Přihlásit

Opět nevhodný druh dřeviny pro ČR? (Haló noviny)

Na Internetu je článek Odborníci: Pro obnovu kalamitních ploch lesů je vhodný modřín. V tomto článku se lze dozvědět, že skupina lidí z organizace Czech forest prosazuje vysazování modřínů, jako náhradu za kůrovci smrkovými zničené porosty smrků v ČR. Na Wikipedii se při zadání modřín lze dozvědět, že se jedná o dřevinu, která nesnáší zastínění a jako smrk koření poměrně mělce a z tohoto důvodu se dá předpokládat, že v suchém období se v důsledku nedostatku vody zastaví její růst. Většina klimatických odborníků v ČR zastává ale názor, že se na jejím území budou v budoucnu střídat dva nepříznivé klimatické jevy a to období s nedostatkem vodních srážek a období s jejich nadbytkem. V obdobích s nadbytkem vodních srážek ale předpokládají, že většina vody z území ČR převážně rychle odteče, aniž by došlo k jejímu většímu zásaku do hlubších zemních vrstev.

Jaké dřeviny a jaké podmínky je třeba v lesích v ČR vytvořit? V lesích v ČR by se proto měly před výsadbou například hluboce kořenících buků, které mají své porosty v ČR od nadmořské výšky 300 do 1000 metrů a zaujímají v ČR zhruba plochu 8,2 % porostů, například malými pásovými bagry vytvořit zhruba 1,5 metru hluboké příkopy, které by zhruba vedly po zemských vrstevnicích. Do těchto příkopů by měly být uloženy zbytky větví po těžbě dřevin v nejbližším okolí a to tak, že na vrstvu těchto větví, kterými by byl příkop vyplněn až na jeho horní okraj by se nahrnula zpátky vybagrovaná zemina a vznikl by tak val, který by se musel nechat alespoň dva roky sesednout. Po této době by se na vrchol tohoto zemního valu již mohly vysazovat například proti okusu lesní zvěře odolnější a hluboce kořenící mladé buky s možným menším zastoupením mladých jedlí bělokorých, které jsou také hluboce kořenící, ale často ničeny právě okusem zvěře.

V období nadměrných dešťových srážek by se dešťová voda ve větší míře u tohoto zemního valu zachycovala a pronikala do hlubších zemních vrstev, aby potom mohla být využita hluboce kořenícími lesními stromy. Rozložená organická hmota ve vybagrovaných příkopech by také vytvořila humózní dobře vodě nasákavou zemní vrstvu, v které by mohla být voda dlouhodoběji uchována. Výše popsaný pěstební postup je sice finančně více nákladný, ale s ohledem na budoucí nepříznivé klimatické změny je na některých lesních pozemcích jedním z mála postupů jak vytvořit v zhoršených klimatických podmínkách zdravé a dobře se rozvíjející lesní porosty, které jsou pro ČR z hlediska například zadržování vody v krajině žádoucí.

Emanuel SVOBODA

Komentáře   

+5 # Josef Knap 2018-10-11 10:55
OTEVŘENÝ DOPIS GŘ LESY ČR From: knap.josef
Sent: Thursday, October 11, 2018 10:49 AM
To: 'josef.vojacek@lesycr.cz' ; 'petra.justova@lesycr.cz'

Subject: Dopis GŘ Lesy ČR, st. p.
Importance: High

Vážený pane generální řediteli!

Je tomu již dávno v letech 1980/81, kdy jsem s jedním Vašich předchůdců ve Vaší funkci GŘ Lesy ČR seděl v jedné kanceláři INTERSIGMA, koncernový podnik pro vývoz a dovoz koncernu SIGMA (Olomouc): Byl to Ing. František Koníček. Fandu Koníčka tehdy moje cedry – když byl ve funkci GŘ Lesy ČR - a to i z hlediska využití v lesnictví velmi zaujaly.
Dovoluji si Vás a Vaše budoucí nové odborné ředitele st. podniku Lesy ČR pozvat na exkursi do mého cedrového arboreta v Čelákovicích, abyste již na podniku konečně pochopili, jak cedry mohou obohatit naše lesy a postupně v nižších polohách nahrazovat naši domácí borovici případně borovici černou s tím, jak globální oteplování bude pokračovat.
No podívejte sám, jak se mi cedry daří v naprosto stísněných podmínkách mezi rodinnými domy doslova na ty domy nalepeny: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ a https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_a_jeho_vlastnice_1.jpg – mimochodem ten cedry jsem jako 3letý semenáček zakoupil v dubnu 1980 v podniku Lesoškolky Řečany nad Labem

Prosím, přečtěte si pozorně diskusi a mé komentáře pod tímto tématem na Silvariu:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny

V úctě,
Ing. Josef K n a p
mobil: 603 84 54 17

P.S.:
Martine Kleware! Co Vy na to? Objeví se cedry na Vašem webu?: www.hnutizivot.cz
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-10-11 11:16
Opravdu zajímavá informace - zakladatelem a kontaktní osobou "Hnutí život" je Martin Klewar, který jakožto "Najše" diskutuje i na tomto webu. A že se "jaksi" zapomněl přiznat? Inu, to je takové typicky "lesnické", pěkně utajené jednání, na nepříjemné otázky se zásadně neodpovídá, nepohodlní oponenti se buďto nálepkují nebo ignorují, a tichounce se doufá, že - pravda nepravda - zůstane na "příslušných postech" dost kamarádíčků na to, aby i ten nejposlednější plantážník neztratil onen jakešovsky posvátný "klid k práci".

Pane Knape,
nečekejte, že se bude někdo v LH Vašimi cedry zabývat dříve, než odumřou nejméně 2/3 českého plantážního smrku. Jsou snad na cedr nachystaní spřátelení soudruzi v lesoškolkách? Jsou ochotny cedrové dřevo zpracovávat české pily? Mají s cedrem jakoukoliv zkušenost taxátoři a inventarizační pracovníci? Existuje snad k cedru odpovídající nožičkovská literatura?

Obávám se, že nic z toho není splněno, takže i kdyby cedr přirůstal dva metry za rok a přitom se jeho dřevo kvalitou blížilo mahagonovému, tak dokud z toho nějakým spřáteleným firmám nepotečou prašule, nebude nic.
+6 # najše 2018-10-11 17:29
Vladimíre Měkký Nešlechetný, nechtěl bych přidat k Tvé labilitě vůbec nic, aby si se nesesypal a já za to nebyl spoluodpovědný. Pouze tedy poznamenávám, že zase nic z toho, co píšeš se pravdě moc nepřiblížilo. Hnutí jsem nezaložil, jsem pouze jeho současným předsedou.
+6 # najše 2018-10-11 17:37
pane Knape, vymyslete si a pošlete ucelenou prezentaci, kterou byste chtěl na stránkách Hnutí vystavit - nevidím v tom žádný problém. Kolega Novák, který se specializuje na projekty zalesnění (například Jordánsko, čím neříkám víc, než to, že náš záběr je kosmopolitní). Libánské cedry jsou periferií některých mých veršů Starého zákona, mnoho o nich nevím, ale jsou-li vhodné pro ČR (to víte lépe než já), tak Vás podpořím.
Bohužel hlavní problém introdukce jakýchkoli cizokrajných dřevin jsou ekologičtí souputníci Vladimíra Pelíška (Bláha a další s.r.á.g.o.r.y), takže do zásadnější akce Vám tito experti hodí vidle, pokud se s nimi nedokážete dohodnout, v čemž jsem já už všechny svoje nápady vyčerpal a vlastně jsem za to i rád (viz těžká až nemožná spolupráce s lháři a podvodníky).

Lesu zdar, MK
+8 # najše 2018-10-11 17:48
Milý chlapče, nazval bych Tě Donem Quijotem, kdybych se nebál zneuctít větrné mlýny.
Vytvořil jsi si představu a s ní bojuješ - jako nějaký psychopat.
Já jsem milovník jedle buku a dalších stromů (také smrku), který prakticky podpořil změnu dřevinné skladby např. na majetku pana J. Lobkowicze.
Ty jsi uvízl v mantře, že smrk je plevel a všechny okolnosti (včetně vědeckých studií) ohýbáš tak, aby Ti to vyšlo.
Určitě najdeš řadu obdivovatelů, já jím ale být nemohu a nebudu, protože Tě považuji za mírnější odvar fašisty - ostatně Adolf Hitler to myslel také dobře - chtěl založit novou rasu a k tomu jenom "musel" nejdřív řešit tu rasu stávající-špatn ou. Ty to děláš stejně se smrkem - chceš, aby vychcípal, abys mohl vysázet nový a lepší les. Já mám rád všechny stromy a tuhle ideologii konečně dobrých zítřků, lesů nebo lidí odmítám od základu, jako falešnou a pyšnou.
+3 # Josef Knap 2018-10-10 20:54
RNDr. Petr Petřík je členem Bursíkovy strany LES = Liberálně ekologická strana a tedy obhájce bezzásahovosti v lesích Šumavy dle mantry svého partajního šéfa bývalého ministra životního prostředí o tom, že nejlepší lékař šumavských lesů je Doktor Kůrovec = lýkožrout smrkový. Nepopírám, že s cedry určitý problém je a to právě nyní. Neb ony právě v babím létě od počátku října do půlky listopadu kvetou a to každoročně MASIVNĚ. Takže dnes je v radiusu 200m od mého cedrového arboreta prostě ŽLUTO. Takže kritici mi vyčítají, že mé cedry otevírají znovu již v září ukončenou sezónu pylových alergenů. Umím se bránit: Mám v arboretu z jehličnanů kryptomerie japonské - ty kvetou někdy již komcem února a to také každoročně a masivně, v květnu mi kvetou smrk Picea spinulosa, jedle španělská a jedle alžírská (numidská) za pár let pokvetou i jedle trojská a bormuellerova, no a v říjnu pak cedry. Takže já tu celkovou pylovou nálož z kvetení jehličnanů mého arboreta rozkládám na tři díly: na březnový/únorov ý, na květnový a na říjnový/listopa dový. Cedry jsem si dokázal ubránit - tady o tom článek pana Pišta Kotrba: https://legacy.blisty.cz/art/14784.html ,, Štěpán Kotrba je člen ČSSD, bývalý ústřední tajemník pro media v ČSSD - no už se asi nedivíte, že s takovými lidmi ve svém šiku ČSSD mizí z české politscény. Rozval lesů v České "respublice" jsem předpověděl už letos v lednu, když jsem napsal otevřený dopis presidentským kandidátům do druhého kola volby - zde: http://ceske-zajmy.cz/prosim-zacnete-uz-kampanovat-debatit-necem/
0 # Josef Knap 2018-10-10 20:30
A víte, že jsem o ty cedry málem přišel? Myslím tím o tyto cedry na odkazech. Orkán Kyrill však v roce 2007 přežily všechny - zde o tom povídání: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/ ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, Kyrilla tedy cedry přežily řádění mého souseda kvůli tomu, že cedr rostl až mu zastínil bazén málem nikoliv. Zde stín cedru nad bazénem: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_v._BAZEN/ ,, a zde reakce pana souseda-bazénis ty: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/BAMBUSY_A_STROMY_v._ROUNDUP_A_DLOUHE_TELESKOPICKE_PAKOVE_NUZKY/ ,,, Souseda v tom jeho řádění dokonce podporovaly OŽP Mě. Ú. Čelákovice, v r. 2000 i OŽP okresu Praha-východ a poté i OŽPaZe Středočeského krajského úřadu. Jsem toho názoru, že abychom zabránili zbytečnému kácení stromů, měla by být z Občanského Zákoníku jako rušící imise vyjmuta ta pocházející od stínu stromu. Velkým kritikem mého cedrového arboreta je i Vědec - tento: https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/p/petrik-petr.html ,,, http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/autori/rndr-petr-petrik-ph-d ,,, http://www.celakovice-mistoprozivot.cz/clanky/stripky-z-jednani-zastupitelstva/rndr.-petr-petrik--ph.d.-jmenovan-clenem-komise-pro-zivotni-prostredi-akademie-ved-cr.html
+2 # Josef Knap 2018-10-10 20:13
Ing. Irena Hubálková psala svou diplomovou magisterskou (inženýrskou) práci na téma ' Růstová dynamika a stav Cedrus libani var. stenocoma v Turecku '. Když si název tématu dáte do Google objeví se Vám hned jako první tento odkaz: PDF]Růstová dynamika a stav Cedrus libani var. stenocoma v Turecku
https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3338;studium=30574;zp...1
