ŠUMAVA Šumavský národní park začal před deseti lety s monitoringem vybraných ploch ponechaných samovolnému vývoji. Už nyní výsledky ukazují, že kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. „Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu třicet centimetrů," řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Park sleduje 1 111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních. Nachází se jak v místech bývalých 1. zón, které byly vytyčeny a vyhlášeny v roce 1995, tak v bezzásahových zónách, jež vznikly po roce 2007.
Na jednom hektaru bezzásahové plochy roste v průměru 6 352 kusů mladých stromků. Nedaleko hradu Kunžvart pracovníci napočítali nejvyšší hustotu zmlazení - 106 760 kusů na hektar. „Velmi vysoké hustoty zmlazení, vyšší než osmdesát tisíc jedinců na hektar, jsme zjistili také na plochách nedaleko Skelné u Prášil nebo v Novém Údolí. Na druhou stranu byly do biomonitoringu zahrnuty i plochy, kde rostly jen jednotky malých stromků," popsala referentka biomonitoringu Pavla Čížková.
Nejvíce zmlazující se dřevinou je smrk. Jeho zmlazení má z celkového počtu podíl 78,5 %.
Zajímavý je i vliv zvěře na zmlazení. Z výsledků biomonitoringu vyplývá, že zvěř určitým způsobem poškozuje mladé stromky, které přirozeně tvoří součást její potravy. Nejčastěji se jedná o okus vrcholu a bočních větví. Důležitým údajem ve výsledcích biomonitoringu je také zásoba tlejícího dřeva.
Další kolo biomonitoringu začne v roce 2019, kdy se stálé biomonitorační plochy přeměří znovu. První dílčí výsledky tak budou známé už na začátku roku 2020. Národní park se rozkládá na více než 68 tisících hektarů plochy. Bezzásahové území tvoří 27 procent tohoto výměru.
