Vojtěch Čada pochází ze Šumavy, a proto mu téma horských smrčin bylo blízké. Zaměřil se na čtení v letokruzích stromů. „Vždycky mě zajímaly historické souvislosti současných jevů, a když jsme sledovali to, že na Šumavě odumírá velké množství stromů, tak mě zajímalo, jestli se něco takového dělo v minulosti. Jestli to, co pozorujeme teď, je přirozené nebo neobvyklé," vysvětluje.Věda, která se zabývá studiem letokruhů, se nazývá dendrochronologie. Letokruhy jsou podle Vojtěcha Čady jakýmsi přírodním archivem života stromu, ze kterého se dá získat mnoho informací. „Pro letokruhovou analýzu odebíráme vývrty. Potřebujeme si totiž kus dřeva odnést do laboratoře pod mikroskop. Odebíráme vývrty ze všech stromů na sledovaném místě, a když to dáme dohromady, zjistíme, co se dělo v lese jako celku," popisuje.Ve většině případů skutečně platí, že strom každý rok vytvoří jeden letokruh, jak je všeobecně známé. „Letokruh vypovídá, jak se stromu v daný rok dařilo. Silný letokruh znamená dobrý rok, ale když je hodně špatný rok, může se stát, že strom nevytvoří žádný letokruh. Proto není úplně jednoduché určit stáří stromu a my v laboratoři srovnáváme jednotlivé stromy, abychom zjistili, jestli někde letokruh nechybí," říká Vojtěch Čada. Měl i možnost prohlédnout si letokruhy nejstaršího šumavského smrku, který roste více než 600 let u Plešného jezera, a dalších starých stromů. „Snažím se představovat si, co se dělo během doby, kdy tyto stromy rostou. Je to zajímavé zamyšlení, když si člověk uvědomí, co se vlastně za tu dobu odehrálo v lidské společnosti, a přitom strom pořád roste a nějak ho nezajímá, co my si tady řešíme," komentuje vědec.Výzkumu horských smrčin, tedy lesa, který roste v nejvyšších polohách na Šumavě, se věnoval s kolegy od roku 2010 téměř šest let. „Z letokruhů jsme dokázali zjistit, kdy se v tom lese něco dělo. Viděli jsme třeba, že odumřelo velké množství stromů a najednou začala odrůstat nová generace, nebo že začaly rychle růst stromy, které přežily. Co konkrétně se stalo jsme zjišťovali z archivních materiálů. Například kronikář ve vedlejší vesnici zapsal velkou vichřici a my věděli, že ten samý rok mnoho stromů odumřelo, takže jsme si to spojili," vysvětluje. Zároveň vědci dokázali, že všechny stromy v horských smrčinách nejsou stejně staré. To vyvrací názor, že většina horských smrčin vznikla poté, co byly lesy vykácené člověk a následně znovu vysázené .„Předpokládalo se, že to jsou umělé lesy, které špatně odolávají lýkožroutovi, ale my jsme zjistili téměř pravý opak. Ukázalo se, že velká část lesa je stará a vznikla přirozeně poté, co tam došlo k vyvrácení stromů větrem nebo sežrání lýkožroutem, a že se vlastně nijak neliší od původních lesů. Nikdy nedošlo k plošnému vykácení a následnému vysázení. Zjistili jsme, že to jsou přirozené lesy, kde čas od času dojde k tomu, že stromy odumírají a že vyvíjí se nové," říká Vojtěch Čada. Celý výzkum tak podle něj pomohl k tomu, aby si lidé uvědomili, že v tomto typu lesa je přirozené, že čas od času dojde na větší ploše k odumření velkého množství stromů. „Ten les je na to připravený a my s tím musíme počítat," uzavírá.
Komentáře
Úroveň našich rádobypolitiků je však, bohužel, činí úspěšnými.
Pánové bádají proto, aby přišli na to, že stromy nežijí věčně a že kromě umělé existuje také přirozená obnova lesa - díky Bohu za ní. Jediní lidé, kteří v současnosti chodí po I.zónách NP Šumava s motorovou pilou, aby vyřezávali štěpy ze souší stromů, kterým dopomohli do hrobu. Na těch štěpech potom počítají tzv. tree-rings.
Mistři světa amoleta, kteří inkasují milióny za zjištění, která dokážeme odvodit u kořalky a dobře nacpané fajfky ve vyhřátém srubu po pracovní době.
Holt kdo umí, ten nic umět nemusí
Takže možná by si mohl právě naopak Ty trochu procitnout a neurážet se jenom proto, že mi nevadí trocha kořalky nebo výrobky Peterson a spol.
Já vím, Ty jsi zelenej a vadí ti slovo hospodář, protože si myslíš, že neexistuje rovnováha mezi využíváním přírodních zdrojů a jejich současnou ochranou. Proto Tě tady i já budu i nadále trpět, protože jsem celkem tolerantní a mám naději, že pochopíš, že věci jsou ve skutečnosti jinak, než myslíš. Ty se zase můžeš napříště vyjadřovat k obsahu merita věci a né k jednotlivým diskutujícím.
V podstatě jsi tady ve slušné společnosti lesníků ve virtuální lesnické hospodě, tak se podle toho zařiď, kamaráde !
K tomu zbytku, co říct. Hezká prezentace mojí osoby jako militantního nekuřáka abstinenta a ortodoxního ekologisty. Zapoměls napsat že nežeru maso a chodím do lesa bosky objímat stromy.
Další věc ve které jsi vedle, je to s tím hospodářem, rovnováhou a tím co já si o tom myslím. Nevím jak jsi na to došel a co mi to podsouváš. Můžeš to doložit něčím co jsem napsal, nebo je to jen trapná klička, jak tu ze sebe udělat typického zástupce hlavní místní většiny, předsedu třídy a hlavního hostinskýho v lesnické hospodě, který tu někoho velkodušně "trpí?" Kdyby tam nebyl napsaný čas, tak bych si myslel žes to napsal tak ve 4 ráno.
Tady jsou citace z článku:
„Předpokládalo se, že to jsou umělé lesy, které špatně odolávají lýkožroutovi, ale my jsme zjistili téměř pravý opak."
"Celý výzkum tak podle něj pomohl k tomu, aby si lidé uvědomili, že v tomto typu lesa je přirozené, že čas od času dojde na větší ploše k odumření velkého množství stromů. "
Já tvrdím, že:
1) lidé vědí, že stromy přirozeně odumírají a to v každém typu lesa. Tady bych mohl doplnit i další poznatky, jako, že jim třeba v tom umírání někdy pomůžou paraziti, že se to děje více na podmáčených místech apod.
2) předpokládalo se něco jiného a sice, že tady máme zbytky pralesa, které dokážeme uchránit, protože by mohli podlehnout kůrovci.
3) Šumavu vždycky charakterizovali také obrovské živé stromy, proč je neumí ochranáři ochránit před parazitem?? Protože nechtějí nebo protože to neumějí??
Ad 2 a 3 - Pořád se vrací ta stejná otázka, jak mohly ty zbytky pralesa kontinuálně přežít posledních několik tisíc let, kdy je nikdo nechránil? Já vím že se to obvykle odbude tím, že se ta otázka tak často opakuje, až je z toho klišé a musí se to odvracet různým zaříkáním o ideologiích atd. Jenže pokus se na tu otázku místo smetení ze stolu odpovědět. Ony ty lesy samozřejmě tu schopnost odolávat parazitovi mají. Problém je v tom, že čas od času to zřejmě opravdu ty horské smrčiny schytaly na větší ploše, a to včetně těch obrovských stromů. Přece taky něco o dynamice horských a severských smrčin víš (narozdíl od salónních politiků i části návštěvníků virtuálních hospod - i lesnických), takže to snad asi nepopřeš. Ono je to jen další doplnění těch poznatků, co jsi doplnil v bodě 1 ;) Částečně se pak z toho zberchávaly ze zbylé populace na ploše, částečně náletem zvenčí (ale ne výhradně, jak se taky někdy tvrdí). Bohužel tentokrát to chytil i třeba ten Trojmezenský prales. Má to o to těžší, že v širším okolí zbylo podobně zachovalých míň než kdysi, a že ta darda od kůrovce byla o to větší, že se rozjel v hospodářských porostech, které mu hrajou do karet. Ale není to důvod tvrdit, že se z toho nezberchá (ono se tam stačí jít podívat, to není holá plocha ale i to Ty víš). Jen se v tom cyklu šoupnul někam jinam. Nám se to nelíbí, ale pro člověka který o tom něco ví a jen emotivně nevykřikuje do médií by to neměl být důvod existenci těch cyklů nebo možnost přirozené zběsilejší dynamiky lesů popírat. To se víc divím tomu, co píšeš o tom výroku o výskytu do 15 %, pod to bych se nepodepsal.
Ad 3 - myslím že spíš ani nechtějí, protože ono je třeba k tomu říct i b) - nechtějí za cenu, že xxx dalších stromů v tom fragmentu pralesa vyřežou, a tím celý ten porost zbaví toho, čím byl = zachovalým pralesním zbytkem. A udělají z něj sice pořád nádhernou, ale i tak člověkem řízenou a umělou exkurzní zahrádku. Řízený les, jako ze všech těch ostatních lesů pod tím. Já to nepokládám za špatné to tak na většině plochy dělat, lesy využívat a slovo hospodář vnímám pozitivně. Ale aspoň na kousku by to mohlo být jinak. A že si nemusíme, zase za pomoci jiných akademických aparátů nalhávat, že to nejde. A máš pravdu, že je dobré se přitom vracet k selskému rozumu. I když ani to není důvod zavrhovat některé směry lesnického výzkumu.
předtím jsi mi napsal toto:"Ve článku čtu o úplně jiných závěrech, než že "stromy nežijí věčně" nebo že "kromě umělé obnovy existuje i přirozená," jak vyčítáš, nebo spíš podsouváš autorům."
Jaké jiné závěry než já tam čteš Ty Máchale, když Ti ty moje vadí?
Ono to pravidelně končí tím, že se řekne všichni mají rádi přírodu, tak je nechte dělat, co chtějí. Ale vidíš vůbec ty výsledky, víš kolik stromů tam uschlo?? Kdyby bejvali tyhle chytrouni drželi papuly (a jsou to pořád ti samí lidé), tak se udělala malá asanační těžba a les zůstal zachován, přesněji by zůstal zachován stav rovnováze podstatně bližší, než to, co je tam nyní. Myslíš, že ne??
Odpověz na otázku, kolik byla hektarová zásoba v posledních fragmentech pralesa před Klostermannovskými kalamitami, odpověz kolik byla střední zásoba během toho odporného socialismu, a odpověz na to, jaká je nyní.
A odpověz na to, jak se jednotlivé fáze lesa účastní klimatického režimu krajiny, jaké jsou tam rozdíly.
Nekecám, já se těmahle věcma zajímám a odpovědi mám připravené!
Až na tyhle otázky pravdivě odpovíš, tak se Ti vyjeví podstata našeho hospodského nesouhlasu, s těmahle zbytečnejma a odpornejma experimentama. A vyjeví se Ti sama od sebe, alespoň doufám
Potom možná vylezeš z pražské kavárny a půjdeš tam vysadit nějakej stromek, ale pěkně potají, aby Tě někdo neviděl a neřekl, že kazíš přírodní procesy
¨„Z letokruhů jsme dokázali zjistit, kdy se v tom lese něco dělo. Viděli jsme třeba, že odumřelo velké množství stromů a najednou začala odrůstat nová generace, nebo že začaly rychle růst stromy, které přežily. Co konkrétně se stalo jsme zjišťovali z archivních materiálů. Například kronikář ve vedlejší vesnici zapsal velkou vichřici a my věděli, že ten samý rok mnoho stromů odumřelo, takže jsme si to spojili," vysvětluje. Zároveň vědci dokázali, že všechny stromy v horských smrčinách nejsou stejně staré.
nebo
"Ukázalo se, že velká část lesa je stará a vznikla přirozeně poté, co tam došlo k vyvrácení stromů větrem nebo sežrání lýkožroutem, a že se vlastně nijak neliší od původních lesů."
Nevidíš rozdíl?
Nemyslím si, že hlavním a nejdůležitějším měřítkem zachovalosti nebo přírodnosti lesa musí být porostní zásoba, ostatně ten pohled do některých partií skutečně přírodních lesů jinde je víc než výmluvný. Přinejmenším bych do toho započítal i zásobu mrtvé dřevní hmoty.
O rozsáhlosti vlivu na klima v nějakém krajinném měřítku nebo povodně v rámci ČR, jak se o nich před nedávnem mluvilo, mám vzhledem k proporcím jádrových ploch NP vůči zbytku plochy dost velkou pochybnost. I přes sebevětší hlasitost a zanícenost projevů se bavíme o řádu 1 promile plochy. A to se nebavíme o poměru "betonová plocha nebo kukuřičné pole vs. prales", ale o různých fázích lesa.
Vážně si myslíš, že by stačila "malá asanační těžba"? Nebavíme se o tom a nezkoušíme to už od začátku 90. let a ještě o něco dřív? To přece nezačlo konferencí v Srní nebo nějakým Bursíkem, ty lesy se začaly sypat mnohem dřív, začaly se sypat dost masivně, a začaly se dokonce sypat ještě před vyhlášením NP. A málokdo to ví tak dobře jako Ty. Tím se nesnažím někomu dělat advokáta nebo snímat z někoho odpovědnost za nějaká pozdější rozhodnutí. Spíš doplnit skládačku a poukázat i na díry v jednoznačnosti toho, jak to tu podáváš.
Pokud je mi známo, když už jsi s tím začal, za toho Klostermanna měli hodně co dělat s největším náporem kalamitních těžeb a zpracovávali to pomaleji než to jde dneska. Myslím že na nějaké "dočišťovací malé asanační těžby" v těch zbylých fragmentech asi ani tenkrát moc nedošlo.
"Klostermannova doba polomů" začala velikou vichřicí, která se asanovala. Naše doba polomů začala bláznovstvím lidí, kteří často nevědí vůbec nic (např. Mojmír Vlašín - přivazovalec je údajně zoolog, ale na můj telefonát (před 2 roky) odpověděl, že sameček Ips typographus L. měří 3 mm).
Doktor Bláha blokuje asanační těžbu na Trojmezné v roce 1999 a přitom stojí nikoliv v pralese, ale v sousedním porostu, který ale vypadá "téměř" stejně ačkoliv je nepoměrně strukturálně jednodušší a pro kůrovce "schůdnější".
Další a další zelení srdičkáři se přivazují kde můžou, lesy hynou parazitem, další se kácejí z důvodů povinnosti nahodilých těžeb.
A co děláš Ty Máchále?
Zavíráš nad tím oči a hájíš něco, co není nic?
Biodiverzita, aha?? Tak všechny druhy už tam jsou teď, nebo ne?
Co zpátky k věci? Ano ta vichřice se asanovala, ale otázka zní jinak - asanoval se veškerý kůrovec v celém území i v těch zbylých fragmentech a nepřístupných partiích? Na to zas si zas zkus pravdivě a upřímně odpovětět Ty.
Co to klima, povodně nebo měřítko porostní zásoby jako klíčový faktor přirozenosti lesů? Vraťme se k tématu, říkals že se tím zabýváš a odpovědi máš připravené, tak proč to tu neprobrat? Vlašín s Bláhou jsou sice vděčná a oblíbená stafáž a únikový prostor, jenže o ně tu v jádru věci přece nejde. Omáčku a kázání o tom jak moc se ve všem pletu, že bych měl prozřít, co jsem zač a jak bych se měl chovat atd. si nech pro děti. Pojď se radši normálně pobavit k věci. Můžeš se vyjádřit k tomu co jsem psal?
- jaká fakta jsou pro Tebe důležitá já netuším, protože na moje otázky neodpovídáš a sám žádné konkrétní nekladeš, takže mi není zřejmé o co Ti jde.
Já dělám ochranu lesa a nechci jen pustě filozofovat !!
1) Myslíš si, že po velké vichřici 1870 se kompletně zasanovalo a zpracovalo veškeré kůrovcové dříví, včetně toho roztroušeného po porostech a fragmentech porostů, které zůstaly zachovány? Vidím v tom zajímavou paralelu k těm fragmentům dnešním a debatě o nezbytné nutnosti v nich zasahovat.
2) Domníváš se, že porostní zásoba je klíčovým parametrem pro hodnocení zachovalosti nebo "přírodnosti" lesních porostů? Nebo proč mám odpovídat na otázku o zásobách před Klostermannem, za sociku a dneska? A počítáš do toho zásobu mrtvé dřevní hmoty, která má v nejvyšších LVS zásadní vliv např. na přirozenou obnovu (nebo nemá?)?
3) Psal jsi, že máš připravené odpovědi ohledně vlivu fází lesa na klimatický režim krajiny. Tak jsem se Tě ptal, jestli myslíš že vliv řádově 1 tisíciny plochy má markantní vliv na krajinné klima, když se jedná o různé fáze lesa. Např. ve srovnání s jinými plochami, příkladně plochou kukuřice nebo souhrnem městských a průmyslových ploch. Dtto vliv na povodňové vlny.
4) Jsi přesvědčený o tom, že by třeba v tom Trojmezenském pralese stačila opravdu menší asanační těžba a bylo by vše při starém a charakter toho lesa by se významně nezměnil?
5) Bylo by pak ještě relevantní říkat tomu "zachovalý pralesní zbytek", když by se při každém výskytu kůrovce - resp. kůrovcového dříví - muselo nastoupit s pilou a ten les tím defakto řídit? (protože jinak je usychání a odumírání lesa jeho běžnou a přirozenou součástí, na tom jsme se snad shodli).
6) Nevím jestli má cenu ještě vytahovat tu otázku úplně původní, jestli Svoboda a spol. opravdu výzkumem přišli jen na to, že stromy nežijí věčně a že kromě umělé je i přirozená obnova. Nebo jestli jejich poznatky jsou i o něčem trochu jiném a můžou přispět k poznání historického vývoje a taky přirozeného chování těch porostů?
To jsou asi tak v kostce ty moje otázky z posledních příspěvků, zkus podobně shrnout ty svoje, já je tam moc nevidím. Zkus prosím jen ty k věci, osobní rovinu vynech, díky.
na další Ti odpovím později.
Ty mi prosím Tě odpověz na mojí zatím 1.otázku a sice:
Šumavu vždycky charakterizovaly také obrovské živé stromy, proč je neumí ochranáři ochránit před parazitem?? Protože nechtějí nebo protože to neumějí??
Ale dobře pokud zůstaneme v tomhle pohledu, abych odpověděl na otázku, tak asi tak trochu obojí. „Nechtějí“ - za cenu, že se odtěží celá řada stromů okolo a tím celý ten porost zbaví toho, čím byl = zachovalým pralesním zbytkem, resp. "porostem ponechaným samovolnému vývoji". Protože do tohohle režimu – pokud má něco takového existovat a já si myslím že by mohlo - zároveň logicky spadá i to, že se netěží v zájmu některých vybraných stromů v porostu stromy jiné. To už pak totiž není les ponechaný samovolnému vývoji, ale pěstování lesa jako cílená lidská činnost, i když trochu jinak a za trochu jiným účelem než obvykle.
A zároveň neumějí – protože chránit před uhynutím nějakou složku lesa, aniž bychom zasahovali v její těsné blízkosti, asi ani dost dobře nejde. Viz praxe s lapáky a lapači v okolí těch ostrůvkovitých prvních zón, která mohla trochu pomoct, ale udržet ty porosty v naprosté izolaci bohužel asi ne.
Ono je to hlavně ale celé o tom rozdílném celkovém pohledu na věc, jak se moderně říká paradigmatu. Tobě jde asi především o zachování lesních porostů v jejich stávající (/bývalé...) struktuře vč. těch tlustých stromů v porostu (v NP pokud možno každém?). Zastáncům linie přirozeného vývoje porostů jde zas především o zachování samovolného vývoje toho lesa, i když se strukturně změní a přesune do jiné fáze. S vědomím toho co jsi psal nahoře, že přirozenou vlastností stromů v lese je ve všech typech lesa odumírání, stromy nežijí věčně. A že malé a velké vývojové cykly přirozených a přírodních lesů nefungují jen v lesnických učebnicích, ale i v reálu. Jde jen o to, jestli jsme ochotní se s tím smířit, nebo jestli budeme radši ten les řídit a zachovávat ty lesy uměle ve stavu obnov výhradně v nějakých výběrech nebo maloplošných mozaikách, a ve stavu který je oproti většině hospodářských lesů nadstandartní. Přiznám se, že pro obojí mám tak trochu pochopení, obojí má něco do sebe, i když jsme denně svědky toho, že se obojí taky dá hlasitě poplivat a jednoznačně odsoudit, a co všechno se tím dá obalit.
Nevím skutečně, jestli to zvládneš uznat, ale pojem samovolný vývoj lesa je reálný pouze za předpokladu, že budeš záměrně ignorovat minulý i současný vliv lidského působení na ekosystém.
Pokud tuto lidskou činnost ignorovat nechceš, tak prostě tenhle pojem nemůžeš brát jako pravdivé označení východiska pro svůj "management".
Jak jsem Ti snad doložil, tak i v oněch fragmentech existoval vedle toho globálního lidského vlivu také ten lokální (dtto pomístné zásahy).
Pokud se budeme snažit chovat pokorně a uctivě, tak by nám mělo být bližší zachovávat zvyky našich předků (dtto pomístné zásahy), než se snažit o založení nové epochy, která má takto mizerné výsledky.
Nebo ne?????
Lesu zdar Najše
Takže to co říkáš není dostatečný důvod pro to, aby samovolný vývoj lesa nemohl pokračovat i přesto, že byl míň nebo víc narušen člověkem. Nezakládá to trvalou závislost přírody na člověku. Neposouvá to možnost samostatného vývoje, i když pozměněného, do kategorie nereálné utopie. Nebo myslíš že jo?
S tou pokorou a úctou k historii máš pravdu. Ale je taky možnost přitom zaostřit na delší měřítko, než je posledních 150 nebo 300 let.
Ale v lese vidím spíš ponechání samovolnému vývoji jako takový bombónek pro porosty nejmíň ovlivněné člověkem. Přírodní rezervace (zčásti), nejnepřístupnější porosty apod.
Jinak taková filosofie, že takhle jde ponechat vlastně cokoliv kdekoliv (ano, jde) trochu připomíná třeba požadavky hnutí duha a spol. na ponechání velkých rozloh smrkových kulturních lesů v parku, které jsou taky silně ovlivněné člověkem a jejich kvílení proč by to vlastně nemělo jít, že to taky jde.
Jenže hlavním účelem celého tohohle cvičení by asi neměla být jen možnost pozorování a možnosti výzkumu sukcesních stádií. Myslel jsem že se bavíme o cestách přístupu k jádrovým zónám stávajících NP, ne o uspokojení nějakých potřeb výzkumu.