Podnikatel Roman Kreuziger dál pracuje na svém snu – návratu života do zaniklé šumavské osady Zhůří. K výstavbě domů chce využít jen část svého majetku. I díky jeho případu se Správě NP Šumava daří vykupovat více pozemků od majitelů v cenných územích.

ŠUMAVA Vyhráno ještě nemá, k uskutečnění svého snu je ale zase o dalších pár kroků blíž. Podnikatel Roman Kreuziger se už několik let snaží o oživení Zhůří – bývalé šumavské osady na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje.
Soudy mu zatím potvrzovaly, že pozemky v lokalitě, která z pohledu ochrany přírody patří k mimořádně cenným, získal v souladu se zákony. A i když stále není jisté, zda bude moci zahájit výstavbu domů v místě, které řadu návštěvníků uchvacuje i svými výhledy na německý vrchol Roklan, zatím pokračuje v přípravách a chce dokončit stavební a územní řízení.
„Soud rozhodl, že pozemky jsou zákonně nabyté a také to, že podle územního plánu je možné na místě stavět. Díky tomu pokračujeme dál. Máme hotovou dokumentaci, získali jsme řadu různých povolení a čekáme na to, až se k záměru vyjádří Správa NP Šumava. Naposledy jsme měli získat hodnocení vlivu na životní prostředí, studii EIA. Tuto studii mi odborně zpracovávala autorizovaná společnost celý loňský rok," říká podnikatel.
EIA podle něj ukázala, že pozemky, na kterých se ještě v 50. letech minulého století rozkládala osada Zhůří, jsou z hlediska ochrany přírody mimořádně cenné. Jako plocha horského bezlesí jsou domovem mnoha druhů velmi vzácných rostlin i živočichů. Mimořádná je navíc i jejich koncentrace.
„Mnoho podobných území navíc už zarostlo lesem nebo je v minulosti zničilo zemědělské hospodaření. Z těch nejznámějších druhů rostlin tam roste třeba hořec panonský, lilie cibulkonosná a navíc i řada druhů lučních orchidejí. Je to také místo výjimečné krajinné scenérie. Kdysi tam stávala vesnice, ale tu už pamatuje jen málokdo a lidé se naučili toto místo vnímat jako nezastavěný prostor s dalekými výhledy," vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Nová zástavba by podle něj vedla k přímému zničení chráněných druhů a navíc by Zhůří přišlo o své kouzlo opuštěné krajiny.
To ale ví i Kreuziger a říká, že sice nechce ustoupit od záměru výstavby, ale určitě také nehodlá místu zásadně uškodit. „Vnímám to hodnocení EIA jako návod, kde je možné stavět. Víme už, na jakých místech by nová výstavba opravdu škodila. Je to třeba místo, kde kdysi stávala škola. Tam by byl dopad na přírodu závažný. Na druhou stranu víme, kde by měla být výstavba možná. Navíc od začátku říkám, že domy chci obnovovat tam, kde přesně stály a dodnes tam jsou patrná zbořeniště," popisuje s tím, že všechny pozemky určitě celé zastavět nechce.
V současné době podává Správa NP Šumava dovolání k rozsudku odvolacího Krajského soudu v Plzni, který potvrdil, že Kreuziger získal pozemky na Zhůří legálně. Předkupní právo se v tomto případě Kreuzigera netýkalo, jeho pozemky jsou totiž určeny k zastavění podle územního plánu města Rejštejn. „Pan Kreuziger zároveň sám navrhl pokusit se vyřešit náš spor směnou. O tom dále jednáme," uvádí mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Ten připouští i to, že Kreuzigerův případ v určitém ohledu vedl ke zlepšení dohledu správy parku nad prodeji pozemků. „Tato kauza a její medializace vedly k tomu, že majitelé pozemků se ve větší míře dotazují na využití předkupního práva z naší strany. Rozhodně se konkrétními návrhy na prodej či odkup pozemků zabýváme poměrně často a samozřejmě i my si tipujeme pozemky, které bychom chtěli vykoupit," říká Dvořák.
Jsou to místa, která mají soukromé majitele, ale ti je zatím nenabídli k prodeji nikomu dalšímu. Kdyby se pro tento postup rozhodli, musí jako první s nabídkou o prodej oslovit stát. V národním parku je takových míst přes 2 800 hektarů, v chráněné krajinné oblasti zhruba desetkrát více.
„Určitě jsou místa, která jsou přírodně velmi bohatá, a jsme přesvědčeni, že jejich dlouhodobá ochrana je jistá jen v případě, že budou státní. Ale z čistě obchodních důvodů je nechci prozrazovat," dodal ředitel Hubený.
Od roku 2015 do konce loňského roku řešili úředníci bezmála 40 prodejů různých pozemků nebo jejich částí. O většinu z nich neměla Správa NP Šumava zájem. Ale ve 13 případech pozemky vykoupila. Na území národního parku nákupy stály přibližně osm a půl milionu korun, dalších osm milionů stály pozemky v CHKO Šumava.
Do prodejů pozemků na Šumavě zasáhla také novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny. „Ve třetí zóně národního parku je mohl prodávat Státní pozemkový úřad. Dnes je státní půda nezcizitelná a tyto prodeje jsou zastaveny," dodává mluvčí Dvořák.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.