Přihlásit

Smrk kapitalismu (ČT 2)

Pořad: Nedej se

MVDr. Jaromír BLÁHA, zakladatel programu Lesy v Hnutí Duha
--------------------
Dobrý den, vážení televizní diváci, milé děti. Dnes si povíme něco o hynutí lesů. Když hovoříme o zvláště chráněných územích, o rezervacích, o národních parcích, tak pořád slýchám dokola, že dnes si lesy samy neporadí, že je člověk narušil, a tak je musí také napravit a hospodářskou činností uvést do nějakého přírodního stavu. Když se nicméně podíváme na lesy hospodářské, které tvoří většinu lesů naší republiky, tak tam bychom měli vidět tedy, jak se to člověku tou hospodářskou činností podařilo nebo nepodařilo. A co vidíme? Vidíme, že člověk změnil druhovou skladbu, takže převažuje naprosto smrk, a to i v polohách, kde vlastně nemůže růst a nemá podmínky k růstu. Nadále se tam smrk vysazuje.

Prof. Ing. Josef FANTA, PhD.
--------------------
Představa ekonomického zisku, ta pořád přetrvává a ten smrk, to je doslova chleba českého lesnictví. On rychle roste, vytváří kvalitní dřevo, průběžné kmeny. To dřevo se dá různým způsobem zpracovat. Takže když tohleto běží nějakých 250 let, tak dřevozpracující průmysl je především zaměřený na toto obrovské množství dřeva. Tímto způsobem se podařilo vypěstovat tak obrovské množství dřeva. To nemělo nikdy v historii obdoby.

Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
Já svým způsobem lesníky chápu, protože ekonomika je neúprosná, a když chtějí vydělat, je prostě nejlepší stejně zkusit znova ten smrk, protože i polouschlý, polosežraný smrk od kůrovce se, bohužel, na dnešním trhu se dřevem prodá lépe než pěkná buková kulatina nebo prostě tvrdé dříví. Je to, bohužel, tak. Je to krize, která pochází sama ze sebe. Není na tom nic objevného. Prostě když budete na jednom záhoně desetkrát po sobě pěstovat mrkev, už vám potom nikdy žádná nevyroste, protože nasadíte škůdce, vypěstujete škůdce, vybijete predátory těch škůdců a ten systém bez obnovy původní bohatosti prostě nemůže dlouhodobě přežít.

Prof. Ing. Josef FANTA, PhD.
--------------------
Ona je to záležitost vývoje lesnictví v uplynulých 300 letech. V roce 1713 saský horní hejtman Carlowitz napsal vlastně takovou první knihu o lese a jeho pěstování. Ta kniha se jmenuje Sylvicultura oeconomica. Neboli ten ekonomický pohled, ten určil přístup k lesu. Pokračovatelé potom v průběhu konce 18. a v 19. století tenhleten přístup zdokonalili a vlastně vypracovali takové ekonomické paradigma.

Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
Motivace hospodaření jsou vždycky peníze. To je jedno, jestli je to v lese, nebo jestli vyrábíte počítače nebo pěstujete kukuřici.

Prof. RNDr. František KRAHULEC, CSc., Botanický ústav AV ČR
--------------------
Jakmile se ten les začal zprůmyslňovat ve prospěch produkce, no, tak ty monokultury jsou samozřejmě z hospodářského hlediska daleko lepší. Je to i z hlediska kácení a tak dále, prořezávek.

RNDr. Anna LEPŠOVÁ, CSc., mykoložka
--------------------
To, co všechno tady vidíme, ty lesy, to jsou smrkové porosty, které byly vysázeny v 60. letech na těch původních pastvinách. Tak a tady je interiér kulturní smrčiny na zemědělské půdě. Za chvilku se půjdeme podívat dovnitř. Tady v tom porostu je především nápadné to, že tu na zemi nic v podstatě neroste. Tady je smrk, který má rozšířenou bázi, a to je známka toho, že už je poměrně dlouhodobě napadený václavkou. Bude mít napadené kořeny a tu vnitřní pařezovou část. Takže on aby udržel stabilitu ve kmeni, tak si ji rozšiřuje. Došlo tady k infekci václavky, k té dlouhodobé infekci, která způsobuje vyhnívání kořenů, vnitřní hnilobu a ta václavková hniloba neprorůstá tím stromem tak vysoko, ale způsobí, pokud to není předčasně okáceno, tak způsobí takový rozštípaný zlomy. Tady máme smrk ve smrkové kulturní stejnověké kultuře a vidíme tady takový černý, černý skvrny. To je v podstatě vstupní brána infekce pro dřevokazné houby. Ta díra, to poranění na kůře může vzniknout tím, že to oloupe jelen, který se tady pohybuje poměrně ve velkých množstvích, nebo to může být rána, která vznikla při kácení, při probírkách toho lesa. Strom tu ránu zavalí, zaroste, udělají se tady ..., i nějaká tady kane pryskyřice, ale ta infekce houbová už v tom zůstává. Obvykle to bývá pevník krvavějící a tady už jsou vidět plodnice pevníku krvavějícího, který prorůstá nahoru a známkou toho jsou všechny ty pryskyřiční výrony. A ta jeho infekce houbová prorůstá kmenem třeba i do osmi metrů výšky. Tady potom vidíme na kmeni, jak se z těch suků roní pryskyřice. To všechno už může být příznak toho, že se v tom ta houbová infekce vyskytuje. A pakliže se strom pokácí, tak se zjistí, že má v sobě takovou červenou hnilobu, která v podstatě to dřevo znehodnocuje a vyřazuje z toho nejkvalitnějšího sortimentu.

Prof. Ing. Josef FANTA, PhD.
--------------------
V každé následující generaci smrku té kořenové a kmenové hniloby víc a víc. Tohleto rozhodně není zdravý přírůst. Ten stromek má k dispozici obrovské množství dusíku po předcházející generaci lesa. Ta se uvolňuje a ten strom vykazuje nadměrný přírůst. Výsledkem je řídké dřevo, které způsobuje u této budoucí generace lesa, že ty stromy nejsou dostatečně pevné. A máme před sebou další problém, přemnoženou zvěř. Aby se ten les tady mohl obnovit, aby tyhlety dřeviny tady odrostly za těch přemnožených stavů zvěře, tak se musí ta plocha, kde se bude obnovovat les, oplotit. Jaké jsou náklady na výstavbu toho oplocení, nemáte představu. Mnohdy jsou vyšší nežli náklady na obnovu toho lesa samotného.

RNDr. Anna LEPŠOVÁ, CSc., mykoložka
--------------------
Kromě toho se samozřejmě může v takovém lese velice dobře namnožit kůrovec, protože to už je vlastně takový malý základ paseky. Jakmile se začne pěstovat smrk v nějakých stejnověkých porostech, tak ten smrk je oslaben. Je náchylnější na onemocnění kůrovcem, to znamená, že poskytují zase plně prostřený stůl, zvláště na těch těžebních stěnách.

Ing. Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Na severní Moravě, třeba i na Brněnsku, v okolí Brna dělá mnohem větší problémy kůrovec v běžných hospodářských lesích, jo. To je zrovna dopad toho dlouholetého, 200letého hospodaření smrkového, kdy se vysazují nebo vysazovaly lesy smrkové vlastně do poloh, kde ten smrk, na který vůbec není adaptovaný, přirozený, a proto je tam velice oslabený a takhle teďkom velmi hojně napadán kůrovcem.

RNDr. Anna LEPŠOVÁ, CSc., mykoložka
--------------------
A ještě je tam taková záležitost, že v těch smrkových, čistě smrkových porostech bývá ještě větší vrstva toho, toho opadu. Říká se tomu surový humus a je dokázáno, že v tom surovém humusu chybějí žížaly.

Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
To několikasetleté pěstování smrkových monokultur způsobilo obrovské změny v půdě, a to změny jak chemické, tak biologické. Půdy jsou živinově velmi vyčerpány, protože v lese nezůstává žádné mrtvé dřevo a vždycky, zejména v těch horských polohách, vlastně ten les tak trochu roste sám ze sebe, protože ty předchozí generace lesa, které tam buď zahubil kůrovec, nebo vichřice, nebo prostě popadaly samy, tak tam zůstaly a rozložily se. Byl tam substrát z toho rozkládajícího se dřeva pro ty nové semenáčky. Živiny, vápní, hořčík, se vracely do půdy tím, že se ty kmeny zpátky rozkládaly. Tohleto všecko se dvě stě, tři sta let odváží a ty půdy velmi chudnou, strašně ubylo mikroorganismů a malých půdních živočichů jako jsou třeba chvostoskoci. Kdo jste kdy slyšel o chvostoskokovi? Přesto tvoří významnou část půdy, protože rozkládají ty detritové částice, to znamená ten surový humus. Tak ochuzená půda není schopná potom dobře plnit ani tu hospodářskou funkci, která je často pro ty lesníky naprosto dominující. A často si to neuvědomují, že to není, že by na ně jako někdo byl zlej, a že jim počasí nepřeje a emise nepřejí. Je to prostě tím, že tak, jak ty lesy pěstují, to není dlouhodobě udržitelné.

Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, PhD., náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Lesů je 33 % z výměry České republiky. Těch 33 % lesů, podívejme se teď na ně, je z 60 % v rukou státu. Víc má v Evropě jenom Polsko. V tom jsme dominantní. Tak rozhodnutím, osvíceným, odpovědným rozhodnutím může přispět významně k snížení negativních dopadů klimatické změny, ke zlepšení stavu v lesích. Tady je mapa ze studie, která ukazuje předpokládaný dopad klimatických změn na lesy, lesní hospodaření a ty zelené plochy, to jsou přírodní lesní oblasti, ve kterých ještě zůstane zachována tzv. ekologická valence pro smrk, to znamená, kde ještě zůstanou zachované podmínky přírodní, kde bude možné smrk pěstovat. Ty bílé plochy, to jsou oblasti, které se dostanou úplně mimo toleranci smrku, kde je velká pravděpodobnost, že ty smrky můžou úplně odejít a uhynout.

osoba
--------------------
Jestliže v současné době lesníci obnovují už jako třetí generaci smrk do ploch, které jsou ve středních, ba i nižších polohách, dopředu jej odsuzují ke krizi a ke zkáze, tak je mi smrku jako dřeviny smutno, je mi smutno i z takových, takových lesníků. Oni vám to odkývou a zase tam ty smrky nasaděj.

Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
To je těžký jako s tím nějak racionálně soupeřit, jo. Říkat jim nedělejte to, vždyť tady bude sucho, vždyť vám ty smrky uschnou, vždyť vám je sežere kůrovec příští léto, až prostě přijde nějaký přísušek. Ne, stejně je zasázej. Oni mají zkušenost, že to 200 až 300 let fungovalo a přijde jim zvláštní, proč by to nemělo fungovat i dál, ale nebude. Ale zřejmě to není možné přesměrovat jinak, než že to opravdu jako padne na držku ekonomicky kompletně.

Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, PhD., náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Třeba v roce 2015 už je ta tzv. nahodilá těžba z 16 milionů těžby v České republice na úrovni 4 milionů a v roce 2016 to je samozřejmě ještě vyšší číslo a dovolím si předjímat, že ten trend bude pokračovat.

MVDr. Jaromír BLÁHA, zakladatel programu Lesy v Hnutí Duha
--------------------
My jsme si chtěli ověřit určitou informaci, kterou jsme měli o tom, že některé těžařské firmy nechávaly v roce 2013, 2014 vylétávat záměrně kůrovce v některých místech a zpracovávaly ho pozdě proto, aby zvětšily ten objem těženého dřeva, protože Lesy České republiky by jim jinak nezadaly těžbu dřeva v takovém rozsahu, kdyby ty stromy nebyly napadené kůrovcem. Ten klíčový problém je v tom, že Lesy České republiky zadávají práci formou tzv. komplexních zakázek na veškeré lesnické činnosti, to znamená jak na pěstování, tak na těžbu dřeva, ale i tak na prodej dřeva, velkým firmám, na velkých územních jednotkách. Tak tady se podle mého názoru ukazuje, jakým způsobem naprosto selhává ten systém zadávání zakázek těm velkým těžařským firmám.

Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc., vedoucí Katedry práva životního prostředí - Právnická fakulta UK
--------------------
Prostě někdo jiný vlastní a někdo jiný těží. Těžařské společnosti jsou pro mě nájemní žoldáci, kteří jaksi vytěží, splní si svůj úkol a jdou někam jinam. To znamená vzdaluje se ta vazba vlastník - půda, vlastník - les a to samozřejmě vede k tomu, že tyhlety subjekty nemají zájem nějakým způsobem chovat se příliš šetrně. Ty mají zájem absolutního zisku.

osoba
--------------------
Ty velké těžařské firmy, které dostávají ty velké zakázky na velkých územích, tak se snaží samozřejmě k těm zakázkám dostat za každou cenu a mají velkou politickou moc.

Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc., vedoucí Katedry práva životního prostředí - Právnická fakulta UK
--------------------
Samozřejmě, že jsou věci a činnosti, který ten stát má si ponechat, má kontrolovat, nemá privatizovat nebo má privatizovat jenom v malé části, protože ten hlavní, ta hlavní funkce tam není hospodářská, ale nějaká jiná, sociální nebo často ekologická, že jo. A to neplatí jenom pro životní prostředí. Třeba pro sociální bydlení pro někoho. Potřebuju zajistit, a to jsou Lesy České republiky, to jsou povodí velkých řek, to je správa úložišť jaderných odpadů, všechny tyhlety subjekty primárně mají zajišťovat bezpečnost a funkčnost toho, co spravují, nikoliv primárně zisk.

Prof. Ing. Josef FANTA, PhD.
--------------------
Zase je to záležitost té diskontinuity politického vývoje v této zemi. Mluvili jsme o tom, že v těch 60. letech ten totalitní režim řekl: ekologii lesa, smíšené lesy nepotřebujeme, potřebujeme kubíky dřeva a všechno se vrhlo na smrk. Co se stalo po 89. roce?

Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc., vedoucí Katedry práva životního prostředí - Právnická fakulta UK
--------------------
Ta 90. léta byla období změn, privatizace ekonomické. Ekonomika dramaticky předběhla to právo. Tam to mělo jít minimálně paralelně společně. A to asi nejenom v životním prostředí, ale vůbec v tom celospolečenském vývoji.

Prof. Ing. Josef FANTA, PhD.
--------------------
Co za tím bylo? Ekonomické zájmy, neboli to se nikterak nelišilo od toho, co zavedl ten totalitní režim. No a výsledek byl takový, že do nedávné doby se o ekologii lesa ani nesmělo mluvit.

Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, PhD., náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Koneckonců v roce 2015 po několika letech vyznávání spíš politické demagogie, mám na mysli roky 2009 až 2013, kdy se o globální změně a jejích negativních dopadech spíš nemluvilo nebo dokonce nesmělo mluvit na ministerstvech, tak ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se všemi ostatními ministerstvy, tedy i ministerstvem zemědělství, zpracovalo, předložilo vládě Národní adaptační strategii. To je dokument, který ve slušných demokraciích měli a podle kterých pečují o krajinu už řadu let. Takže my jsme se pokusili dohnat Evropu. Pokusili, protože máme strategický dokument, no a ten pokus přestane být pokusem, když se realizuje.

Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
To řešení je vrátit se k pěstování smíšených lesů a pěstovat lesy na takových stanovištích, kde skutečně odpovídají jejim nárokům, to znamená ve středních polohách pěstovat buky s jedlemi a třeba s příměsí smrku, ve vyšších polohách třeba i víc smrků, v nížinách, do nějaké nadmořské výšky 400, 500 metrů smrky vůbec nepěstovat.

Ing. Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Tak teďkom se projdeme velice smíšeným bohatým lesem, kde vidíte jedličky, smrčky vedle sebe, tady jsou třeba dole úplně malé buky.

osoba
--------------------
Školní lesní podnik Křtiny, Masarykův les založili v roce 1923 osvícení profesoři tehdy Vysoké školy zemědělské v Brně. Byl to například profesor Haša, profesor Konšel, profesor Opletal, profesor Bayer, profesor Dyk a řada dalších.

Ing. Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
A tady už třeba vidíte zase tří, čtyř, pětimetrové listnáče, zase taková skupina větší, jo. Je to tady opravdu rozrůzněné. Tady vidíme větší borovici. Tady zase vidíme nějaký pařez. Čili vidíme, že ta těžba tady neprobíhá takhle jakoby koncentrovaně jako na holinách, ale občas je zde vidět nějaký pařez. Tam nám třeba leží vlastně kmen, nějaké mrtvé dříví, které se tady rozloží, poskytne to prostor pro spoustu různých organismů, zvyšuje to biodiverzitu vlastně a stabilitu lesů. No a v takovémto lese, který je velice stabilní, jak vidíte, zase tady máme spoustu druhů dřevin, různé tloušťky, stáří těch stromů, tak v takových, tyto lesy jsou velice odolné. Jsou odolnější než třeba ty smrkové monokultury nebo jiné, které v Česku běžně jsou, a jsou odolné z toho důvodu, že ..., třeba vůči kůrovci, protože kůrovec přednostně napadá staré smrky, které nejsou dobré kondice. Když se podíváte, tak tady uvidíte možná pár smrků starých, které by kůrovec napadnout mohl, ale kdyby je napadl, tak to vlastně ani nepoznáte, protože tady zmizí dva, tři velké stromy, ale zbyde tady spousta buků, jedlí, malé stromky, které to rychle dorostou a podobně. Čili takto smíšené diverzifikované lesy jsou i podstatně odolnější vůči různým škodlivým činitelům.

Prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
Existuje zákon, který preferuje jednoznačně hospodářský postupy tzv. vysokokmenného lesa, to znamená, že vykácíte, zasázíte a je to taková tautologie, protože pak vám lesníci řeknou, že sázej smrk, protože je to v zákoně. No ale v zákoně je to proto, protože to tam dali, že jo, do zákona to jako nedaly přírodní podmínky středních Čech.

MVDr. Jaromír BLÁHA, zakladatel programu Lesy v Hnutí Duha
--------------------
Ten tristní stav velmi dobře dokumentují čísla třeba zelené zprávy ministerstva zemědělství, které ukazují, že stále se u nás smrku vysazuje přes 40 %. Srovnejte si to s jeho přirozeným zastoupením, které by mělo být 11 %. My když jsme hledali cestu, jak z toho ven, tak jsme jednak začali usilovat začátkem 90. let o novelu zákona o lesích, která by zpřísnila pravidla hospodaření v lesích tak, aby k poškození nedocházelo a zároveň jsme si uvědomili, že to může ovlivnit i sám spotřebitel, i lidé tím, že si řeknou, že nechtějí výrobky ze dřeva, které pochází z lesů, které jsou nějakým způsobem poškozované. A řešení této cesty nabízí certifikace. Dnes už je celosvětově zavedená certifikace FSC (Forest Stewardship Council), která by měla garantovat, že dřevo, které má ten certifikát, které má tu značku, pochází z lesů, které nebyly obhospodařované špatně. V praxi to šetrné hospodaření znamená, že se nepoužívají velké holoseče nebo že se nepoužívají vůbec nebo v minimální míře, jsou velmi omezené, že se nepoužívají chemikálie, že se preferuje přirozená obnova těch lesů, že se napravuje druhová skladba tak, aby v lesích rostly stromy, které na to konkrétní místo patří. To znamená aby se nepěstovaly plošně nějaké smrkové nebo borové plantáže, monokultury, které potom v těch změněných klimatických podmínkách například dneska hynou a vidíme, že to je všude velký problém. Požadují, aby ten vlastník nebo správce lesa ponechal aspoň malý počet stromů zestárnout, aby se ne všechny stromy vytěžily ve věku 80, 100, 115 let, kdy ty stromy jsou vlastně ještě mladé, protože většina stromů se dožívá až několika set let, ale aby nechali několik stromů na hektar, ne nějaké velké množství, aby zestárly tak, aby ty stromy potom poskytovaly místo k životu dalším druhům organismů, protože třetina života v přirozeném lese je vázaná na staré stromy nebo tlející dřevo. A praxe obvyklá v řadě zemí Evropy je, že se v takovém případě stát rozhodne a dá pokyn státním lesům, aby garantovaly veřejnosti to hospodaření v lesích, to šetrné hospodaření v lesích a nechaly se certifikovat tím systémem FSC. A je skutečně naprosto tristní, že ani v téhle situaci státní lesy nechtějí to certifikované dřevo těm firmám nabídnout, takže nechají radši dovážet ty firmy dřevo ze zahraničí, místo aby uplatnily naše dřevo české. Některé obchodní řetězce jsou progresivní do té míry, že to začínají skutečně požadovat. Například IKEA oznámila letos, že do roku 2020 přestane úplně kupovat jiné dřevo než s FSC certifikátem.

Ing. Mikhail TARASOV, PhD., IKEA Global Foresty Manager
--------------------
Certifikace FSC je v otázce biodiverzity nejpřísnější certifikace lesů. Zajišťuje, že i monokulturní plantáž eukalyptů vykazuje alespoň minimální biodiverzitu. FSC garantuje omezené užívání pesticidů a herbicidů, což je přelom v nakládání s monokulturami. V extrémním případě, nebude-li v nějaké zemi dostatek dřeva certifikovaného FSC, přesune IKEA svou výrobu jinam. Sahali bychom k tomu opravdu neradi. Stále doufáme, že se zde certifikuje dostatečné množství lesů. Je to o zodpovědném hospodaření. Chceme zajistit, aby všechny naše dřevěné výrobky pocházely z něj. Zákazníci se toho dožadují. Zajímat se o lidi a planetu je pro nás klíčové.

Prof. Ing. Josef FANTA, PhD.
--------------------
V celé Evropě a vlastně všude po světě se mluví o tom, že musíme lesy chránit. Jak dlouho to bude ještě trvat?

Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc., vedoucí Katedry práva životního prostředí - Právnická fakulta UK
--------------------
Ta základní změna je úplně jinde. Ta základní změna je v myšlení. Ale to je ta největší, nejtěžší změna vůbec, protože politické, právní, ekonomické uděláte poměrně rychle, ale změny v myšlení lidí, to jsou na generace.

Komentáře   

+16 # IPS 2017-03-17 16:41
Všichni odborníci, kteří se k této problematice vyjadřují, jsou dlouhodobě názorově konzistentní a všichni ví, kde je problém. Je proto obrovská škoda, že nikdo z nich nevyvíjí praktickou lesnickou činnost, nebo alespoň nenese komplexní objektivní odpovědnost za správu většího cizího lesního majetku, který si na sebe musí vydělat a současně zabezpečit plnění celospolečenský ch funkcí.
+1 # najše 2017-03-21 09:10
něco ve smyslu rčení "káže vodu a pije víno".

pobírat prebendy za výzkum, být z toho živ a radit druhým. Druzí musí věřit tomu, že obnovovat (mýtit) les má svojí vnitřní logiku ve využívání obnovitelné suroviny.

Jakoby ti první věřili tomu, že peníze stačí jednoduše natisknout, čili donekonečna kvantitativně uvolňovat měnu.

Pardon, nechtěl jsem nikoho pohanit, vždyť těm prvním jde přece jen o ochranu přírody a biodiverzity, pokud jim teda chceme věřit :-)
+5 # Tomassk 2017-03-16 06:19
300 let jsme úpěli pod Vídní, 300 let jsme úpěli pod smrkem, teď konečně budeme svobodni!!!!!!
+13 # najše 2017-03-15 20:54
Horší než jehovisti :-)
Raději jsem to ani nedočetl, protože jinak bych musel prodat všechno, co mám a přidat se k nim :-)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Zisk LČR loni klesl o 23 % na 4,16 mld. korun

Zisk LČR loni klesl o 23 % na 4,16 mld. korun

Lesnictví

Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků klesl čistý zisk o 23 procent na 4,16 miliardy korun z předloňských 5,4 miliardy korun. Pokles...

Čti dál
V Česku se objevil africký mor prasat, donesl ho migrující divočák

V Česku se objevil africký mor prasat, donesl ho migrující divočák

Myslivost

Aktualizováno 28. 6. V Česku se objevil africký mor prasat. Nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata, se do země dostala nejspíš od divokého prasete...

Čti dál
Policie obvinila dva lidi kvůli zakázkám lánské lesní správy

Policie obvinila dva lidi kvůli zakázkám lánské lesní správy

Lesnictví

Aktualizováno 23. 6. Policie 21. 6. zadržela tři lidi v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace kanceláře prezidenta. 22...

Čti dál
Na dřevorubeckém šampionátu v Ralsku dominovali závodníci VLS

Na dřevorubeckém šampionátu v Ralsku dominovali závodníci VLS

Lesnictví

Ani větrné a chladné počasí neodradilo tisíce návštěvníků od cesty na Skelnou huť v Ralsku, kde Vojenské lesy a statky 17. 6. pořádaly Lesnický den...

Čti dál

31°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 41%

Vítr: 11.27 km/h

  • 28 Čer 2017 31°C 16°C
  • 29 Čer 2017 21°C 16°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC