Základním principem boje proti kůrovci je rychlost jeho zpracování. Alespoň to říká odvolaný šéf Lesů ČR Daniel Szórád. I ten byl ale terčem kritiky kvůli kůrovcové kalamitě, která ničí české lesy. Kdo za takovou kalamitu může? A jak ji zastavit?
„Jde o fenomén, který odborníci nazývají chřadnutí lesních porostů, a kůrovec je jeden z faktorů, který způsobuje fatální rozpad a problém. Není to ale faktor jediný, úplně na začátku jsou klimatické změny," vysvětluje.
V boji proti kůrovci je podle něj potřeba bojovat rychle, management musí být pružný, to ale ve firmě Lesy ČR ani v žádném jiném státním podniku nelze. Musí se totiž řídit zákonem o zadávání zakázek a naráží na celou řadu omezení.
„Fakticky jsme paralyzováni, to co soukromá firma rozhodne za pět minut u stolu, to Lesy ČR nebo jiný státní podnik musí řešit týdny a měsíce," upozorňuje.
Stát by měl k těžbě motivovat
Kvůli kalamitě by se z lesů mělo vytěžit velké množství postiženého dřeva. Takový objem se ale podle Szóráda týká všech vlastníků, Lesy ČR z toho mají zhruba polovinu. „V rámci celkových těžeb v Česku není takový objem nějak dramatický," dodává.
Soukromé vlastníky by měl stát k těžbě postiženého dřeva motivovat, například Bavorsko uvolnilo loni částku 100 milionů eur. „Určitě by to byl jeden z nástrojů, který by pomohl situaci řešit," vyzdvihuje.
Na kůrovcové kalamitě také podle něj nikdo nevydělá, možná snad zpracovatelé, kteří dříví ve finále nakupují. „Určitě na tom nevydělá vlastník," uzavírá s tím, že si nedovede představit případ, kdy by na tom měla vydělat nějaká těžařská firma.
Záznam rozhovoru najdete zde.
