Německý řád podal žalobu na vydání kostela. Následovat má hrad Bouzov a rozsáhlé pozemky na Olomoucku
Olomoucko – Německý řád vytáhl do boje o majetek, který mu v minulosti patřil. První soudní bitvu svedou němečtí rytíři o kostel v Karlově Studánce. Ten jim vloni odmítlo vydat v rámci takzvaných církevních restitucí ministerstvo kultury. Žalobu na vydání svatostánku v lázeňské obci podal řád včera s tím, že další budou následovat. Na Olomoucku si vedle lesních a zemědělských pozemků nárokuje hrad Bouzov.
Řád, přesněji Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, v roce 2013 vyzval ministerstvo kultury k vrácení kostela v Karlově Studánce, včetně inventáře a pozemku, avšak neuspěl.
Ministerstvo vydání odmítlo. „A to i přesto, že se o převodu kostela řádu jednalo již v roce 2010 – jakožto o bezúplatném převodu z majetku státu, jelikož se jednalo o jediný kostel v České republice spravovaný ministerstvem kultury. Navíc od roku 2001 zde slouží mše kněz řádu," uvedl mluvčí řádu Mikoláš Černý.
Kostel Panny Marie uzdravení nemocných byl podle Černého ve vlastnictví řádu do roku 1940, kdy ho zkonfiskovali nacisté, kteří řád rozpustili. „Po válce se tehdejší velmistr řádu Robert Schältzky snažil o poválečnou restituci majetku, mimo jiné i kostela v Karlově Studánce. Jeho žádosti však nebyly vyřízeny do komunistického převratu v roce 1948," připomněl mluvčí.
Jak Olomoucký deník již dříve informoval, řád připravuje sérii žalob. „Jedná se především o lesy, polnosti, nemovitosti a hrady které řád vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. Po roce 1945 československým státem následně vydány a se souhlasem řádu spravovány národní správou v zastoupení do roku 1951," uvedl mluvčí Mikoláš Černý.
Řád si nárokuje přes čtrnáct tisíc hektarů lesů na území Olomoucka, Bruntálska a Opavska. Konkrétně na Olomoucku usiluje o desítky hektarů na Bouzovsku, v Dlouhé Loučce a Pasece. Zabojovat chce o státní lázně v Karlově Studánce, národní kulturní památku hrad Bouzov či hrad Sovinec.
Ne slyšel řád na všechny doposud vypořádané restituční výzvy. Jako jeden z prvních vynesl vloni na jaře verdikt Národní památkový ústav (NPÚ), který odmítl požadavek na vrácení areálu v Bouzově, hradního mobiliáře a domu v Opavě. „Požadované věci nepatřily do původního majetku žadatele, nebylo prokázáno, že by nemovitosti byly v rozhodném období využívány pro duchovní účely a pastorační účely. Vydání současně brání to, že podle zákona nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretů prezidenta Beneše," řekla tehdy mluvčí NPÚ Simona Juračková.
Zástupci řádu nepochybují, že u soudu nakonec uspějí. Verdikt by v takovém případě nahradil souhlas takzvané povinné osoby – v případě kostela v lázeňské obci ministerstva kultury. Pokud řád získá majek zpátky, bude podle mluvčího Černého sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na území České republiky, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy, kde v současné době na území České republiky znovu působí. Řád dnes provozuje Církevní gymnázium Německého řádu a Dům dětí a mládeže Olomouc, Církevní konzervatoř Opava a Pečovatelskou službu Německého řádu Bruntál.
Jak řád uspěje u soudu se žalobami kvůli hradu a lesním pozemkům, jsou zvědavi v Bouzově.
„Proběhne soud, který rozhodne," reagoval v létě starosta obce Zdeněk Foltýn. „Hrad vždy sloužil jako muzeum řádu a v případě, že by došlo k jeho navrácení, zřejmě by památka nadále sloužila svému účelu a byla přístupná veřejnosti," dodal starosta. „Uvidíme, jak uspějí. Nás se to ale nijak netýká. Požadují 40 hektarů kolem hradu, což je zanedbatelné v porovnání s tím, co má naše společnost," komentoval chystanou soudní bitvu Miroslav Půr, ředitel společnosti Bouzovské lesy, která se stará o 1830 hektarů lesních pozemků v revírech Bouzovsko a Javoříčsko.
