TŘEBÍČSKO (ap) - Kvůli nezvykle teplému počasí a příznivému větru pokryl letos v květnu celé Česko pyl, který pocházel především ze smrků a borovic. Dal tak na vědomí, že letošní rok je pro lesy opravdu silným semenným rokem, kterého mohou vlastníci lesa využít k obnově svých lesů při dnešní kůrovcové katastrofě.
Noční můrou všech správců a vlastníků lesa bude zajistit vhodný sadební materiál po vytěžení kůrovcem napadených lesů. Aby mohl školkař sazenice vypěstovat, musí k tomu mít vhodné osivo a toho se v současné době nedostává. V obnově lesů ale může pomoci Matka příroda. „Vlastníci lesa mohou semenného roku k obnově svých lesů využít tím, že buď nechají holiny samovolně nalétnout semeny z okolních porostů, anebo sesbírají lesní osivo, kterým následně lesní porosty obnoví. Výrazně tím sníží náklady na zalesnění," naznačil levnější způsob obnovy lesa Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.
Aby však byla obnova lesních porostů úspěšnější, je vhodné předcházející zraňování půdy. „Tato mechanické příprava půdy, jejíž podstatou je narušení drnu nebo povrchové vrstvy nadložního humusu se současným promísením s minerální zeminou, vytvoří příznivější podmínky pro vyklíčení semen a ujmutí se náletu," dodal Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Semenné roky jsou častější
Takzvaný semenný rok je periodicky se opakující rok zvýšené plodnosti jednotlivých dřevin. V minulosti lesníci počítali se semennými roky u smrků v rozmezí sedmi až dvanácti let. Posledních deset až patnáct letech se perioda zkrátila na dva až tři roky. Již na jaře lze odhadnout podle síly kvetení a množství pylu, jaký bude ten daný rok úroda. Pokud se pyl dostane do vyšších vrstev atmosféry asi okolo 10 km, je unášen rychlostí až 50 m/s na vzdálenost až 3000 km. Pylová zrnka šišek jsou vybavená dvěma vzduchovými měchýřky, které fungují jako křídla a umožňují jim dlouho se udržet ve vzduchu.
Oslabené ničí kůrovec
Z pohledu lesníků abnormální množství smrkového semenného materiálu může nastartovat přirozenou obnovu lesů. Na druhou stranu panuje mezi lesníky obava, že podobná aktivita smrkům ubírá na vitalitě. Říká se, že semenný rok smrky částečně oslabuje. Tím, že veškerou energii věnují tvorbě semen, nestačí dostatečně sílit. Jsou tedy stromy, které v takovém roce neudělají ani letokruh. Semenný rok, to může to být i poslední zoufalá snaha stromů o záchranu svého rodu. Takže pokud letos proběhl semenný rok smrků, dřeviny jsou oslabené a v příštím roce budou pro lýkožrouta ještě atraktivnější než v předchozích letech. Jak to při pokračujícím suchu může dopadnout?
Křivka má hody
Vyšší aktivita smrku v semenných letech se projevuje na aktivitě ptáka z čeledi pěnkavovitých, křivky obecné, která okamžitě reaguje na nové šišky. Dokonce se celé jejich populace stěhují podle toho Evropou. Tento téměř výhradně lesní pták je typickým semenožravcem, specializujícím se na jehličnaté lesy celé Evropy, Asie, a severní Ameriky. Patří mezi ptáky, jejichž areál je obrovský. Jejich přesuny mohou mít i charakter invazí. V posledních letech byla křivka obecná nejhojnějším druhem ptáků třeba na Šumavě.
Jak nevytvořit plantáže?
Zvyšováním podílu listnáčů při obnově lesních porostů a podporou přirozené obnovy se potřeby sazenic i osiva v minulých dvaceti letech snižovala. Spotřeba osiva klesala přibližně od roku 1995, kdy vstoupil v platnost lesní zákon, který podporuje přírodě blízké obhospodařování lesů. Kůrovec a sucho vše mění. Hlavní otázkou pro lesníky je, jak za stávajícího stavu zajistit co nejrychlejší obnovu holých ploch po vytěžených porostech a přitom nevytvořit „plantáže" stejnověkých a výškově nerozrůzněných porostů. Takové lesy by byly do budoucna opět ohroženy hmyzem větrnými či houbovými kalamitami, jak je tomu dnes. Kde sehnat vhodný sadební materiál a kvalitní pracovníky na zalesňování a následnou ochranu nově vysazeného lesa? V pracovní síle měli naši předchůdci v první polovině minulého století, v době světové krize, nezaměstnanosti a bídy velkou „výhodu". Lidé byli vděční za jakoukoliv práci a práce si vážili i za bídný peníz. Zda byla z tohoto pohledu šťastná transformace lesního hospodářství po roce 1989, je otázka.
Čím nahradit vykácené lesy?
Jako o „smrku" pro lesy s nedostatkem srážek se mluví o douglasce tisolisté. Její potenciální přínos vedl k tomu, že ji Lesy České republiky vyhlásily v roce 2014 za dřevinu roku. V nedávné minulosti bylo přijato několik výzkumných projektů, které se zabývají jejím pěstováním, využíváním i vlivy na životní prostředí. Douglaska je ale nepůvodní dřevinou, kterou v lese neradi vidí ochranáři. Problémem je její časté vymrzání na obnovených plochách i škody působené na ní zvěří. Borovice je sice vděčná dřevina, nenáročná na půdu a srážky, rychle rostoucí, ale také citlivá na škody zvěří. V pozdějším věku jí ohrožuje mokrý sníh, který ji dokáže rozlámat. Jasan trpí houbovou chorobou jménem „Chalara fraxinea", která má v současnosti za následek chřadnutí a odumírání jasanů v Evropě. Zatím proti ní není žádná obrana. Žádanou dřevinou by byl dub, který také ohrožuje houbová choroba „grafióza" a je rovněž značně náchylný na škody působené zvěří. V podstatě dnes nenajdeme dřevinu, která by v době klimatické změny neměla nějaký problém.
