Přihlásit

Smrky v parku stále více hnijí (Plzeňský deník)

Název: Smrky v parku stále více hnijí
Zdroj: Plzeňský deník
Datum: 07.04.2007
Podtitulek: "Chyba není v kůrovci, ale v lesnících," tvrdí evropský odborník Josef Fanta
Autor: Milan Kilián
Rubrika: Rozhovor

Železná Ruda - "Zelená příroda? Takový nesmysl může říci jen někdo, kdo ji nezná. Příroda se přece rodí, žije a umírá," tvrdí profesor Josef Fanta (76), jeden z předních evropských odborníků na lesnictví. Tento Čech, který již tři desítky let žije v Holandsku a přednášel v minulosti ekologii krajiny a ekologii lesa na tamních univerzitách, se v Železné Rudě zúčastnil mezinárodního sympozia, kde se řešila budoucnost Šumavy po lednovém orkánu.

Žijete už dlouhé roky v zahraničí. Máte stále kontakt se Šumavou?

Na Šumavu jezdím s holandskými studenty každý rok. Předvádím jim tady složitou problematiku velkého chráněného území, které je rozloženo na dvou stranách státní hranice. Chceme informacemi o obou parcích, které jsou v jiné situaci, studenty naučit se dívat na složitou problematiku Šumavy a Bavorského lesa a naučit je, jakými způsoby se tato problematika mohla řešit. To se nemohou naučit v "krotké" holandské krajině. Zde je to do jisté míry vypjaté a člověk se nejlépe učí právě z vypjatých situací.

Dnešní sympozium se zabývá řešením následků lednového řádění orkánu v národních parcích. Co byste doporučil vy? Odstranit všechny padlé stromy, nebo jich část nechat ležet?

To je velice složitá problematika. Těch polomů je hodně - na bavorské straně sto padesát tisíc, na české téměř sedm set tisíc kubíků. Myslím si, že východiskem pro úvahy o tom, jak naložit s polámanou dřevní hmotou, je zónace národního parku. Národní parky na celém světě jsou rozděleny do tří nebo čtyř zón, přičemž první zóna se považuje za zónu přírodně nejhodnotnější. Tam by se i profesionál chodil jen dívat a nerušil by přírodní procesy. Ve druhých zónách je vhodné postupovat případ od případu a řešit to tak, aby zpracováním dřevní hmoty nedošlo k zásadním poruchám v ekologickém systému. To je samozřejmě velice složitá záležitost, obava z gradace lýkožrouta je tu veliká. My si ale musíme uvědomit jednu věc: Příčinou té situace není ten brouk, příčinou jsou smrkové monokultury, které se tady napěstovaly v uplynulých dvě stě padesáti letech. Brouk je přirozenou součástí smrkových lesních ekosystémů, je všude. Tam, kde jde o přirozené ekosystémy, není ten brouk nikdy schopen ten les nebo ten porost jako takový zlikvidovat. Charakteristickým znakem přirozených ekosystémů je totiž to, že jsou prostorově velice členěné a jsou v nich stromy různého stáří. To znamená, že nikde nevznikají plochy stejného stáří.
Když do toho brouk vlétne, tak vždycky padne jen nějaká malá plocha, někdy jen jednotlivé stromy. To znamená, že ten brouk nikdy nemá příležitost se rozmnožit tak, aby zlikvidoval všechno. On totiž nenapadá mladé stromy, takže ty vždycky zůstanu stát. Nakonec ani vítr nevyvrátí metrové stromky.
Problém tedy není v tom brouku, ale v tom, že lesníci v uplynulých dvě stě padesáti letech všude napěstovali smrkové monokultury. A to je základem bludného kruhu, ve kterém se dnes středoevropské lesnictví nachází.

V prvních zónách zůstane popadané dřevo ležet. Ale jak se zachovat jinde, odkud bude vyvezeno, kde zůstanou holé planiny? Co sem osadit?

Měli bychom obnovit smíšené lesní porosty, které na těch místech byly dříve, než lesníci podlehli ekonomickým svodům. Smrk se totiž dobře pěstuje i prodává. To, že ale nejde o správnou cestu, už bylo známo v minulosti. Již v 19. století upozorňoval profesor Geyer v Mnichově, aby si na to lesníci dali pozor. Nikdo ale to, že smrk není spolehlivá dřevina, nebral na vědomí. A výsledkem je to, co máme. Potřebujeme se vrátit zpátky k lesům nestejnověkým a k lesům smíšeným. Ono nás nic jiného nečeká. Do dnešní doby tu byly nějaké vichřice, občas kůrovec nebo mniška, což se dalo zvládnout, ale teď se najednou objevuje něco, nad čím nemáme vůbec žádnou moc. A to je klimatická změna. Smrk je dřevina původně horská, dnes ji ale najdete na stanovištích buku ve středních polohách, a dokonce na stanovištích dubových v nejnižších polohách. Na těchto stanovištích navíc smrk velice trpí hnilobou. S každou generací smrku je té hniloby víc a víc, a tak pěstujeme dnes smrkové porosty, z nichž za osmdesát, sto let bude mít 30 až 100 procent stromů hnilobu. Viděl jsem příklad, kde se vykácel hektar lesa. Padesát procent stromů mělo hnilobu a z těch stromů, které ji měly, se odřezaly čtyřmetrové kusy, které jí byly nasyceny. Hromada kmenů teď leží na kraji paseky. Čeho tím chceme dosáhnout? Je potřeba vymyslet strategii, jak se od zaběhnutého modelu dostat, protože už je nejvyšší čas.

Domníváte se, že vzhledem ke změnám klimatu můžeme očekávat orkány, jako byl ten lednový, častěji?

Kyrill nebyl ani první, ani poslední. Klimatologové jsou toho názoru, že klima je v pohybu, a jestliže je klima v pohybu, tak jsou případy extrémů častější. Další Kyrill může přijít zítra, ale i za dvacet let.

Řekl jste, že stav stromů se horší, zejména kvůli hnilobě. Hrozí tak stále víc jejich pády. Omezil byste proto pohyb turistů v Národním parku Šumava?

Myslím si, že je potřeba do jisté míry regulovat. Neznamená to lidem zakázat přístup do národního parku, to by byl naprostý nesmysl, ale určitá omezení jsou třeba. Lidé by si měli být vědomi toho, že nemohou jít všude, zejména teď, kdy kalamita ještě není zpracovaná. A ještě dlouho nebude. Podívejte se na situaci z Boubína, kde šla rodina na procházku a jeden ze stromů padl na ženu, která pod ním zůstala. Každý, kdo jde do lesa, tam jde na vlastní nebezpečí. Lidé by na to měli brát ohled a nehledat v tom nějaká omezování. Každý musí zvážit rizika sám.

V souvislosti s likvidací kalamity se objevily i názory, že park může na prodeji dřeva vydělat nemalé částky. Souhlasíte s tím?

Rozhodně to není jeho smyslem a cílem. Zpracované dřevo se musí prodat, takže za něj někdo zaplatí. Bylo by ale naprostým nesmyslem, aby park těžil dřevo proto, aby na tom vydělal. To by zdiskreditovalo myšlenku národního parku. Pokud dostane zaplaceno, tak ty peníze musí být zase vloženy zpět do ochrany přírody a budování parku.

Foto - Současný stav na Šumavě, který někde zelený ráj rozhodně nepřipomíná. Snímek je ze Železnorudska.
Foto Milan Kilián

Foto - "I tento strom je shnilý," ukazuje Josef Fanta na fotografii v informačním centru v Železné Rudě.
Foto Milan Kilián

Interview: Milan Kilián

Vyšlo také v: Chebský deník

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

VLS na Olšině slavnostně otevřely novou naučnou stezku

VLS na Olšině slavnostně otevřely novou naučnou stezku

Lesnictví

Ve čtvrtek 9. 7. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) slavnostně otevřely nové návštěvnické středisko Olšina s naučnou stezkou, které mohou nově využívat návštěvnici i...

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnictví

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ! Zodpovězte správně otázky v soutěžním formuláři a budete zařazeni do slosování o spoustu zajímavých cen.Soutěžit můžete od 1. 7. do...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Lesnictví

Na podporu lesního hospodářství by měl stát od příštího roku přispívat o 2,5 miliardy korun více než letos, kdy je to 1,15 miliardy korun. Peníze...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby