OSTRAVA Už žádné větší kácení. Odumřelé stromy zůstanou na místě, než se rozpadnou. A přednost bude mít přirozená obnova lesa náletovými dřevinami. To jsou zásady, které chce Ostrava striktně uplatňovat na téměř 17 hektarech svého pozemku ve Staré Plesné.
„Les se stane výzkumně-demonstrační plochou. Otestujeme tam možnosti, jak optimálně a přitom co nejšetrněji k přírodě hospodařit v městských lesích. Chceme mít lesy mnohodruhové, zdravé, odolné vůči nemocem a parazitům, ale také bez větších holin, aby mohly plnit rekreační funkci a dokázaly zadržovat vodu," popsala náměstkyně primátora Ostravy pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Na přípravě projektu spolupracuje opočenská stanice Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, zapojí se i Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.
„Pozemek ve Staré Plesné jsme vybrali proto, že naproti vlastníme další les, kde bude společnost Ostravské městské lesy a zeleň hospodařit tak, jak je zvyklá. Výsledky pak srovnáme," dodala Šebestová. Ředitel městských lesů Vladimír Blahuta potvrdil, že se budou o pozemek starat podle pokynu vědců. Shodně s Šebestovou ale dodal, že město omezuje kácení stromů ve svých lesích už dlouho. Může vytěžit až šest tisíc kubíků dřeva ročně, ale z toho zhruba 40 procent nechává stát. Nemusí totiž kácet velké plochy napadené kůrovcem.
„Nemáme problém, protože většina smrků je pryč. Hodně se těžily po orkánech Kyril a Ema. Město má 1 120 hektarů lesů, podíl smrku v porostu je už jen sedm procent. Nejméně 15 let sázíme pouze listnaté stromy," dodal Blahuta.
