Jak smrky reagují na změny klimatu?
Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.
Smrky se musí vyrovnávat s rostoucí teplotou a také častějšími a intenzivnějším suchem. Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni společně s dalšími kolegy použili rozsáhlý soubor dat pokrývající celé území České republiky, aby prostudovali, jak klima a široká paleta environmentálních podmínek ovlivňuje růst smrků. Tento soubor zahrnuje letokruhy smrků a pokrývá časový interval mezi lety 1930 a 2013. Je unikátní svým rozsahem a velkým počtem parametrů prostředí. Badatele zajímalo, jak vliv různých podmínek prostředí jako např. vystavení kyselým spadům během nedávné historie, typ půdy, stáří lesa, velikost stromů a struktura lesa, ovlivňují růstovou odpověď smrku na klima.
Analýzy přivedly vědce k závěru, že růst smrku je v největší míře ovlivněný suchými a horkými léty. Sucho přitom brzdí růst smrků především v nižších polohách, zatímco vyšší teploty podporují růst smrků ve vyšších polohách. Na růstu smrku se také významně podepisuje zvýšená kyselost prostředí i geografické faktory, stejně jako věk smrků, velikost smrků a charakteristiky půdy. Studie potvrdila, že globální oteplování významně omezuje růst smrků v nižších polohách, především v místech, kde je vysazený mimo své původní prostředí. Ukázala také, že během období zvýšeného kyselého spadu klesá vliv všech ostatních charakteristik prostředí na růst smrků.
Komentáře