Ekonomika
(vž)
Šéf týmu Hejátko řekl Haló novinám, že Elektrárna Hodonín jako první v České republice topí biomasou místo uhlím, zejména šťovíkem. Vědci hledají nejefektivnější plodiny pro energetické plantáže, aby výroba elektřiny byla levnější, např. topoly, které se jednou za sedm až deset let sklízejí štěpkovačem. Dřevěnými peletami z topolů topí rodinné domy, teplárny i elektrárny. Pracují i na zvětšení zdatnosti a kvality rostlin, jako semene řepky olejky k výrobě stolních olejů i bionafty a zrna obilnin. Zvýšenou odolnost řepky vůči suchu budou šlechtit s Osevou Opava.
„Čeká nás testování, zda náš vynález lze využít a patentovat také např. v Indii k rapidnímu zvětšení tamní produkce rýže. Patent jsme přihlásili k zahraničním patentovým zkouškám, avšak tento proces je finančně velmi nákladný. Patentování jen pro Evropskou unii by stálo školu dva miliony korun. Proto si velmi rozmyslíme, pro které země světa si dá Masarykova univerzita vynález patentovat,“ uvedl Hejátko. Doplnil, že spousta novátorů genetické modifikace volně pěstovaných rostlin se stěhuje za prací z Evropy do USA nebo Číny, kde mají volné ruce a kde ekologové neprosadili zákaz této práce. Evropská unie proto v této technologii za vyspělým světem stále více zaostává. „Situace vyžaduje najít rozumný kompromis povolení pěstování geneticky modifikovaných
rostlin v Evropské unii a zůstat tak v kontaktu s vyspělým světem,“ uzavřel.
Za uplynulá dvě desetiletí má Masarykova univerzita na kontě 15 patentů, nejčastěji z chemie, biologie a fyziky. Např. metodu likvidace yperitu či vynález plazmové tužky. Počet patentů určuje přerozdělování prostředků na vědu a výzkum. Nový patent regulace tvorby biomasy je první vzniklý v nově budovaném univerzitním kampusu univerzity. Brněnské výsledky publikovaly odborné prestižní časopisy v USA.