28. 6. 2008 - 4. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Růstová dynamika a stav Cedrus libani var. stenocoma v Turecku zpracovala sama a uvedla ... A dle mého názoru ta práce stojí za přečtení celá. Jsem zvědav zda ji četl GŘ Lesy ČR Ing. Josef Vojáček. Bezepčně vím, že tu diplomku nečetli odborní ředitelé - neb jsem se jich na to ptal - těch co dnes byli jaksi GŘ Vojáčkem vymeteni: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/novy-sef-lesu-cr-vyhazel-odborne-reditele-echo24-cz
+6 # Josef Knap 2018-10-10 14:24
Víte ony ty cedry nejsou až zase tak teplomilné či choulostivé na mráz. Cedr libanonský i atlantický rostou na svých původních přirozených stanovištích v průměrné roční teplotě 8-12°C. Pravda dobře jim vyzrávají do dřeva letorosty na jejich přirozených přírodních stanovištích neb ještě v r. 1980 platilo, že rostou přirozeně v oblastech kde je o něco delší vegetační období než v ČR, což už dnes neplatí. Těch průměrných 12°C máme již od r. 2015 v Praze a su mocně zvědav na to, kam vyleze v Klementinu a Komořanech průměrná teplota roku 2018. Cedr himalájský roste v přirozených areálech v průměrné roční teplotě 12-18°C. Má tím pádem skvělý růstový potenciál i u nás pro další zvyšování průměrné roční teploty v ČR. Zjistil jsem že jeho nominátní druh je ještě o něco vitálnější u mne v Čelákovicích než ty ostatní dva druhy, přirůstá v terminálu dokonce 80cm ročně v mládí, zatímco cedr atlantický a cedr libanonský jen max. 60cm. A dá se říct, že je cedr himalájský je stejně suchovzdorný jako cedry libanonské a atlantické. Záleží na původu semene - když je z vyšších poloh Himalájí tak snáší jak velký mráz v zimě i letní sucho. Kdyby aspoň ti mocipáni a politruci vládnoucí lesům Čech a Moravy s cedry ihned - tedy na jaře 2019 založili někde v nižších oblastech - v Polabí, Poohří, na Jižní Moravě několik poloprovozních pokusů a hin se hukáže! A takto ty mé cedry vypadaly letos v plném létě: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-10-10 16:31
Ano, to je pravda. Zjistil jsem, podobně jako u jiných dřevin, které k nám z nižších zeměpisných šířek nastupují, že limitující je hlavně zimní teplotní minimum. Ale i cedr himálajský, pokud je dobře zakořeněný, vydrží bez poškození i několik rán po sobě teplotu -21. Takových epizod bude u nás ale už pravděpodobně ubývat. Naprosto souhlasím s Vašimi závěry ohledně perspektivy cedrů.
Fíkovníky u nás už se zimním přikrytím (a ani to není zdaleka každou zimu nutné) hezky plodí, letos už fíky nutím kdekomu, každý si jich dá několik a protože jsou opravdu hodně sladké a kalorické, tak mi zbytek s díky vrátí. Mou zatím největší chloubou jsou ovšem dva olivovníky, odrůda původem ze severního Řecka, které držím volně rostoucí venku s jen minimálním zimním přitápěním. Na tom větším z nich budu mít už letos i první úrodu, fialové plody jsou tam už teď.
Letos zkusím venku s lehkým přitápěním i už volně rostoucí datlovník kanárský a agave americkou. Zaujal mě i Váš stálezelený šácholan, mám odrůdu Feruginea, zatím pouze první rok, samozřejmě také venku, i on by měl zvládat krátkodobě kolem -20, což u nás nebylo od roku 1997. Budu řešit pouze zimní mrazové oslunění - lehkým zakrytím PP netkanou textilií.
+3 # Josef Knap 2018-10-10 21:04
Cituji Vladimír Pelíšek:
Ano, to je pravda. Zjistil jsem, podobně jako u jiných dřevin, které k nám z nižších zeměpisných šířek nastupují, že limitující je hlavně zimní teplotní minimum. Ale i cedr himálajský, pokud je dobře zakořeněný, vydrží bez poškození i několik rán po sobě teplotu -21. Takových epizod bude u nás ale už pravděpodobně ubývat. Naprosto souhlasím s Vašimi závěry ohledně perspektivy cedrů.
Fíkovníky u nás už se zimním přikrytím (a ani to není zdaleka každou zimu nutné) hezky plodí, letos už fíky nutím kdekomu, každý si jich dá několik a protože jsou opravdu hodně sladké a kalorické, tak mi zbytek s díky vrátí. Mou zatím největší chloubou jsou ovšem dva olivovníky, odrůda původem ze severního Řecka, které držím volně rostoucí venku s jen minimálním zimním přitápěním. Na tom větším z nich budu mít už letos i první úrodu, fialové plody jsou tam už teď.
Letos zkusím venku s lehkým přitápěním i už volně rostoucí datlovník kanárský a agave americkou. Zaujal mě i Váš stálezelený šácholan, mám odrůdu Feruginea, zatím pouze první rok, samozřejmě také venku, i on by měl zvládat krátkodobě kolem -20, což u nás nebylo od roku 1997. Budu řešit pouze zimní mrazové oslunění - lehkým zakrytím PP netkanou textilií.

Vážený Vladimíre! Magnolia grandiflora tedy exaktně řečeno její mnohé kultivary jsou ještě daleko mrazuvzdornější než si myslíte. Vzpomenete si na divnou zimu 2011-2012, která byla až do ledna podzimem a pak skoro 25dní v únoru celodenní mráz. Bobkovišně mi v té zimě zmrzly do kořenů, Magnolia grandiflora neměly ani listy spálené. Hezky o stálezelených magnoliích píše pan Milan Havlis zde: https://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=2202
+4 # Josef Knap 2018-10-10 14:05
Vladimíru Pelíškovi od Josefa: A to málokdo ví, že máme v ČR špičkovou mladou odbornici na zalesňování cedrem libanonským v Turecku - v oblasti jezera Igirdir a města Isparta. Jmenuje se Ing. Irena Hubálková a zde je moje korespondence s Irenkou: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_-_Ing._Irena_Hubalkova/ ,,, a i zde o ní něco: http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-91-2012/lesnicka-prace-c-12-12/prirozena-obnova-cedru-libanonskeho-v-turecku
+6 # Josef Knap 2018-10-09 19:09
Kdy už pochopíte, že vhodnou dřevinou pro nižší teplé suché polohy do lesa je u nás CEDR, tedy cedr libanonský a cedr atlantický - viz fotky mého arboreta z polabského města Čelákovice na odkazu zde (těm stromům je cca 40let): https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,, Srdečně zdraví Ing. Josef Knap ,, spojení na mne je - mobil: 603 84 54 17 ,, e-mail: knap.josef@quick.cz ,,, jo nenadávejte mi Vy ekoteroristi jako např. je RNDr. Petr Petřík moc nahlas
-9 # Vladimír Pelíšek 2018-10-09 19:54
Dávám Vám nadšeně plus, pane Knape! Sám mám kromě lesů i zahradu na jižní Moravě, na Slovácku - 200 metrů nad mořem, 4500 čtv. metrů. Mám tam 3 cedry atlantské a 4 cedry himálajské - všechny rostou nádherně! Cedr libanonský nemám, ale prý je z nich nejmrazuvzdornější.
Atlantský u nás nezmrzá od dob, co bylo i v nížinách a pahorkatinách nárazově kolem -25, což bylo naposledy v lednu 1987. Himálajský omrzl naposledy v zimě 2005/06, ale nádherně obrazil.
Cedry jsou dnes hlavní lesní jehličnatou dřevinou už ve středo-západní Francii (himálajský), v jižnějším Bulharsku (libanonský), severně od subtropů, tedy v podmínkách cca o 2-3 stupně teplejších než naše nížiny.
Všude rostou výborně, fantasticky snáší suchá léta i mlžné zimy s teplotami okolo 0.
Smrkoplantážníci si budou klepat na čelo, ale ono je fakt možné, že to tak do 50 let skutečně o cedru v nižších a středních polohách u nás bude - pokud tam budeme chtít udržet jehličnany.
Co na to Nožička, Kleware?
-11 # Vladimír Pelíšek 2018-10-10 09:45
Vidím, že je tady spousta odborníků, kteří vyhodnotili moje zkušenosti a závěry z pěstování cedrů jako mylné a pochybené a dali mi tedy mínus.
Nebo spíše platí slova pana Bouckého (který zřejmě dobře věděl, proč do této diskuse přestal přispívat), že řada lesníků se chová jako arogantní šlechta, která prostě má pravdu vždy a všude, a i kdyby protiargumenty doslova bily do očí, tak jsou to argumenty sedláků vůči panu knížeti, tudíž už z principu neplatné.
Lepší doklad nabubřelé tupé omezenosti si lze jen těžko představit.
+9 # najše 2018-10-10 22:39
No, já myslím, že jediný i.d.i.o.t, který tady šmahem odsuzuje lesnické hospodaření jsi Ty, Vladimíre.
Introdukce dřevin je klasickou lesnickou disciplínou (DG, VJ, DBC, JDO). Něco jiného je, když někdo jako pan Dr. Nožička zpracuje historické rozšíření smrku v Čechách a třeba Ty budeš pořád tvrdit, že je to špatně ačkoli k tomu nemáš vůbec nic, kromě vymeteného prostoru v hlavě, který jsi zaplnil nenávistí vůči jednomu dendrologickému taxonu.
Nic ve zlém chlapče, ale takhle to s Tebou poslední dobou je, jenom dobře pokud na sobě pracuješ směrem ke zlepšení - k tomu Ti přeju zdar.
-9 # Vladimír Pelíšek 2018-10-11 08:59
Opakuju ti - a skutečně už naposledy - že Nožička a podobné "autority", které pracovaly s poznatky omezenými svou dobou a nezahrnujícími například takové "drobnosti", jako postupná degradace půd smrkem, změna klimatu, jsou dnes už přežité.
Nožičkou se neustále oháníš, jako bys nikoho jiného ani neznal.
Nejsi schopen odpovědět na nejzákladnější otázky.
Navíc pořád lžeš - už ani to mě nebaví opakovat. Vůči smrku ani jinému konkrétnímu taxonu netrpím žádnou nenávistí, on ten smrk za nic nemůže, vinni jsou lesní pseudoodborníci , kteří jim zaneřádili kdejaký kout, kde tato boreální dřevina neměla naprosto co pohledávat, což nakonec odnesl mj. i ten samotný smrk - například trojmezenské autochtonní smrky, které uschly pod atakem kůrovce namnoženého na smrkových plantážích bůhvíjakého původu všude kolem, by mohly vyprávět, že?
Nerozumíš lesu, nevíš vůbec, o co se jedná. Jsi pouhý technolog, operátor, rozumíš technologii pěstování dřeva v měřítku svého života či profesní kariéry promoce - důchod.
A mimochodem - i ten smrk je třeba na většině Moravy stejně introdukovanou dřevinou, jako jedle obrovská, douglaska nebo vejmutovka. Příroda nezná žádné rozdíly mezi 8000 km vzdálenosti nebo 800 metry nadmořské výšky. Naopak, paradoxně např. vejmutovka, dub červený nebo douglaska můžou najít na řadě míst pahorkatiny mnohem lepší podmínky k růstu, než tzv. "domácí" smrk, což dokazují místy i svou až invazivní vitalitou.
Dřeviny typu cedrů, ale i např. dub cer, budou s pokračujícím oteplováním mít pravděpodobně přirozenou tendenci rozšiřovat svůj areál k severu. To je přirozený, objektivní proces, stejně jako hynutí boreálního smrku v oteplující se střední Evropě.
A ten můžete vy plantážníci pouze zpomalovat, bojkotovat, překážet mu, ale jak říká Cimrman, to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.
-14 # Vladimír Pelíšek 2018-10-09 11:22
Opět další důkaz toho, jak jsou "odborníci" z Czech Forrest mimo.
Mělce kořenící půdu ničící smrk nahradíme stejně mělce kořenícím, ale půdu ještě více okyselujícím modřínem!
Modřínem, který v ČR není nikde s výjimkou diskutabilního menšího území v Jeseníku původní, který je naopak ale doma nejblíže v nivě Visly v Polsku, a pak hlavně na kamenitých půdách pod horní hranicí lesa v Alpách a Vysokých Tatrách.
My prostě ty lesy pro naše okamžité zisky zničíme, holenkové, ať už se vám to líbí, nebo ne! A až vám budou ty předloužené modřínové sirkárny s bujným několikametrový m podrostem bezu a břízy padat na hlavu, tak nás zažalujte.
Poslužte si - my už totiž dávno nebudeme existovat.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Čeští a slovenští lesníci si připomněli 100 let od vzniku Československa

Čeští a slovenští lesníci si připomněli 100 let od vzniku Československa

Lesnictví

Slovenští a čeští lesníci si 16. a 17. října na Sliači a v Černém Balogu připomněli 100. výročí vzniku Československa. Na mezinárodní konferenci věnované lesnictví...

Read more
Hradecký kraj dá vlastníkům lesů peníze boj s kůrovcem

Hradecký kraj dá vlastníkům lesů peníze boj s kůrovcem

Lesnictví

Královéhradecký kraj chce malé vlastníky lesů finančně motivovat k rychlé likvidaci dříví napadeného kůrovcem. Těžbu a přiblížení kůrovcových stromů k asanaci kraj podpoří dotací 150...

Read more
SVOL žádá ministra Tomana, aby sehnal peníze na ztráty lesníků

SVOL žádá ministra Tomana, aby sehnal peníze na ztráty lesníků

Lesnictví

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzvalo ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD), aby požádal vládu a Sněmovnu o peníze na úhradu...

Read more
Rozhovor s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Rozhovor s Josefem Vojáčkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnictví

Rozsáhlý rozhovor redakce Lesnické práce s Josefem Vojáčkem se uskutečnil jen dva týdny po jeho nástupu do čela podniku. Odpovědi ukazují realistické hodnocení současné situace...

Read more

7°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 70%

Vítr: 6.44 km/h

  • 20 Říj 2018 13°C 6°C
  • 21 Říj 2018 12°C 3°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby