logo Silvarium tisk

Aleš Erber se pro práci v lese nadchl především díky trilogii Tomáše Holého Pod jezevčí skálou. Pouštěl si ji pořád dokola a věděl, že až bude velký, chce pracovat v lese jako hajný. Dnes je mediálně jedním z nejvýraznějších propagátorů přírodě blízkého hospodaření v lesích u nás. Jako jeden z mála lesníků si vzal za své nejen práci v lese, ale i propagaci nového pohledu na les mezi politiky a novináři. Nás provedl převážně borovými lesy okolo Chocně, kde aplikoval různé způsoby hospodaření a snažil se o adaptaci porostů na klimatickou změnu v době, kdy se o problémech lesů téměř nehovořilo.

Celý článek najdete zde

Komentáře  

+2 # milan.kosulic 2021-01-13 09:17
Cituji Starý:

To je realita a bříza, ta dnes oproti před 20 lety odchází ve věku 5-40 let. Pro vás od 5 let na škody zvěří, když už nic jiného není... a dále na sucho, kdy potřebuje výrazně více vody....


Jak sleduji vývoj směsí s břízou i čistě březové přípravné porosty (nikoliv náhradní porosty v horách po imisní kalamitě, kde to je jiný problém), rozhodně nemohu potvrdit, že by bříza "odcházela" v 5-40 letech. Ani suchem, ani škůdci a už vůbec ne větrem, jak to vidíme i u smrkových tyčkovin. Občas v létě místy shodí listí, když je opravdu dlouho sucho a horko, ale zatím vždy zregenerovala. Starších porostů s břízou (30 let a více) mnoho není, ale kde zůstaly, tam je viditelná větší vitalita přimíšeného nebo vtroušeného smrku, který tam přežívá i v prostředí plném kůrovců.
+2 # Lynx 2021-01-11 23:29
Cituji Starý:
P. Rensa, nejen toto je nejasné, i u buku vidím hned ve výsadbě obrovské procento dvojáků, či upravených sazenic. U dubu je to tak trochu podobné, jen se to neprojevuje na pohled ihned.
Zkoušel jsem kombinaci SM a OL a je zajímavé, jak to i na výsušných místech vychází, ale je to jen v této době při výsadbě...očekávám problém později při výchově, ale doufám, že to vyjde (spíše -jistě mne to již nebude trápit), ale je dobrá ujímavost i při výrazném přísušku na jaře a OL jen letí.
A tomu ta taxace, v ní není dle mého problém.
Vše v budoucnu by u takovéto kombinace, asi v pohodě vycházelo na ten spon co uvádí p Schutzmeister těch 15 m2 plochy.

Jen úvaha....


Tak zkuste ještě další úvahu a dejte si do zlomku počet uměle založených porostů/procento nahodilých těžeb.
Klidně za posledních 100 let.
Výsledek Vaše myšlení možná nasměruje...
+5 # Starý 2021-01-13 08:08
Jistě, směřuji a říkám při vynechání posledních 20 let. kdy se kašle na ochranu a 300 let vyzkoušené praktiky, tak dojdu k absolutní destrukci a je skoro jedno, jestli jde o uměle založené porosty, a nebo ne, kapou všechny a stejně.
Takže pokud nevrátím myšlení o 20 - 30 let zpět a malinko je přizpůsobím změně klimatu, jsem na svém ..

Ale jedno bez druhého není možné a věřte, počítače, drony a další to nedotáhnou.
Zvládnout to musí lesníci a těm nikdo nepřeje, což je podstatné.
Bez těch pár nadšenců, kteří ještě stále řádně pracují a zkoumají to nepůjde.

Jednoduché...
+12 # cvonza 2020-12-13 21:50
Hezké řeči voda teče a novodobě pěst les = prořezávky jsou zničené zvěří a po Nás nebude NIC.
+13 # cvonza 2020-12-13 21:48
Pokud chce někdo něco pěstovat , tak si projděte prořezávky = odstřel likvidace 80% zvěře jinak nebude nikde NIC a za 20-30 roků bude nutná rekonstrukce porostů zničenejch zvěří ,,TO JE Základ .
+8 # Starý 2020-11-15 17:45
Pánové, co tu plácáte.
Dnes se nově sází na přírodní procesy, což budou super přehoustlé porosty břízy a dalších plevelných dřevin.
Hýbeme se ode zdi ke zdi.


Podívejte se na zemědělské dotace, jen obrovské a pokud možno, ještě větší lány - bloky, aby s tím nebyla práce ...a políčka u vodních toků, malé loučky a pod, vše nechat ladem, však se tam ani traktor neotočí a ty náklady...to by musel někdo i vylézt z traktoru a dělat i ručně a pod ..a kam to vede...nebude voda, ale za to drobné plochy kopřiv.

Podobně to navádí na situaci v lesích, podporované velké celky a plochy.

Tak je to stěmi podporami a plány na h..vno.
0 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-19 11:38
Cituji Starý:
Pánové, co tu plácáte.
Dnes se nově sází na přírodní procesy, což budou super přehoustlé porosty břízy.

To jsou čechy. Jinde jsou dál.
https://www.wald-und-holz.nrw.de/fileadmin/Presse/Dokumente/Zum_gemischten_Wald._Gruende__Wissen__Perspektiven.pdf

https://www.lwf.bayern.de/waldbau-bergwald/waldbau/160784/index.php

zkrácené česky :
Míchání přináší až o 30% větší růst
Za účelem odhadu růstu smíšených porostů se v současné době v lesnické praxi pro smíšené porosty často používají tabulky čistého porostu. Podíly jednotlivých druhů stromů jsou obvykle váženy a odsazeny podle metody proporce Laerovy oblasti (popsané v Kramer a Akca 2008). Zde se však předpokládá, že směs má čistě aditivní účinek na růst a nepřímo na úrovně zásob.

Novější výsledky výzkumu však poukazují na multiplikativní účinky, a proto mohou být přírůstky a hustoty porostů ve smíšených porostech významně vyšší než vážený průměr čistých porostů (na stejných místech). Pretzsch vysvětluje, že směsi druhů mohou zvýšit růst o 11 až 30% ve srovnání s plošně váženým průměrem odpovídajících čistých porostů.

Na obrázku 3 horní a dolní rámečky symbolizují příslušné limity. To, zda je úroveň růstu ve smíšeném porostu stejného věku více na horní nebo dolní hranici rámce, závisí na komplementaritě výklenku dřevin smíšených v porostech.

Pokud jsou stromy s relativně podobnými ekologickými výklenky vysazovány společně (např. Smrk a buk), přírůstky růstu mají tendenci být v dolním rozsahu příslušného rozsahu. Pokud jsou naopak smíšeny druhy stromů s různými ekologickými výklenky (např. Borovice a buk), lze dosáhnout výrazně vyššího nárůstu růstu.
+1 # Lynx 2021-01-11 23:24
[quote name="Starý"]Pánové, co tu plácáte.
Dnes se nově sází na přírodní procesy, což budou super přehoustlé porosty břízy a dalších plevelných dřevin.
Hýbeme se ode zdi ke zdi.


Jak starý by asi byl ten přehoustlý porost plevelné břízy či dalších plevelných dřevin o kterém píšete?
Plevelné dřeviny ... :-)
+5 # Starý 2021-01-13 08:19
Ano, byl to jívy, bříza, TPX a další, říkalo se jim plevelné dřeviny a pokud dnes nehodláme dělat opatření proti škůdcům tak nebudou ani ty....
O to vám jde??
Podívejte se na moderní výchovu porostů.
Příkladem pěstební zásahy u LČR /odborníků/, prořezávky a výchova do 40 let.
Pročpak se tyto moderně a jinak pěstované porosty již ve věku 15-40 let rozpadají a vznikají, nejen kůrovcové holiny, ale i kalamitní po větru, sněhu a tp…
Nemluvím o množení lýk. lesklého, menšího, obecného, kterým toto vyhovuje a většinou ne hned, ale do 2-5 let nám ještě ukáží :-(
To je realita a bříza, ta dnes oproti před 20 lety odchází ve věku 5-40 let. Pro vás od 5 let na škody zvěří, když už nic jiného není... a dále na sucho, kdy potřebuje výrazně více vody....
Mám pokračovat?
+4 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-10 12:35
Rozhodně článek k dlouhému zamyšlení. :-)
Sám bych ještě ke smrku doplnil, ikdyž postřeh je z optima, ač kalamitního, že bez problému také přežívají staré, uvolněné stromy, tedy zase kořeny až dvojnásobku koruny. A koruna je přes 15m2 plochy. Z toho by měl vycházet spon při prořezávkách a probírkách. Logicky při několikanásobně překročeném zakmenění končí při prvním suchu. Problémem je prostě špatná taxace.
A k těm novým metodám pěstování SM - kupříkladu výborně roste ve směsi s DBZ, o čemž jsem nikdy neslyšel, a skvěle působí na DB jako kmenozástinná dřevina. Kam se hrabe HB či LP:
SM a BK si principálně nesedí, přesto se směsi sází.
Dostat ty zastaralé postupy z hlavy není jednoduché. :sad:
0 # milan.kosulic 2020-11-10 21:33
Proč si SM s BK "principiálně nesedí"?
+2 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-11 12:41
Cituji milan.kosulic:
Proč si SM s BK "principiálně nesedí"?

Jo, to je zajímavá otázka. Podle mých pozorování - Křivoklátsko, Kleť, Jizerské bučiny,Muráň, a něco málo starých bučin u nás v Pošumaví, a každý na to může mít svůj názor, to nikomu neberu, může buk dobře fungovat jako soliter ve smrčině, ale ve směsi, kde je už buku víc jak řekněme 10%, se vůči SM chová predátorsky. A to nejen jako přirozená změna ze SM na BK, tak jako probíhá na Boubíně či Žofíně, či u nás, ale především tím, že větší poměr BK vede k vytahování a vyvětvování SM - následně polomy, větší míra hniloby a za sucha usychá SM, protože BK má lepší savost - vycucne vláhu.
A je tu samozřejmě ještě to, že ve směsi se SM dosáhneme velmi mizerné kvality BK - větvení, Podle mého je to tím, že oba bojují o stejný světelný požitek zhruba stejnou strategií, takže se vzájemně nesnesou.
V buku funguje skvěle jedle, douglaska, borovice - tu jsem viděl u Hanoveru na píscích a super, ale nikdy nebude ekonomicky k ničemu SM/BK.
Naopak SM/DB funguje skvěle. Právě pro jiné světelné nároky.
Prostě 200 let se sází monokultury a dnes si směsi nikdo nedovede představit.
+2 # Starý 2020-11-11 07:12
Smrku bych se také nevzdával a buk, jen koukněte na ty provenience a kvalitu při výsadbě - asi se něco pokazilo.
A zkuste pěstovat jedli ....což je pouze dobrá potrava pro zvěř.
Po odplocení ve věku cca 10-15 let opět dobrá na drbání, ohryz a loupání.
No a když se něco dožije 30-40 let, tak je vcelku vyhráno...ale kolik toho bez poškození je...co na to páni výzkumníci?
+11 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-11 15:38
[quote name="Starý"]Smrku bych se také nevzdával a buk, jen koukněte na ty provenience a kvalitu při výsadbě - asi se něco pokazilo.
S bukem je tragédie ještě v něčem jiném. Krom pár bukových oblastí byl koncem 90 let téměř úspěšně vyhuben a tak paměť a zkušenost v provozu je bídná. Buk je "kotlíková" dřevina, pro vypěstování kvalitního dříví je ideál buď husté přirozené zmlazení v hlubokém kotlíku, nebo alespoň, jak jsem viděl na Fatře, obnova úzkými pruhovými sečemi přirozeným zmlazením.
Nu a jak se dnes obnovuje ? Na hektarové holině řídkou - 8tis je proklatě málo - sadbou. Nemusí být jen špatná provenience. Je špatná celá technologie. Sem tam frknout do porostu buk tzv. "na semeno" - nic proti. Ale hektar na holině ? A pak ve dvaceti letech prořezat každý druhý ? Výsledek známe.
Mám takovou zkušenost z Bavorského parku na německé straně hory Špičník - to je tam, co je u nás měsíční krajina - viděl jsem kotlíky BK a fakt jsem nevěřil. Kotlík, přirozené, velmi husté zmlazení, cca 40 let - BK tyčovina, rovná jak svíčka do deseti metrů bez větví, krásná, válcová, jemno letá. V životě nikde jsem takového nic neviděl. Každý kmínek je kandidát na 1A kvalitu. V tom to je. U nás máme max 5m, pak koruna, křivé, neválcové kmeny. A jsme jen z druhé strany pohoří.
Ještě k článku - souhlas, že dnes Polmeier vyrábí BK leimholz jako stavební hranoly. Jenže podle mě nikdy za vlákninu nebude platit jako za pilařinu - už dnes s bukem v německu neví co.Tady se těží necelý milion kubíků a krom překližek je těžký ho udat už teď. Takže na nějaké křivé, sukaté a jádrové dříví nikdo zvědavý nebude.
A to není nic o změně dřevinné skladby, ale o stylu hospodaření.
Ale jasně, co dneska zasadím, mne nemusí trápit. 8)
+4 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-11 16:06
není to ještě úplně jak na tom Špičníku, ale hodně podobné. Jen pro představu.
https://media.istockphoto.com/photos/beautiful-colored-golden-beech-trees-in-forest-at-autumn-picture-id1049329144
+4 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-11 16:10
tohle je z Lussen, to je nadohled....
https://www.alamy.de/buche-stamme-wald-mit-schnee-lusen-in-neuschonau-nationalpark-bayerischer-wald-bayern-bayern-deutschland-image279621908.html
+8 # milan.kosulic 2020-11-11 19:13
Díky za odpovědi. Jasně, co píšete, jen potvrzuje, že problémy směsí SM+BK nejsou důsledkem přirozeného antagonismu SM a BK, ale chyb při umělé obnově a výchově.Všichni víme, kde rostou přirozené smrčiny a kde bučiny a že pásmo, kde jsou obě dřeviny konkurenčně vyrovnané, je poměrně úzké. Pokud se snažíme toto úzké pásmo uměle rozšířit a uděláme přitom ještě další chyby (hustota, zástin, zvěř atd.), tak nemůžeme uspět. V tom smyslu může být směs SM s DB pěstebně jednodušší, stejně jako jiné směsi, kde jednotlivé dřeviny si příliš nekonkurují o světlo. Ovšem že by mohly být v doubravách HB a LP plnohodnotně nahrazeny smrkem, o tom dost pochybuji. Pokud se do uměle založených doubrav na kalamitních holinách po smrku bude zpátky dostávat do podúrovně smrk, bránit tomu asi nikdo nebude. Ale myslím, že ani posun LVS nahoru "nesblíží" pásma DB a SM natolik, aby se ze SM+DBZ stala "směs budoucnosti".
Problémem budoucnosti asi nebudou směsi SM+BK, ale obrovské plochy čistých bučin, založených na holinách přímou výsadbou a "řádnou" péčí zbavené veškerých dodatečných náletů.
-4 # Starý 2020-11-12 05:18
Chyby bych nepřenášel na lesníky, doba se mění a lesník se snaží přizpůsobit, ale nejsme na poli a ani jako lesníci a majitelé malých lesů nemáme jako ti na polích tu patřičnou podporu a i když nějaká je, tak je ihned bez problému krácena.
Jen uvažujte u koho se tak ještě děje- krátí i cca 25%, při tak důležité činnosti, jako je tvorba naší krajiny a přírodního bohatství........... ...
+19 # Lakatoš 2020-11-12 07:26
S Vaším závěrem ohledně jedle není možno souhlasit. Atraktivitu jedle pro zvěř lze výrazně snížit, ale je třeba důsledně uplatnit dva principy, na něž lesnictví rezignovalo, pozvolnost a trpělivost. Když jsme před nějakými 35 lety s jedlí začínali, měli jsme pouze lesy věkových tříd, sm s md nebo borovice, zpevnění bylo nechtěné a vlastně jen měkkými dřevinami. Jako třídní nepřítel se ničily poslední bučiny, dub se toleroval. Jedle byla považovaná za plevelnou a současně neperspektivní, vyřezávaly se při obnově i její dvoumetrové nálety, pokud někde se štěstím odrostly. Tomu odpovídala péče. Pár dožívajících jedinců, zmlazení sežrala zvěř a oplocenky, jestli nějaké vrchnost povolila, dopadly, jak říkáte. Jak se už ale časem odplotilo oplocenek víc, jak se začal Morsuvinem natírat jd nálet, měnilo se to. Zvěř jedli žere nejen proto, že jí chutná, ale i že je jí málo a je pro ni zpestřením jídelníčku. Jak začnete mít všude koberce jedliček, zjistíte, že stačí natírat do půl metru výšky a zvěř už to neničí. Co i zničí, není při té hustotě náletu škoda, nějaká selekce beztak musí být. Máme už i místa, kde nenatíráme jd nálet vůbec a nic se neděje, uvolńujeme jako bk, jen pomaleji. Je to tedy o rovnováze, jež byla vychýlena. Udělalo se veliké množství chyb a to je třeba přiznat. Mnoho člověkem přemnožené zvěře ve stanovištně nevhodných a neúživných porostech věkových tříd. Přeji dostatek trpělivosti při návratu královny lesa jedle na místo, které jí právem náleží.
+7 # Starý 2020-11-12 08:03
Ale, máte pravdu p. Lakatoš.
Jedli podporuji a mám rád.
Ovšem takto to jde, jen pokud máte matečný porost, ale tam kde není tohoto efektu nikdy nedosáhnete.
Primárně jde o přeměnu SM kultur a oplocení je třeba na více i jak 40 let, a to nemluvím o zlodějích stromků a pod. v náletových JD se nekrade, nejsou tak hezké jako jednotlivé mezi čímkoli.
Se vším se setkávám v praxi....
Bohužel matečné porosty chybí..i když někde jsou a tam se dá, ale i to je o lesnících, kteří v posledních letech nerezignovali.
Někde naopak vidím, jak UK a jiní v harvervestorech kácí vše a JD neponechávají, kdo to rozezná...že... co pak?

Ostatně p. Rensa by vám to podal jistě lépe.
Ale stačí vzít starý a poctivě zpracovaný LHP, třeba u LČR, KTEŘÍ JEJ ALE DNES přísně TAJÍ a porovnat zastoupení dřevin se stavem pozůstatku na dnešních holinách.
Jak primitivní a průkazné.....
+6 # Rensa 2020-11-11 20:12
Přiznávám, že nerozumím Vašemu " Logicky při několikanásobně překročeném zakmenění končí při prvním suchu. Problémem je prostě špatná taxace."
Co rozumíte několikanásobně překročeným zakmeněním a co špatnou taxací ve vztahu k němu? Může te to trochu rozvést?
-5 # Starý 2020-11-12 05:13
P. Rensa, nejen toto je nejasné, i u buku vidím hned ve výsadbě obrovské procento dvojáků, či upravených sazenic. U dubu je to tak trochu podobné, jen se to neprojevuje na pohled ihned.
Zkoušel jsem kombinaci SM a OL a je zajímavé, jak to i na výsušných místech vychází, ale je to jen v této době při výsadbě...očekávám problém později při výchově, ale doufám, že to vyjde (spíše -jistě mne to již nebude trápit), ale je dobrá ujímavost i při výrazném přísušku na jaře a OL jen letí.
A tomu ta taxace, v ní není dle mého problém.
Vše v budoucnu by u takovéto kombinace, asi v pohodě vycházelo na ten spon co uvádí p Schutzmeister těch 15 m2 plochy.

Jen úvaha....
+4 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-12 12:02
[quote name="Rensa"
Co rozumíte několikanásobně překročeným zakmeněním a co špatnou taxací ve vztahu k němu? Může te to trochu rozvést?
Matně vzpomínám, že už o tom byla řeč. Tedy, že přírůstové tabulky více méně neodpovídají ani nejchudším stanovištím. Čili při veškeré snaze je předpis probírek předepsán pozdě, a s malou intenzitou. Provedení je pak ještě zpožděné, a vidět je to brzy - po probírce se zápoj uzavře za 2-3 roky a situace je stejná. Přehuštěné, přeštíhlené porosty.
Rozdíl mezi 50 a 150 letým porostem většinou bije do očí. 140+ mají koruny na 2/3 kmene a 50+ na horní čtvrtině. Pak už s tím nenadělá nikdo nic.
Což je koneckonců námět článku, o kterém je debata.
Nic proti, taxátor za to nemůže, má to v tabulkách.
A lze to zřejmě dobře obejít tím výběrným lesem.
Je to jako s tou myslivostí - zásoba se "zašetřuje" aby bylo co těžit po kalamitě, která přijde. A to je zase začarovanej kruh - když nepřekročím etát a aspoň nějaké probírky dělám - a není kalamita - snižuje se plocha obnovy. Protože plocha nesedí na tabulkové kubíky. Nebo ano ?
+14 # milan.kosulic 2020-11-12 13:45
Mám sice k dnešní taxaci spoustu výhrad, ale že se leckdy řídíme při pěstování "předpisem LHP", za to sama taxace nemůže. Žádný zákon nás už léta nenutí držet se "předpisů LHP", dokonce je to ze zákona "nástroj vlastníka". Naše právní úprava HÚL sice konzervuje dávno zastaralou metodu správy lesů, ale jak jsem poznal zařizovatelskou praxi z pozice zástupce LS LČR, taxátoři vám udělají plán, jaký potřebujete, včetně závazných ustanovení, kde je také možná určitá "pružnost". Musíte ale vědět, co po nich chtít. A pokud z nějakých důvodů LHP nevyhovuje nebo je odbytý, stačí ho zastrčit hluboko do šuplíku a hlídat si jen závazná ustanovení, případně včas požádat o změny ZU.
+2 # schutzmeister@iex.cz 2020-11-14 12:22
Cituji milan.kosulic:
a hlídat si jen závazná ustanovení

Jenže to je právě podle mého to, o co tu běží.Uvádím modelový příklad, skutečného vlastníka, neaktuální LHP - 1550 ha v ideální bonitě - srovnatelné s LZ Boubín. A porovnejte přírůst - který, stejně jako zásoba bude dle NIL o řekněme 20% podhodnocený s maximálním předpisem těžeb a skutečnou výší. Taxační maximum mají 10tis, ale těží 9tis - a skutečný upravený přírůst je jistě přes 15tis - čili roční těžba je oproti možnostem skoro o polovinu nižší - kde se tato zásoba kumuluje ? Podle mne logicky v přehoustlých mladších porostech. A to je minimálně značná část problému s kalamitama.
Modelový příklad :
"Nejvíce plošně zastoupenou dřevinou je smrk, který zaujímá 60,70%, dále borovice, která
zaujímá 20,25% , buk s 7,52%, JD s 4,45% a JV s 3,32%. Ostatní dřeviny jsou zastoupeny
pod 1%. Zcela v převaze jsou tedy jehličnaté dřeviny se zastoupením přes 87%.
Celková zásoba činí 498 114 m3, z toho jehličnatá 455 961 m3 a listnatá 42 153 m3.
Průměrná zásoba na 1 ha je 321 m3. Průměrná zásoba mýtných porostů je 452m3/ha.
Průměrné obmýtí je 121 let. Běžný přírůst činí 12.900 m3/rok, PMP 7.850m3/rok a CPP
11.150 m3/rok. Celková roční umístěná těžba činí 6,2 m3/ha, maximální celková výše roční
těžby činí 8 m3/ha."
Detaily myslím nejsou podstatné.
+8 # milan.kosulic 2020-11-14 19:29
S těmi přehoustlými mladými porosty máte jistě pravdu. Ale nemyslíte, že je chybou vlastníků, že stlačili cenu LHP na úroveň státního příspěvku? Jak mohou ty plány být kvalitní, když to ti taxátoři dělají za tak bídné ceny? A to bohužel platí i pro státní lesy, alespoň tedy tak posledních cca 10 let, kdy soutěžením o nejnižší cenu srazili kvalitu.
Nepřiměřeně vysoké hektarové zásoby, to je jeden ze základních problémů u nás. Mnoho lesníků vidí v zásobě modlu, k tomu nadstavy zvěře a divíme se, že máme nízký podíl přirozené obnovy a že nám lesy padají a schnou.
Pro odbornou úroveň hospodaření by bylo lepší než dnešní mizerné plány (v důsledku do extrému sražených cen) nemít plány vůbec.
+8 # Pavel Boucký 2020-11-20 10:02
Toto je asi dlouhodobý problém plánovitého hospodaření v lesíchí. Původně užitečný záměr přerostl k něčemu jinému. Snaha o kvantifikaci těžko kvantifikovatelných údajů za každou cenu vede k přezírání toho nejpřirozenějšího využití zdravého selského rozumu provozních pracovníků.Snažíme se "vědecky" nahradit to přirozené "kouknu a vidím". To znamená řídit se skutečným stavem porostu a nehonit bezhlavě pouze závazné i nezávazné ukazatele. Taxátor není vševědoucí, má obvykle stejné vzdělání jako každý běžný THP lesnického provozu. Navíc LHP dělá na něčí zakázku, což logicky vede k "ohýbání" podle požadavků toho, kdo to platí. Protože jde přece i o možné další zakázky pro taxátora. To nemyslím ve zlém, každý se musí něčím živit.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě