo je jinak přidělují i na ty nejtupější projekty, např. typu genderismu.
Doporučuji prostudovat dnešní iDnes - rozhovor s novým ředitelem LČR Vojáčkem. A diskusi pod článkem. Názor veřejnosti na dnešní LH je celkem jednoznačný, propuštění oboroví ředitelé LČR zřejmě dostali slušné odstupné. Jejich následovníci už asi takové štěstí mít nebudou a skončí v teplácích.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

Lesnictví

Téměř pět milionů sazenic dřevin plánují letos na svých polesích vysadit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Reagují tak na následky kůrovcové kalamity, která postihla...

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Lesnictví

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil...

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dosud z osmimiliardového lesnického tendru 2019+ podepsal smlouvy na 32 ze 47 soutěžených jednotek. Příští týden by měl podepsat...

M. Toman: Boj s kůrovcem je jednou z priorit pro rok 2019

M. Toman: Boj s kůrovcem je jednou z priorit pro rok 2019

Lesnictví

Aktualizováno. Prioritami ministra zemědělství Miroslava Tomana pro nadcházející rok bude kromě řešení situace se suchem a dojednání nové evropské zemědělské politiky především pokračování v boji s...

-4°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 84%

Vítr: 20.92 km/h

  • 03 Led 2019 -1°C -5°C
  • 04 Led 2019 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby