U soutoku Dyje a Moravy se usadil orel královský. Poprvé ornitologové zaznamenali pár kusů už před jednadvaceti lety, teď si však jsou jistí, že nejde o krátkodobý pohyb, ale stálý výskyt. Nově proto budou ohroženého ptáka chránit zákony.
V roce 1997 začal nedospělý pár orlů královských dostavovat starý základ hnízda káněte lesního na dubu v oblasti soutoku Moravy a Dyje v blízkosti Lanžhota a Tvrdonic.
O rok později totéž hnízdo tito velcí dravci dostavěli a nakonec z něj vyvedli dvě mláďata. Bylo to vůbec poprvé v České republice. Čtyři roky nato jen o pár kilometrů dál zahnízdil druhý pár.
Zpočátku to vypadalo, jako by dravci do oblasti soutoku moravských řek jen na chvíli zabloudili. Klenotu mezi velkými ptáky se tady ale začalo dařit. V oblasti od té doby hnízdí víceméně pravidelně. I v lůně zdánlivě klidných lužních lesů na ně však číhá řada nebezpečí.
Jakákoliv ochrana vzácného ptáka tady přitom zatím chybí. Také proto má vláda právě na stole návrh nařízení, kterým se ze soutoku stane ptačí oblast zaměřená právě na ochranu orla královského. Změnu legislativy navrhlo ministerstvo životního prostředí.
Výskyt vzácných ptáků je nezpochybnitelný
„Na území České republiky bylo v letech 2004 až 2009 vymezeno 41 ptačích oblastí. Pro orla královského však žádná vyhlášena nebyla, jelikož v té době nebylo zřejmé, jestli je výskyt tohoto druhu v lokalitě Soutok–Tvrdonicko stabilní, či se jedná pouze o jeho krátkodobý pohyb v areálu," vysvětlila Pavlína Kuncová z odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí v dokumentu předkládaném vládě.
V současné době lze podle ní stabilní výskyt orla královského na soutoku považovat za nezpochybnitelný. Mezi lety 2010 až 2018 tu žijí nejméně dva páry ročně.
Potýkat se přitom musí s mnoha úskalími. Jejich hnízda jsou velmi nestabilní, nezřídka se zřítí třeba při silnějším větru a vypadnou z něj vejce či mláďata.
Za posledních dvacet let, co ornitologové na soutoku orly pozorují, hnízdění překazil také hluk způsobený při zpracování dřeva v blízkosti hnízda, jindy zase rámus způsobený odvozem dříví ze skládky vzdálené asi tři sta metrů.
V jiném roce i časté vyrušování cyklisty, protože orli si hnízdo postavili při frekventované cestě využívané výletníky. I to by měla pravidla ptačí oblasti Soutok, která už dnes chrání třeba čápy, luňáky nebo ledňáčky, změnit.
Odpadnout by měly právě hlavní ohrožující faktory, zejména vyrušování lesními pracemi. Ty byly příčinou neúspěšného hnízdění nejméně ve třech případech – konkrétně v letech 2001, 2004 a 2007.
Ochrana orlů omezí kácení v okruhu stovek metrů
Přísnější pravidla se dotknou hlavně lesníků, kteří budou k těžbě či jiným pracím se stroji při těžební činnosti potřebovat souhlas ochránců přírody. V době, kdy budou orli hnízdit – tedy minimálně od února do konce května – musí být nejméně na tři sta metrů od hnízda naprosté ticho.
Lesníci však neočekávají, že by nová pravidla pro ně představovala zvláštní komplikaci. Ostatně na ochraně orla se v posledních letech sami aktivně podílí.
„Lesy České republiky už řadu let upravují hospodaření v lužních lesích tak, aby hnízdění orlů královských či mořských, ale i luňáků a některých dalších druhů ptáků rušily co nejméně. V období, kdy obsazují hnízdo, a později v období hnízdění se například v okolí hnízda netěží a neprovádějí lesnické činnosti, které by mohly pár rušit. Proto nebude znamenat ochrana orla královského z hlediska úpravy hospodaření žádnou významnou změnu," říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Ornitologové už našli jednoho orla otráveného
Ne všechno však legislativa dokáže upravit. Orel královský, který je v Česku veden na Červeném seznamu kriticky ohrožených ptáků a celosvětově na seznamu ohrožených druhů, musí čelit mnoha dalším nebezpečím. Jsou to nezabezpečené sloupy a vedení vysokého napětí, ale i nelegální zástřely a otrávené návnady .
Vůbec první případ otravy orla královského v Česku zaznamenali ochránci zvířat loni zjara u Bořetic na Břeclavsku. Ptáka z Maďarska nalezli díky satelitní vysílačce. Ohrožené dravce zabíjí jed karbofuran, který lidé líčí třeba na lišky nebo kuny.
„Dravci se mohli otrávit i sekundárně, z již mrtvého zvířete. Orli se totiž mršinami také živí," podotkl tehdy ornitolog David Horal.
Dopadení pachatelů a prokázání viny je velmi obtížné. Za šedesát let, co se úhyny monitorují, se nepodařilo vypátrat nikoho.
Ivana Solaříková
