Přihlásit

Společnost pořád lesy nevidí jako důležité, podotýká ke kůrovcové kalamitě Jiří Pohan (Jihlavský týden)

Nový Rychnov – Jak najít kůrovce? Lze ho zbrzdit? A co sázet na holinách po kůrovci? Nejen tyto praktické rady, ale i další souvislosti kůrovcové kalamity odhaluje Jiří Pohan z Nového Rychnova, předseda České komory odborných lesních hospodářů (ČKOLH).

* Jak v lese hospodařit a čeho se vyvarovat?

Ve smrkovém lese je třeba udržovat pořádek a včas zpracovat polomy, ulomené vršky či jiné poškozené stromy. Kůrovec se rozšíří i ze čtyřmetrového zapomenutého vršku o průměru 15 cm. Větve nebo staré „soušky" bez kůry nevadí, v těch se kůrovec nemnoží.

* Které stromy kůrovci nejvíc „chutnají"?

Lýkožrout smrkový se většinou zaměřuje na smrky starší 50 let. Přitahují ho ještě „zelené", a přitom poškozené či nemocné stromy, hlavně polomy nebo zbytky po těžbě. Vydávají totiž jinou vůni než zdravé stromy, a tím ho vábí. Brouk cítí, že tyto stromy ho pryskyřicí nezalijí. A po dostatečném namnožení pak napadá i zdravé stromy v okolí. Kůrovce je třeba hledat dřív, než ze stromu padá jehličí nebo kůra, to už je pozdě. V místě napadení je třeba hledat pilinky na patě kmene a spodních šupinách kůry .

* I na zdánlivě zdravých stromech?

Ano. To je znak, že brouk strom napadl a vyvíjí se. Tyto stromy je třeba kácet jako první. Pilinky jsou vyhrnuté ze snubních komůrek a chodeb, kde se brouci páří a líhnou, a svou vůní lákají další brouky.

* Jak rychle se brouk množí?

Jeden sameček se páří se dvěma až třemi samičkami, každá si v kůře hlodá vlastní chodbu. Jejich svislé chodby zatím strom nezabijí, protože kolem nich lýkem pořád nahoru proudí voda. Cesta vody se přeruší, až když samička naklade až 60 vajíček a z nich vylíhnuté larvičky hlodají chodby vodorovně.

* Přežije kůrovec i tuhou zimu?

Brouk v různých stadiích zimuje v hrabance a pod kůrou. Takže i když v zimě odstraníte postižené stromy, může se na jaře objevit. První rojení má na přelomu dubna a května. Vyletí z úkrytu a hledá si další stromy, přednostně ty oslabené. Ročně má dvě až tři rojení, loni byly až čtyři. Proto se kalamita tak rozjela. Pokud brouk nemusí, nelétá daleko a napadá sousední stromy.

* Jak rychle je třeba jednat, když najdu strom s pilinkami?

Celkový vývoj lýkožrouta běžně trvá 6 -10 týdnů. Takže když u dírky s pilinkami seříznete kůru, hledáte svislé chodby, případně larevné chodbičky nebo kukly. Pokud najdete jen svislé chodby, je ještě asi měsíc času. Pokud jsou pod kůrou už bílé kukly nebo světle hnědý brouk, je nejvyšší čas.

* Jak zajistit, aby se z pokácených stromů nešířil kůrovec dál?

Napadené stromy je třeba asanovat. Základní je ruční odkornění. Pokud jsou pod kůrou larvy nebo kukly, stačí pouhé odkornění, a brouci zaschnou. Pokud jsou už pod kůrou světle hnědí brouci v barvě medu, je třeba kůru oloupat na plachty a spálit. Protože je dnes kůrovcového dřeva nadbytek, odvoz většinou vázne a z napadaného dřeva se brouci šíří dál. Naši pradědové veškeré dřevo „korovali", i tím bránili šíření brouka.

* Může pomoci nějaká chemie?

Ležící strom lze postříkat přípravkem, ale ten se pod kůru nedostane, účinkuje jen asi měsíc a ne všichni vylétající brouci s ním přijdou do kontaktu. Navíc s některými přípravky smí pracovat jen profesionálové s licencí. Další varianta je zabalit kmeny do sítě napuštěné přípravkem. To se ale vyplatí jen při větším množství dřeva. Síť navíc není levná. Levnější je zabalit ošetřené dřevo do mulčovací zahrádkářské textilie. Z ní brouci nemohou vyletět ven, „tlučou" se uvnitř a otráví se. Každou aplikaci je důležité správně načasovat s ohledem na stupeň vývoje brouků. Ideální je poradit s odborným lesním hospodářem (OLH).

* Jaké jsou další možnosti?

Lapače – tedy kbelíky nebo černé desky s otvory, kam se lákají brouci – se ukazují jako málo efektivní. Účinnější jsou lapáky, tedy cíleně ponechané polomy nebo pokácené „zelené" stromy jako návnady. Ty odvětvíme a zakryjeme větvemi, aby nevysychaly. Lapákem musí být skutečně dospělý strom s hrubou kůrou, ne slabé „tyčky". Lapáky pro jarní rojení kácíme už v únoru a březnu. Brouci je přednostně napadnou a my v nich musíme sledovat vývoj. A nejpozději ve stadiu kukly oloupat kůru a chemicky ošetřit. Pokud je včas neasanujeme, situaci ještě zhoršíme.

* Co když někdo kůrovce zanedbá, a brouk se šíří k dalším vlastníkům?

Tohoto vlastníka bychom měli informovat. Třeba je starý, nemocný nebo bydlí daleko a o situaci v lese neví. Někdy se vyplatí sousedovi nabídnout pomoc: „Pojedu zpracovat svých pět stromů, můžeme udělat i ty tvoje". Anebo informovat OLH. To není žalování. OLH vlastníka kontaktuje a už na něj vyvíjí určitý tlak. Totéž může udělat i referát životního prostředí. Zákon nařizuje vlastníkovi povinnost „bránit šíření škodlivých činitelů", ale je důležitá i vzájemná spolupráce.

* Má vůbec smysl kůrovcové dřevo prodávat, když stále klesá jeho výkupní cena?

Ceny jsou tragické. Za kulatinu dostanete 600 až 800 korun za kubík, to je třetina ceny za zdravé dřevo. Letos se to asi ještě zhorší. A vláknina, rozpraskané, shnilé či křivé dřevo klesá až ke 400 korunám. Navíc když 350 až 400 korun zaplatíte za těžbu a přibližování, nezbude vám skoro nic. Proto je lépe si horší dřevo nechat na palivo. Jinak kůrovcové kulatině téměř nic není, jen se u ní kvůli zapaření vytvoří tmavý kroužek po obvodu a dřevo dělá výsušné trhliny. Dá se použít na řezivo, trámy či prkna.

* A není riziko přivézt si toto dřevo domů?

Není třeba se bát, že brouk „sežere" stodolu, napadá jen živé dřevo. Hrozí jedině to, že brouk z hranice dřeva vyletí třeba do smrku v sousední zahradě, v parku či lese. Častěji tak můžeme způsobit škodu druhým.

* Co dál po vytěžení? Platí, že je nutné paseku do určitého termínu zalesnit?

Pokud těžbou vznikne holina větší než 0,2 hektaru, měl by se její vznik oznámit referátu životního prostředí. Zástupce referátu nebo OLH se může přijet podívat a doporučí co dál. Povinnost zalesnění platí už od čtyř arů, což je 20 krát 20 metrů, a to do dvou let. Teď ale asi budou situace, kdy vlastníci nebudou mít peníze, sílu, čas a možná ani sazenice. Je možné žádat o výjimku na dobu zalesnění, jenže čím déle ho odložíme, tím víc paseka zaroste.

* A teď to hlavní: Čím zalesňovat?

Konkrétní plochu je třeba konzultovat s OLH. Novela vyhlášky nově umožňuje vysazovat více dřevin pro určité druhy půd. V našich výškách kolem 600 metrů nad mořem už můžeme pěstovat i duby. To dřív nebylo. Někdo říká: „Sázet jen listnáče, a žádný smrk." Ano, listnáče budou mít větší naději, i když ani ty nemohou přežít extrémní sucha. A navíc v listnatých monokulturách se zase mohou přemnožit jejich škůdci.

* Takže smrk sázet, nebo nesázet?

Nelze opět zakládat monokulturní smrkové porosty, ale v našich výškách je smrk přirozený a není třeba ho zcela odmítat. Dokonce i v nových pravidlech pro dotace na zalesnění je podpořen čtyřmi korunami za sazenici – listnáče a meliorační dřeviny 12 korunami. Existuje i názor, že smrk od mládí pěstovaný v nedostatku vláhy možná lépe odolá suchu než dnešní smrky. Mohl by být výplňovou dřevinou, vedle které porostou jiné stromy. Ve výchovných těžbách třeba ponecháme listnáče a smrky vyřežeme – což dosud děláme opačně. Musíme se snažit využívat přirozené obnovy dřevin jehličnatých i listnatých. Podle nové vyhlášky lze použít jako přípravné dřeviny břízu nebo jeřáb.

* Takže bříza se z plevele stane „pomocnicí"?

Na velké holině s prudkým osluněním není dobré vysadit přímo pouze buk nebo jedli. Právě bříza, ale i jeřáb či osika rychle vyrostou a vytvoří stín, pod kterým se rozloží i část klestu a objeví se tam semenáčky listnáčů a jehličnanů. Stín má rád i buk. A do stínu dosadíme cílové dřeviny. A až bříza ve svých 15 či 20 letech začne spodní kultuře škodit, vyřízneme ji – to už z ní bude i dobré palivo. Musíme pracovat s tím, co příroda dá.

* Jak reagujete, když někdo kritizuje lesníky, že přispěli ke kůrovcové kalamitě?

Poptávka po smrku ze strany společnosti byla a je obrovská, je to dřevina s nejlepším hospodářským výsledkem. Proto se tolik vysazoval, často i na nevhodných stanovištích. Ale kdyby nedošlo ke globálním změnám klimatu, problém by nenastal. My vlastníci lesů a lesníci v Evropě přece nemůžeme za oteplování atmosféry. Vždyť spousta energie se vydává zbytečně! Zboží se vozí z jednoho konce světa na druhý, lidé létají na dovolenou letadlem, pole se místo hnoje hnojí chemií, takže půda neudrží vodu... To jsou skutečné příčiny, které přispěly k oteplování a neschopnosti krajiny zadržet vodu. Kůrovec je jen následek.

* Změní se tedy nějak přístup lidí k lesu?

Znehodnotila se tradiční myšlenka, že les je majetek po předcích, který je třeba předat synům a vnukům. Drobní vlastníci i obce budou ve ztrátě. Ale obávám se, že společnost stav lesů stále nevidí jako vážný. Vždyť v diskusi pod článkem o suchu se dočtu, že pro nás lesníky je „kůrovec jen záminkou k drancování lesů a rozbíjení cest"! Lidé z měst vnímají les jen jako kulisu cyklostezky. Když jsme tuhle se synem zpracovávali kůrovce, tak na nás jeden cyklista byl dokonce agresivní, že mu – na naší cestě! – náš traktor překáží v jízdě. Někteří si asi myslí, že to je jen náš problém, problém špatného hospodaření. Nedochází jim, že rozpad lesů je jen prvním náznakem závažných problémů. Dalším bude nedostatek vody a následně třeba i potravin.

* Je na kalamitě i něco pozitivního?

Asi jedině to, že lesní dělníci budou mít dost práce a že se do lesnictví snad vrátí i lidé, které vytlačil špatný systém soutěžení zakázek, s cenou jako hlavním kritériem. Snad nás víc probudí to, že touhle kalamitou nám příroda ukazuje zdvižený prst. A věřím, že se nám lesníkům postupně podaří lesy uvést zase do stavu, který nám bude dělat radost, a že lesy budou zas plnit své přírodní i produkční funkce.

JAN MAZANEC

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Vznikla Lesnická výzva, připojit se můžete i vy!

Vznikla Lesnická výzva, připojit se můžete i vy!

Lesnictví

Lesnická výzva je společným prohlášením profesních lesnicko-dřevařských organizací a dalších subjektů s vazbou na lesnictví, které upozorňují na obrovská rizika, jež může přinést podcenění dopadů současné...

Nejvíce nejvýhodnějších nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Nejvíce nejvýhodnějších nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) téměř dokončil osmimiliardový lesnický tendr 2019+. Ze 47 soutěžených jednotek uzavřel s lesnickými firmami smlouvy na 39 jednotkách. Z 39...

SVOL na valné hromadě znovu požádalo o větší podporu vlastníků lesů

SVOL na valné hromadě znovu požádalo o větší podporu vlastníků lesů

Lesnictví

Hlavním tématem 15. valné hromady Komory soukromých lesů (SVOL), která se konala 5. února v Jihlavě, byla strategie resortu v boji s následky dlouhodobého sucha...

Vláda schválila novelu, která má zrychlit výkon správy lesů

Vláda schválila novelu, která má zrychlit výkon správy lesů

Lesnictví

Aktualizováno 6. 2. Ministerstvo zemědělství, obce s rozšířenou působností a kraje budou moci rychleji vydávat opatření obecné povahy, jako je zákaz vstupu do lesů nebo...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby