logo Silvarium tisk

Umělohmotné, nebo lisované hmatníky u hudebních nástrojů mohou být brzy krutou budoucností kytar a houslí.

Zpřísnění pravidel obchodu s ohroženými druhy zvířat a dřevin plynoucí z mezinárodní úmluvy CITES známé jako Washingtonská konvence zkomplikovala život výrobcům hudebních nástrojů. Na seznam podrobně kontrolovaného obchodního artiklu totiž nově přibyl palisandr. Ten je přitom velmi významnou surovinou potřebnou pro výrobu například hmatníků kytar či houslí.

Rozšíření dohody

Úpravu dohody před rokem reflektovala Evropská komise ve svém nařízení. V praxi kontrolní mechanismus znamená, že dovozce i vývozce růžového palisandru a několika dalších exotických dřevin musejí doložit doklady o přesném zeměpisném původu dřeva. Výjimku mají jen zásilky do deseti kilogramů určené pro nekomerční účely.

Dříve byl mezi chráněnými druhy jen brazilský palisandr, ale nyní se ochrana rozšířila na veškeré druhy tohoto dřeva. Nejvíce to zasáhlo výrobce nástrojů, jako jsou kytary, banja, mandoliny a ukulele. „Každý výrobce, který má zásobu materiálu z minulosti, musí i tyto skladové zásoby zdokumentovat a prokázat jejich původ. V současnosti se tak vývoz hudebních nástrojů velmi komplikuje," uvedla Ivana Čapková, manažerka Asociace výrobců hudebních nástrojů, která sdružuje výrobce jako například Amati, Petroff či Detoa.

Výrobci chtějí výjimku

„Palisandr je na indexu. A přijdou další regulace. Vyhrožují nám ebenem i dalšími druhy mahagonu. Když člověk vidí kytaru s umělohmotným hmatníkem, tak už to prostě není ono. Jestli mě takhle skřípnou, tak asi půjdu dělat něco jiného," říká výrobce hudebních nástrojů Rostislav Čapek.

Úmluva CITES trápí i další české nástrojáře, kteří mají problém tradiční růžové dřevo něčím nahradit. Ideální náhrada prý neexistuje. Lze sice použít dřevo s podobnou tvrdostí, ale to se pak musí technicky dobarvovat.„Hudební nástroje jsou tak specifický obor, a navíc spotřeba exotických dřevin je v porovnání s nábytkářstvím nepatrná, proto by měla mít výroba hudebních nástrojů z CITES výjimku," uvedl generální ředitel společnosti Strunal Schönbach Lukáš Mikeska. Strunal je nástupcem tradiční české značky Cremona Luby a zatím má výhodu, že disponuje zásobami palisandru nakoupenými před zpřísněním dohody CITES, výhoda je ale pouze částečná.

„Nyní hlavně řešíme problémy při prodeji nástrojů, jejichž součástí je dřevo palisandru. Je totiž administrativně velice náročné získat certifikát, který umožňuje vývoz. Navíc takový certifikát musí být vystavený na každý konkrétní nástroj. Při objemech stovek až tisíců kusů se jedná o proces, který se nevyplatí absolvovat," doplňuje Mikeska.

Opatření CITES již výrazně ovlivnilo zákazníky v USA. Tam se tak bojí celních komplikací a zdržení v souvislosti s úmluvou, že nástroje s palisandrem nechtějí, byť mají veškerá potřebná povolení pro vývoz. V USA totiž skandál s ilegálním dovozem vzácných dřevin vedl k razii a zabavování ve firmě Gibson již v roce 2009.

Náhradní řešení

Dalším efektem, který zařazení palisandru na seznam CITES přineslo, je strach, že bude výrazně omezen i obchod s dalšími dřevinami, které zatím takové kontrole nepodléhají. Nástrojáři se obávají například zaevidování ebenu, který se používá na hmatníky houslí, violoncell, kontrabasů a klávesy klavírů. „Z obav před budoucím omezením již někteří výrobci v západní Evropě přecházejí na alternativní řešení. Jde o fyzikálně a chemicky upravované dřevěné materiály vyráběné v Číně. Negativní ekologický dopad takovýchto materiálů je ale výrazně horší, než používání exotického dřeva," doplnil Mikeska.

Ve Strunalu již také hledají možnou náhradu v tuzemských podmínkách. Jako velmi vhodné se jeví švestkové dřevo, nicméně použitelných stromů je málo a často nedosahují rozměrů potřebných pro výrobu.

Na trhu jsou stále firmy, které prodávají dřevo nebo přířezy pro výrobce hudebních nástrojů. A jsou tu i firmy, které prodávají eben, palisandr a další dřeviny. Postupně se ale prostor zmenšuje. „Exotických materiálů můžeme koupit a vyvézt do zahraničí stále méně. My, výrobci nástrojů, za to příliš nemůžeme, na spotřebě se podílíme zhruba jedním procentem. Více je to vina nadnárodních, většinou asijských firem, které vykácejí půl pralesa, aby udělaly palisandrovou ložnici na lodi, která je velká jako fotbalové hřiště. Ale těch našich pár hmatníků do toho prostě spadlo taky," tvrdí Čapek.

Podle Čapka bude velký problém s vývozem z Ameriky. Tamní výrobci kytar prý raději evropský trh opustí, protože mají problém prokázat, odkud palisandr mají. A stejně tak to začíná být problém i pro evropské výrobce.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě