logo Silvarium tisk

VYSOČINA – Situace kolem kůrovcové kalamity se velmi rychle mění v apokalypsu obřích rozměrů. Vysočina a pak zvláště Třebíčsko jako krajina hustých lesů nebude za pár let pravdou. S lesy se rozlučte, během dvou tří let zmizí.

„Klimatické změny byly již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější. Dnes postižené lesní porosty byly zakládány před zhruba osmdesáti lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží osmdesáti procentům," říká Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.

Fatálním způsobem dnes smrkové lesy ničí lýkožrout smrkový, společně s několika dalšími druhy, které řadíme do skupiny kůrovcovitých. Jeho napadení podléhají především stromy nějakým způsobem oslabené, což je jeden z hlavních důsledků nedostatku vláhy ve vzduchu a půdě. Vývoj tohoto škůdce od napadení stromu po rozmnožení a výlet další generace dnes trvá 6-8 týdnů. V rámci jednoho příhodného roku, jako je ten letošní, tak vzniknou tři, téměř čtyři generace.

„Nebezpečnost tohoto škůdce tak ukazují počty brouků z jedné generace. Na průměrném stromě se může vyvinout a následně vylétnout do okolí až 150 tisíc nových brouků, což po odečtení působení přirozených nepřátel a úmrtnosti a úspěšnosti obrany stačí na napadení dvou až osmi nových zdravých stromů," dodává Panský.

„Odhad objemu zpracovaného kůrovcového dřeva v letošním roce v Kraji Vysočina už překročil jeden milion metrů krychlových dřeva. Pro představu, na jeden hektar smrkového lesa bez ohledu na jeho stáří se v našem kraji nachází cca 360 metrů krychlových dřeva. Z toho vyplývá, že těmito nucenými zásahy mohlo vzniknout až 2 778 hektarů holých ploch. Pro srovnání, je to plocha více než pěti tisíc fotbalových hřišť. Takto výrazná změna v lesních porostech má pak mimo jiné samozřejmě negativní vliv i na zadržování a vodní režim v půdě, větrnou a vodní erozi, změnu mikroklimatu a podobně," říká Panský.

Boj s kůrovcem na Vysočině prohráváme, a to hlavně z těch důvodů, že katastrofa dosáhla obřích rozměrů, ale i proto, že v boji jdeme za kůrovcem a ne proti němu. To znamená, že likvidujeme už odumřelé stromy, ale kůrovec se množí o kus dál. Je potřeba tedy prvotně likvidovat stromy napadené, teprve potom odumřelé.

Odpovědnost za hospodaření v lesích a stav lesa z pohledu škůdců je výlučně na straně vlastníka. Nicméně i ten nejmenší vlastník lesa má pro tyto účely možnost bezplatné služby ve formě tzv. odborného lesního hospodáře. Tato osoba je státem pověřena většinou pro určité katastrální území a jeho posláním je odborná pomoc vlastníku při jeho hospodaření v lese. Je tak nanejvýš vhodné, někdy i povinné, s ním jakékoliv zásahy předem konzultovat.

Z pohledu ČIŽP se pak v těchto případech vlastník svou nečinností vystavuje riziku uložení finanční sankce za ohrožení životního prostředí v lesích. ČIŽP tedy působí v oblasti lesního hospodářství ze své podstaty výlučně jako kontrolní orgán a jejím posláním je tak ochrana a zachování lesa jako důležité složky životního prostředí. Nicméně i přesto se v rámci své kontrolní činnosti snaží předávat vlastníkům lesa potřebné informace a praktické zkušenosti, které v této oblasti často nemají.

Komentáře  

0 # sanjasin 2018-10-28 09:51
A stát pořád nic nedělá. Zemědělcům půjde na sucho 12 mld a majitelům poškozených lesů kůrovcem skoro nic, přitom je to jednorázová kompenzace. Při současných cenách dřeva zaplatí majitel práci a nic mu nezbyde. Díky tomu se bude přes zimu na hulváta rubat zelený, aby majitelé alespoň něco vydělali, než jim to příští rok sežere brouk. A je to vina laksního přístupu státu.
-11 # Vladimír Pelíšek 2018-10-28 10:40
Vyvzdorovali jste si smrk, drtivé většině ekologických, biologických, klimatogickych, pedologickych a dalších tvrdých poznatků navzdory.
A jeste byste chteli, aby vam za škody, které takto logicky vznikly, stát platil?
Na co? Abyste mohli shrabnout podporu a dal vesele “šetřit náklady” plantážni výsadbou smrcku do rad? A za dalších par desetiletí zadat pak o další “náhradu škod”?
Opravdu si myslíte, ze je “stát” tak hloupý?
+6 # sanjasin 2018-10-30 12:51
Takže majitelé lesa, kteří vlastní pár ha lesa a šetřili si ho, mohou za to, že jejich předchůdci tam před 80 a více lety zasadili smrk. To má logiku, pane :).
V této situaci vyrubou syrový, což je vlastně pro přírodu dobře, alespoň nebude smrk. Sázet se nebude, nebudou peníze, ani sazenice. Což je taky fajn, alespoň zafunguje přirozená obnova.
-9 # Vladimír Pelíšek 2018-10-30 12:54
Nic takového jsem NIKDE netvrdil - vymýšlíte si, nebo špatně čtete?
Majitelé lesa nemohou za chyby svých předchůdců, ale budou moci za to, pokud tam místo toho uschlého smrku vysadí opět smrk.
O tom je cca 90% mých příspěvků na tomto webu.
+6 # Vladimír Pelíšek 2018-10-26 15:23
Někde v této rubrice jsem nedávno četl, že před zavedením "plánovitého lesního hospodaření" činil podíl smrku v lesích Vysočiny do 10%.
J. Veškrna popisuje, s jakým fanatismem se už za císaře pána z vysočinských lesů likvidovala jedle, a to nejen těžbou, ale i doslova masakrem jedlových náletů, který od hajných vyžadovala vrchnost. Nepřála si jedli, přála si smrky a "lerpány".
Dnes dosahuje (podle jiného článku na tomto webu) podíl smrku v lesích Vysočiny 80-85%.
Už krátce po císař pánovi se přijímalo jako obecně platný fakt, že smrk nemá smysl pěstovat nikde tam, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce přesáhne 19 st.C - a to i za situace dostatečného množství srážek.
Dnes míváme ve středních polohách Vysočiny každý rok takové měsíce dva, někdy i tři, a množství srážek nedosahuje ani poloviny normálu.
Kdo za této situace, bez racionálního výhledu na opětovné ochlazení a nárůst srážek ve vegetačním období, pokračuje ve 4. a 5. LVS Vysočiny ve vyšší než příměsové výsadbě smrku, je tudíž osoba s IQ na hranici 75 bodů a neměl by být připuštěn naprosto k ničemu, protože za každou korunu, kterou dnes do opětovného zasmrčení Vysočiny zainvestuje, budou za několik dekád lesníci dalších generací požadovat s nataženou rukou tři, možná čtyři koruny na "náhradu škod".
Je to tak těžké pochopit?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě