Smrkům odzvonilo, naše práce se mění
Náklady na naši práci jsou často vyšší než výnosy ze dřeva, říká znojemský lesník Zdeněk Trojan
Doba smrková kvůli suchu a kůrovci skončila. Ve znojemských lesích se smrk ztepilý loni těžil nejvíc, ale vysadilo se ho jen tolik, co neobvyklé třešně ptačí. Z více než osmdesáti procent se zalesňovalo listnáči, převážně dubem letním.
Podobná situace vládne v celém kraji. „Je tak jen otázkou času, kdy smrkové porosty starší sedmdesáti let už nebudou k nalezení. A brzy tomu tak bude i s těmi mezi padesáti a šedesáti lety. Práce a hospodaření lesníků tak už nevypadá jako dřív," oznamuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
* Kromě toho, že se lesy mění na pohled, proměňuje se v nich i druhová skladba zvířat a okolních rostlin?
Samozřejmě, že s tím souvisí i změna druhové skladby podrostu a částečně i živočichů, převážně hmyzu a bezobratlých. Co se týká lesní zvěře, tak u ní v druhové skladbě rozdíl nezaznamenáváme, změna prostředí ale zvěř jistě ovlivňuje. Vykácené plochy jsou plné světla. Řešíme bleskový nárůst ostružiníku a maliníku. To jsou skvělá místa pro černou zvěř, prase divoké. Otázkou tedy není změna druhového zastoupení zvěře, ale její počty.
Celý článek naleznete v deníku.
Smrkům odzvonilo, naše práce se mění (Mladá frornta DNES)
Monitoring médií
- čtvrtek 28. březen 2024
- Jeseníky vyhlížejí vlčí smečku (5plus2)
- Zdravá krajina chrání lidi a majetek: Nový grant od Nadace Kooperativy motivuje obce k obnově krajiny (enviweb.cz)
- Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu (ČTK)
- ŘSD začalo s kácením asi 300 nebezpečných stromů u dálnice D10 (ČTK)
- Část Lomu ČSA na Mostecku se má stát národní přírodní památkou (ČTK)
- V Mexiku se šíří lesní požáry, vyžádaly si nejméně čtyři mrtvé (ČTK)
- středa 27. březen 2024
- U pramene Odry na Libavé opět roste les, krásnější. Vydejte se na výlet (olomoucky.denik.cz)
- Kornatec velký předvádí na Šumavě mexickou vlnu (ČRo - plzen.cz)
- Další etapa protipovodňové ochrany přinese jihu Olomouce nové ostrovy (impuls.cz)
- Vítek Rous: Revitalizace našich potoků a jak do nich vrátit život? (ekolist.cz)
Poslední komentáře
-
Evropská unie zakáže dovoz kávy pěstované na odlesněné půdě. Které pěstitelské země to ovlivní? (ČRo - wave.cz)
Ten zvonec ale nezazvonil. :sad: Ten zloděj, co o něm píšete, teď bude ... -
Chceme-li zvýšit podíl jedle v našich lesích, musíme ji více chránit proti škůdcům
Tam kde ještě trochu jedle je, tak se i zmladí, ale již od útlého věku ... -
Evropská unie zakáže dovoz kávy pěstované na odlesněné půdě. Které pěstitelské země to ovlivní? (ČRo - wave.cz)
To, co jsem napsal je samozřejmě jistá forma nadsázky a v ní budu ... -
Evropská unie zakáže dovoz kávy pěstované na odlesněné půdě. Které pěstitelské země to ovlivní? (ČRo - wave.cz)
Jde o to, nečíst jenom titulky, bývají zavádějící, na první dobrou jsem ... -
Evropská unie zakáže dovoz kávy pěstované na odlesněné půdě. Které pěstitelské země to ovlivní? (ČRo - wave.cz)
Jsem trochu zmatený. Nestojí instituce, která žádá o neodlesňování ... -
V Holešově vrcholila aukce cenného dříví. Padl tam dokonce nový český rekord (Zlínský deník)
Hned naproti té Vihorlatské dražbě je v Polsku aukce v Krosně. -
V Holešově vrcholila aukce cenného dříví. Padl tam dokonce nový český rekord (Zlínský deník)
Vihorlat - aj tady je vidět nesmyslnost nabízet modřín s listím. -
V Holešově vrcholila aukce cenného dříví. Padl tam dokonce nový český rekord (Zlínský deník)
A jak draží joudové v Tatrách ? https://www.lesy.sk/lesy/kontakty/oz/mapy/tatry/drazby-dreva.html ...
Komentáře
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag
Důvod je jednoduchý. Oblačnost, ze které prší, se neobjeví tak, že vznikne nad mořem a pak je přenášena, přičemž slábne, až se vyprší / vysněží. To platí pouze pro oblasti v těsné blízkosti moře. Nad pevninou vzniká úplně jinak.
Chladnější a vlhčí (v zimě naopak teplejší a vlhčí) oceánský vzduch se postupně nasouvá nad suchou a prohřátou / vychlazenou pevninu. Jedná se o tak protikladné vzduchové hmoty, že na jejich kontaktu vzniká atmosférická fronta, a to tak, že vlhký vzduch se postupem nad pevninu zpomaluje a "houstne", až z něho začínají vypadávat srážky.
Větrník nevětrník, jakmile se vlhký vzduch dostane nad suchou pevninu, fronta musí vzniknout, a je unášena příslušným větrem. Množství deště, které z ní spadne tam či onde, je s jistým zjednodušením přímo úměrné teplotnímu a vlhkostnímu gradientu v dané oblasti, se zohledněním návětrné / závětrné strany, nadmořské výšky atd. Proto např. v létě padá více srážek ve vnitrozemské ČR, než v přímořské Anglii či Francii.
Pokud se navíc ve střední Evropě v létě neustále obnovují tlakové výše, tak prostě pršet nemůže, jak jsem poukázal už u diskuse k vlivu lesnatosti, která je samozřejmě důležitá, ale má jen pomocnou funkci.
Stejně tak je to s větrníky. Příčiny jsou zkrátka mnohem hlubší a kdo dnes tvrdí, že zná důvod, proč se jednou neustále obnovují tlakové výše, zatímco jindy se udělá osa tlakových níží Irsko - západní Rusko, ten prostě a jednoduše lže.
Má praxe z hor ukazuje trochu něco jiného a tak se tedy raději přikloním k uvedenému článku a jeho závěrům.
Ono to není p. Pelíšku tak jednoznačné a v dnešních pohnutých časech stačí málo.
Z mnoha malých střípků - velké střepy ....
AŤ ŽIJE ZDRAVÝ A PROSPERUJÍCÍ LES.
Jsem rád, že to nebudu vidět......