Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanecká sněmovna se má na schůzi, která začne v úterý, zabývat i ekologickou a ekonomickou pohromou, která postihla zdejší lesy zvláště na severní Moravě. Kůrovcovou kalamitou, kterou někteří odborníci považují za nejvážnější za několik set let. Pohledy lesních správců, vědců či ekologických organizací na to, jak s postupem kůrovce zvláště ve smrkových porostech se místy dost rozcházejí a dnes si zástupci těchto různých názorů či táborů, mohli vyměnit názory na veřejné debatě na Jesenicku v Račím údolí Rychlebských hor. Debatu pořádalo ekologické hnutí Duha. Na diskusi ho zastupoval Jan Skalík, dobrý den.
Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže kolem čeho se debata točila především kolem příčin kalamity nebo budoucího postupu?
Jan SKALÍK, ekologické hnutí Duha
--------------------
Vy jste zmínila, že ty názory se často dost rozcházejí. To ale tedy vlastně až tak znát nebylo. My jsme se na úvod shodli, že spíše než hledat nějaké viníky nebo obětní beránky je teďka třeba přemýšlet o tom, jak v podstatě se snažit o to, aby ty lesy se přizpůsobovaly změně klimatu a připravovaly na období, které bude o poznání sušší, a s tím samozřejmě souvisí změna hospodaření, ale také třeba práce s tím, že v lesích je přemnožená zvěř, která jakoukoliv snahu na obnovu, na listnaté lesy poměrně dost zhoršuje. A na shodě mezi všemi těmi panelisty že je toto jedno z hlavních témat, kterou jsou nyní na stole, tady byla vlastně úplná.
Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili v těchto dvou bodech, přizpůsobení se změně klimatu a určitá redukce té lesní zvěře, to jsou body, ve kterých se shodujete s lesníky?
Jan SKALÍK, ekologické hnutí Duha
--------------------
Ano, určitě, stejně tak tedy byla poměrně velká shoda na tom, že půdě škodí velké holé seče, že poměrně problematický může být někdy i vlastně model, kdy většinu lesních prací zastávají dneska kontraktované firmy. Myslím, že v podstatě byť tedy jsou nějaké rozdíly mezi tím, jak situaci vnímají Lesy České republiky, Státní ochrana přírody nebo neziskové organizace, takže v těch hlavních bodech se shodujeme, především se tedy shodujeme v tom, že je třeba připravovat ty lesy. Dosud s tou kůrovcovou kalamitou nezasažené na období, kdy se ten kůrovec dostane i do nich.
Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud jde o ten postup, jaký teď lesníci a stát volí, ve snaze omezit dopady kůrovcové kalamity a jejího šíření do nových oblastí, tam je vaše shoda anebo máte na to úplně rozdílné názory?
Jan SKALÍK, ekologické hnutí Duha
--------------------
Tady musím říct spíš nějaký názorový rozdíl mezi tím, jak dosud se ta věc řešila na ministerstvu zemědělství, nebo jak jí řešila vláda, myslím že lesní správci nebo revírníci se často snaží v těch mantinelech, které zákonem mají udělené dělat maximum možného, ale samozřejmě toto zaměření vlády bylo dosud na taková ty technická řešení pouze těch důsledků, to znamená, pořizování více vagónů, feromonové lapače nebo feromonové sítě. My si myslíme, že právě ministerstvo zemědělství by se mnohem víc mělo zaměřit na úpravu zákona o lesích na nějaké zákonné zadání toho zadání pro Lesy České republiky, aby směřovaly k přirozené druhové skladbě nebo právě na ten zmíněný myslivecký zákon a nejsme v tom sami. Vlastně k výzvě, která toto žádá, k výzvě Zachraňme lesy, se dosud přidalo 13 tisíc lidí.
Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy také upozorňujete, že někde se kácí dřevo, z něhož by se ten kůrovec mohl časem stáhnout, ale legislativa přikazuje těžbu všech napadených porostů. Měla by se změnit?
Jan SKALÍK, ekologické hnutí Duha
--------------------
Určitě je třeba nějakým způsobem strategicky volit, kde vůči kůrovci zasahovat nejdříve, kde je vlastně jeho šíření nejrizikovější a kde vlastně už je možné dejme tomu, i ty souše nechat pro /výpadek signálu/. Tohle v pozitivním směru vlastně tu praxi změnila vyhláška 101, nedávno novelizovaná, která umožňuje ty suché stromy, ze kterých už se kůrovec stáhl, tak v lese nechat a vlastně ty technické kapacity, ty harvestory a pily soustředit především na tu nárazníkovou zónu a v tom v podstatě ta shoda také panuje. Potom jsou nějaké rozdíly v tom, do jaké míry je nutné těžit takovým tím agresivním holosečným způsobem a zda v mnoha místech by nebylo možné těžit mnohem více výběrově tak, aby byla zachována především lesní půda, která tou holosečnou těžbou opravdu velmi trpí.
Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle jsou už ty praktické postupy, ale je něco, co by se z vašeho pohledu mohlo nebo mělo promítnout do té schůze sněmovny, kde se mají poslanci v příštích dnech zabývat bojem proti kůrovci?
Jan SKALÍK, ekologické hnutí Duha
--------------------
Tak určitě Poslanecká sněmovna má tu moc apelovat nějakým způsobem na vládu a my se domníváme, že ten apel na ministerstvo zemědělství a nově nastoupivší ministra Tomana, tak by měl být právě v tom smyslu, ať se něco udělá s těmi zákony, které jsem tedy jmenovala nebo s certifikací FSC Lesů České republiky, která je už poměrně dlouho na stole, ale dále se nehýbe. Čili to jsou ty věci, které sněmovna v úterý ovlivnit může.
Jana MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Skalík z ekologického hnutí Duha, díky za rozhovor i vám, na shledanou.
Jan SKALÍK, ekologické hnutí Duha
--------------------
Na shledanou, přeji pěkný den.
