Benešovsko - Třebaže je extrémní vedro za námi, jeho následky budeme ještě určitě pociťovat. Vedle zemědělců si na teplo a sucho stěžují také lesníci, kde extrémní počasí napáchalo nezanedbatelné škody. A to se týká také Benešovska.
"Jak řekl Miroslav Janovský, který je ředitelem Lesního závodu Konopiště, většina sazenic, které byly po těžbě dřeva zasazeny, v srpnu prostě uschla. Řešení? Kde byl úhyn, bude nutné zasadit stromy znovu. „Jenom v rámci našeho závodu může jít škoda až do milionů korun," vysvětlil. Některé stromky budou podle něj lesníci zasazovat na podzim, některé další až na jaře. „Sázet budeme obdobnou dřevěnou skladbu, tedy buky, duby, javory, jedle, lípy," vysvětlil. Dřevo, které v rámci lesního závodu roste, je podle jeho slov určeno pro široké využití: pro dřevozpracující, nábytkářský a podobně. „Něco se exportuje, nějaké dřevo je pro výrobu papíru, nebo dřevoviny. Některé končí i jako palivové, nebo se štěpkuje na použití v teplárnách," naznačil. Situaci přímo tragicky vidí Vojtěch Poslušný, který je jednatel Oblastního mysliveckého spolku Benešov. Pracuje také jako lesník. Hlavní problém vidí v kůrovci, škůdci, pro kterého je sucho a vedro ideální. „Je to kvůli těm teplým létům, který byly i před rokem, před dvěma i třemi lety," řekl. „Kůrovec se začal množit neskutečným způsobem a letos bylo teplo zcela abnormální. To jeho množení podpořilo se vším všudy – a lesy dopadají, jak dopadají," řekl.
Jakmile je totiž takové sucho, které jsme zažívali, kůrovec má vyloženě živnou půdu, aby stromy napadl, vysvětlil Vojtěch Poslušný. „Není to jen na smrku, trpí tím i borovice, hynou po stovkách," popsal současný stav věcí. Řešení je podle něj jediné – vykácet kůrovcové dříví a začít zalesňovat listnatými stromy nebo jedlí. „Ty jsou odolné kůrovci," řekl. Ovlivní ale sucho a vedro, které vedlo k úhynu sazenic, třeba i k dražším vánočním stromkům? Podle Františka Valdmana, tiskového mluvčího Sdružení pěstitelů vánočních stromků, na tuto otázku není tak docela jednoduché nalézt odpověď. „Jestli to ovlivní cenu, vám dnes nikdo neřekne. Cena se odvíjí od cen stromků na trhu, ne od nákladů na pěstování," řekl. Podle něj je český trh pěstování tak malý, že nelze určovat ceny na evropském trhu. „Buď se to českým pěstitelům vyplatí pěstovat, nebo ne. A začíná to tím, že se de facto musejí sazenice vysazovat znovu – a to přestává být rentabilní," řekl k počasí.
V České republice podle něj jsou místa, kde sazenic stromků uschlo hodně – a také místa, kde se podařilo přežít více stromkům. „Záleží na tom, o jaké místo v republice šlo. Popravdě ale jsou úhyny mnohem vyšší než před třemi lety, kdy byla extrémní vedra také," připustil. A čím to je? „Zřejmě je vody ještě méně, než bylo před třemi lety, tenkrát extrémním suchem nebylo postiženo celé území. Tentokrát ale bylo," odpověděl. Ve středních Čechách podle něj příliš plantáží vánočních stromků není. „Ty se pěstují spíše v podhorských oblastech, na Šumavě, severu Čech a na Vysočině. Úrodné půdy kolem Vltavy a Labe k tomu nejsou příliš vhodné," dodal František Valdman.
