Správa Krkonošského národního parku usiluje ve spolupráci s dalšími institucemi o zachování původních krkonošských smrků. Na několika místech proto tyto stromy vysadí. Na české straně Krkonoš tvoří původní smrky se zvláštním uspořádáním větví již pouze jedno procento lesů, řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. Podle něj je zachování původních populací, které lépe odolávají podmínkám v dané lokalitě, také jednou z cest, jak reagovat na aktuální klimatické změny. Náklady na projekt, který začal loni, činí 3,5 milionu korun.
Původní krkonošský smrk je specifický uspořádáním větví, připomínajícím člověka s připaženýma rukama. Neposkytuje tak oporu větru a sníh po větvích snadněji sklouzne, což je v extrémních podmínkách Krkonoš výhoda. »Jde stále o smrk ztepilý. Každá dřevina má v určitých regionech svoje ekotypy, a tady mu říkáme krkonošský smrk,« uvedl Jansa.
Projekt navazuje na starší z doby imisní kalamity na přelomu 80. a 90. let minulého století. Tehdy na několika místech KRNAP vznikly klonové archivy původních smrků, sloužící pro odběr roubů a řízků, takzvané matečnice. Podle Jansy tyto původní matečnice, tvořené z materiálu ze speciálně vybraných stromů, již ale neplní svou funkci. »Celosvětově jde o unikátní sbírku vysokohorských smrků.
Stromy v matečnících zestárly, proto musíme matečnice obnovit tak, abychom mohli v budoucnu získat osivo a posílit stabilitu populací krkonošských smrků,« popsal Jansa.
Současný projekt je rozvržen do pěti let a měl by končit výsadbou nového klonového archivu a semenného sadu původních smrků v místech jejich přirozeného výskytu. Smrkový sad vznikne na několika místech v nadmořské výšce nad 1000 metrů, například v oblasti Malé Úpy. »Tím uchováme unikátní archiv cenných populací smrků, z nichž některé v Krkonoších už téměř neexistují. Klonový archiv bude zároveň zdrojem vegetativního reprodukčního materiálu a semenný sad zdrojem osiva,« řekl Jansa. KRNAP na projektu spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, pracovištěm v Opočně na Rychnovsku.
Poslední ostrůvky původních krkonošských smrků jsou v těžko přístupných oblastech hor v nejpřísněji střežené bezzásahové první zóně parku, kde je minula průmyslová těžba a také odolaly imisím. Populace, které přežily do současnosti, jsou v extrémních klimatických podmínkách schopny nejen přirozeného zmlazení, ale také vytvořit funkční a imisím odolný les, jehož podstatou je zastoupení stromů různých generací. Proto také KRNAP chce tento ekotyp smrků v nejvyšších patrech lesa posílit.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 000 hektarech. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů.
