Přihlásit

Šíření kůrovce se na Valašsku nedaří dostat pod kontrolu (zlin.iDNES.cz)

Jsou jen dva možné scénáře. Kůrovcovou kalamitu zastaví mrazivá zima a deštivé jaro. Nebo skončí tehdy, až bude smrkový porost na Valašsku zcela zdecimovaný. I přes obrovské nasazení lidí totiž škody stále narůstají.

Vlastník největších lesních ploch v regionu, státní Lesy České republiky (LČR), už letos zpracoval 289 tisíc metrů krychlových poškozeného dříví. Loni za stejné období to byla ani ne polovina.

„Nejhorší je situace na severu regionu v okolí Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. Výraznější poškození smrkových porostů však evidujeme také v okolí Zlína," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Právě nyní přitom nastává období, které může o mnohém rozhodnout. Mírné zimy posledních let kůrovci přály. Stejně jako fakt, že se v regionu zvýšila průměrná teplota. Ještě v roce 2013 byla na šesti stupních Celsia, loňská měření ukázala průměrnou teplotu deset stupňů.

Díky tomu se zrychlil reprodukční proces kůrovce a namísto dvou generací letos vylétly tři. A platí, že čím víc brouků se vylíhne, tím víc napadnou stromů.

Letos je lesníci zaznamenali venku už během ledna. „To přepisuje skripta o lesnictví," upozornil tehdy starosta Rožnova pod Radhoštěm Radim Holiš.

Právě na kopcích nad městem je situace zřejmě nejhorší. Lesy tam má i město, které už dnes odhaduje škody na 20 milionů korun a zdaleka nejsou u konce.

„Následky budou zcela fatální. Není to jen tak nějaký rozmar přírody," mínil jednatel Městských lesů Rožnov Rostislav Polášek.

Sadit smrky je nyní rizikové, je po nich však poptávka

Pomoci má výsadba jiných stromů, než je smrk. Zní to jednoduše a právě v lesích nad Rožnovem to už dávno praktikují. Podle lesního hospodářského plánu, který řídí novou výsadbu v lesích, tady mají sázet čtvrtinu dřevin jiných než smrk.

Městské lesy Rožnov vznikly v roce 1994 a už od té doby povinné procento výrazně překračují. Takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin vysadí v průměru ročně 74 procent. Jde hlavně o jedle, buky a duby, které doplňují olšemi, javory nebo jasany. 

Zásadní rozdíl je v kořenovém systému. Sahá hlouběji a stromy tak mají větší šanci dostat se k vodě. Navíc je tolik neohrožují větrné smršti, takže hlavně na hřebenech mají větší šanci přežít než smrky.

Letos šli lesníci ještě dál a dostali se s výsadbou těchto dřevin až na 86 procent. Smrků tak nasadili jen 14 procent z celkového počtu sazenic. Těch bylo loni přes 48 tisíc, letos stoupl počet vysazených mladých stromků na bezmála 60 tisíc.

Vynechat smrk úplně dost dobře nejde. I když není jasné, zda přežije, je to mimořádně žádaný artikl hlavně pro stavební průmysl. Udržet se jej snaží i společnost Lesy a statky Tomáše Bati.

„Sadíme smrk, ale jen ve směsích, tedy společně s jinými dřevinami," uvedl jednatel společnosti Karel Hnilica.

„Měníme druhovou skladbu, ale to je práce pro dvě tři generace lesníků," dodal. Firma spravuje tři tisíce hektarů lesů na Vsetínsku a Valašskomeziříčsku.

Kraj nabízí dotaci menším vlastníkům lesů

Nová výsadba je ale jen jedna část boje s kalamitou. Zároveň je nutné dostat napadené dříví co nejdřív z lesa. Kalamita však není lokální a kůrovcové dřevo zahlcuje pily napříč republikou.

„Limitují nás kapacity a tržní možnosti pro odbyt dříví v této kvalitě," podotkla Jouklová.

A zcela nezbytné je přijít na to, jak v lesích udržet vodu. Prší málo a velká část vody navíc odtéká po zpevněných cestách pryč z lesa.

Mění se to, ale pomalu. Mimo jiné proto, že menší vlastníci lesů nemají na změny peníze. Proto Zlínský kraj nabídl dotaci, která je určená právě jim.

Peníze mohou čerpat třeba na překopy cest, kterými by voda odtékala mezi stromy a vsakovala se do půdy.

Kromě opatření, která mají v lesích udržet vodu, ji mohou majitelé lesů čerpat i na nákup sazenic stromků a tvorbu oplocenek. Novou výsadbu je totiž nutné chránit před zvěří, která by ji okusovala.

Třetí oblastí je chemická ochrana proti kůrovci. Loni na peníze dosáhlo 95 procent z těch, kteří o ně požádali.

„Neprošly pouze žádosti s věcnými chybami," uvedla krajská radní odpovědná za životní prostředí Margita Balaštíková.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Petr Král: Kalamitu u VLS musíme zmáknout

Petr Král: Kalamitu u VLS musíme zmáknout

Lesnictví

Ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král komentoval žádost Lesnické práce o rozhovor s úsměvem a komentářem, že „lepší" období jsme si vybrat nemohli. Ve...

MZe slíbilo vyplácení podpory nestátním vlastníkům lesů do konce roku

MZe slíbilo vyplácení podpory nestátním vlastníkům lesů do konce roku

Lesnictví

Tři miliardy korun, o jejichž vyčlenění ze státního rozpočtu na boj s kůrovcovou kalamitou se vyjednává, by bylo podle ministerstva zemědělství možné uvolnit koncem roku...

Politici jednali na Vysočině o stavu a podpoře lesů

Politici jednali na Vysočině o stavu a podpoře lesů

Lesnictví

Ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl na pracovním výjezdu vlády na Vysočinu 15. 5., že letos chce Ministerstvo zemědělství (MZe) podpořit správné hospodaření v lesích částkou...

U Bzence začalo rojení milionů chroustů maďalových

U Bzence začalo rojení milionů chroustů maďalových

Lesnictví

U Bzence na Hodonínsku začalo očekávané líhnutí milionů chroustů maďalových, jejich larvy v následujících letech poškodí kořenový systém stromů. Jen za poslední čtyři roky je...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby