Přihlásit

Podrobný monitoring zdravotního stavu lesa neztrácí svůj význam ani po třiceti letech (TZ VÚLHM)

Strnady – 9. října 2019 – I když imise oxidu siřičitého od konce minulého století významně poklesly, stále se do ovzduší dostávají škodlivé látky, například těžké kovy. Ty pak mají neblahý vliv na lesní ekosystémy. Již více než 30 let je jejich stav podrobně monitorován v celé Evropě, včetně České republiky. Ta v roce 1986 začala s plošným hodnocením zdravotního stavu lesa v rámci Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy.

Program je označován jako ICP Forests a představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly stavu lesů. V České republice program koordinuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM).

Snahu o důsledné monitorování stavu lesů na evropské úrovni vyvolalo prudké zhoršení zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku osmdesátých let jako následek výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečištění ovzduší. Program je důležitý pro získávání informací o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a pro prohlubování znalostí o příčinách jeho současného poškození. Každý z těchto cílů vyžaduje velmi odlišné metodologické přístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav různého složení a intenzity měření (úroveň I a II).

„Koncentrace oxidu siřičitého a oxidů dusíku v ovzduší sice od poslední dekády minulého století výrazně poklesly, stále se však potýkáme s překračováním kritických zátěží nutričního dusíku a v menší míře i acidity, historickou zátěží lesních půd, lokálně vysokými koncentracemi ozonu a v poslední době přitahuje pozornost i problematika těžkých kovů v ekosystémech," poukazuje na současné problémy, s kterými se lesy potýkají, ředitel VÚLHM a zároveň koordinátor programu Vít Šrámek.

V současné době se na celém území České republiky provádí pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti tohoto programu (tzv. I. úroveň) na monitorovacích plochách základní sítě 16 × 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 × 8 km v celkovém počtu 306 ploch.

V nadmořských výškách od 150 do 1100 m hodnotí odborníci na ekologii lesa VÚLHM každým rokem více než 10 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách. Každoroční šetření na monitoračních plochách zahrnuje komplexní zhodnocení zdravotního stavu stromů (defoliace a diskolorace koruny, biotické a abiotické poškození celého stromu) a zjišťování sociálního postavení. V pětiletých intervalech se hodnotí přízemní vegetace. V nepravidelných intervalech se provádí doplňující šetření, mezi která patří dendrometrická měření, letokruhové analýzy, listové a půdní analýzy.

Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je nespecifický symptom a může být způsobena řadou škodlivých faktorů biotického a abiotického původu.

Imisní zátěž v posledních dvaceti letech výrazně poklesla. Poslední roky je vysoká defoliace spíše důsledkem chronického stresu suchem.

Dlouhodobý monitoring ukazuje, že lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy mírně stoupající trend.

„Relativně vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní zátěž stále negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích.

Nemalou měrou se na vyšší defoliaci podílí i dominantní zastoupení smrku (přes 50 %), který patří mezi nejcitlivější dřeviny na působení imisí. Na zdravotní stav lesních porostů mají vliv i další negativní faktory. V posledních letech nabývají stále na větším významu klimatické excesy a biotičtí škůdci, především podkorní hmyz," uvádí Monika Vejpustková, vedoucí Útvaru ekologie lesa.

V rámci intenzivního monitoringu (úroveň II) vědci podrobně sledují stav lesních porostů a faktorů prostředí, které lesní ekosystémy ovlivňují, s cílem identifikovat příčinné souvislosti mezi environmentálními změnami a stavem lesa.

Síť intenzivního monitoringu tvoří 16 ploch. Na sedmi monitoračních plochách, které patří mezi tzv. klíčové plochy, se pak hodnotí kompletní spektrum parametrů vitality a podrobně se sledují cykly živin. Koloběh živin je jedním z klíčových faktorů existence a fungování lesních ekosystémů. V současné době je část evropských lesních ekosystémů ovlivňována vysokými vstupy dusíku, v nejzatíženějších oblastech již lesy nejsou schopny vstupující dusík plně využívat a začínají být nasyceny tímto prvkem. Přebytečný dusík je vyplavován, převážně v nitrátové podobě, do podzemních vod a dostává se do vodotečí. Tato situace se začíná odrážet ve snížení rostlinné biodiverzity.

Monitoring zdravotního stavu lesa je financován z prostředků Ministerstva zemědělství. Data z programu jsou v současné době využívána při řešení 46 mezinárodní výzkumných projektů a v celé řadě národních studií zaměřených na nejrůznější témata týkající se lesního hospodářství a lesních ekosystémů.

VÚLHM v roce 2019 vydal publikaci Monitoring zdravotního stavu lesa v České republice v rámci programu ICP Forests a navazujících projektů, s daty do roku 2018, kterou je možné si stáhnout zde: http://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/10/Ročenka-Monitoringu-ICP-Forest-2018.pdf

Další informace jsou na: https://www.vulhm.cz/monitoring-stavu-lesa/icp-forests/

Kontakt: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., vedoucí Útvaru ekologie lesa, VÚLHM, v. v. i., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Fotogalerie v článku. Zhruba 31 000 lidí přilákala 19. 10. akce Den za obnovu lesa. Dobrovolníci při ní po celém Česku pomáhali s...

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby