Cílem projektu je vysázení 10 milionů stromů do pěti let. A k tomu následná péče o ně. Co Čech, to jeden strom.
Ministerstvo životního prostředí ve středu dopoledne spustí dotační program, který umožní každému jedinci žádat o peníze na výsadbu stromů. K dispozici je 100 milionů korun, žádosti bude možné posílat od 14. října.
V Česku existuje několik projektů, které se soustředí na výsadbu stromů na veřejných místech. Teď ale přichází ministerstvo životního prostředí s částkou 100 milionů korun, kterou podpoří celonárodní projekt s názvem Sázíme budoucnost, za kterým stojí Nadace Partnerství.
"Cílem je vysázet do pěti let mimo les 10 milionů stromů a následně se o ně postarat. Za každého občana naší země tedy jeden strom. Výsadba stromů významně přispívá k adaptaci na změnu klimatu, čistšímu ovzduší, podporuje zadržování vody v krajině, snižuje erozi půdy," avizuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
V lesích to musí být i 100 let.
Ale nejde jen o to, jde o náklady na jeden strom, které jsou dotovány hromadně od státu, z obecních rozpočtů a jiných titulů a dle mého porovnání se pohybují od 350 do až 12000 Kč na jeden strom.
COŽ TAKTO POMÁHAT PŘI STEJNÝCH ČÁSTKÁCH V LESÍCH ,,,,
Co mi ale teda nevychází, jsou ty počty. 100 mil / 10 mil = 10 Kč na strom?
Jen mám obavu, aby to zas nevysálo pár vykuků.
V klimaticky příznivých podmínkách (např. jen z větší části podhorský až horský okres Vsetín má podle údajů z roku 2001 přes 1200 ha takzvaných lesin - sukcesí spontánně zarůstajících nelesních stanovišť) proces návratu lesa stejně už probíhá. Teď půjde hlavně o to, pomoct návratu lesa. A pohlídat si, aby to neskončilo nejen u nějakých spekulantů, ale ani u smrčků v řadách, jako poslední větší zalesňovací kampaň v 90.letech, protože pěstovat palivo do kamen asi účelem této akce není.
U té, pokud to nesází parta vykuků na obci za těžký dotace, je největší problém přežití "údržby" plochy. Aspoň jak to vidím u nás.
Nadšenci před domem sází po několik let na stejné místo různou zeleň. Obloží kameny, dají kůl, ale při každém sečení ji maníci s obce přejedou traktorem a kameny odvezou. Místo je vhodné, jen se nehodí pro traktor....
Většinu zeleně nasázeli dobří lidé a zdarma, ale ještě před érou " pravidelné údržby trávníků ".
Jasně, že jí nepotřebujeme. 70% ovoce a zeleniny dovezeme / dnešní Ruďas /, polovinu masa, skoro všechny vejce, víno, rejži, ryby....
Zatímco dřív na týhle "nepotřebný" půdě pásl každej husy, měl pár švestek a jabloní, ořech a zajíce s bažanty, dneska si zajde do Teska....
To samý s teple - bude dražší - Greta nám zdraží plyn a elektriku. Dřív zajel každej s žebřiňákem na dříví....
Bych nikdy nevěřil, co na mé zahradě s "jedlým jedlým lesem" naroste palivovýho dřeva pařezením mirabelek a jasanů....Když je dobrý zápoj v sadu, roste to jak čert.
Ani kdybychom se rozhodli být potravinově zcela soběstační (nebo se dokonce stát významným exportérem), nepotřebujeme zdaleka tolik zemědělské půdy různé bonity, kterou dneska máme.
ČR má tuším dosud nejvyšší podíl zornění v Evropě a i pokud jde o pastviny a další nelesní pozemky, větší část jich ani s nejlepšími úmysly nebudeme schopní využít. Je to pozůstatek minulosti, extenzivního pěstování polních plodin a chovu dobytka, kdy byly mezitím vyšlechtěny výrazně odolnější či výkonnější druhy nebo odrůdy.
Opravdu není důvod, aby byl sečen kdejaký úhor a ještě se na to čerpaly dotace, pokud ho nikdo nevyužívá a využívat v plánu nemá jako pastvinu nebo ornou půdu. K čemu?
Požadavky stabilizace klimatu, ochrany před erozí apod. jsou dnes mnohem naléhavější.
Sukcesi lesa stejně nelze zastavit, a naopak je cenná tím, že na daných místech vznikají často přírodně cenné porosty, ne zahrady či parky odpovídající dobovým představám, co je "ekologické".
Můžeme mít klidně podíl lesa 50%, aniž bychom trpěli tím, že nebudeme mít kde pěstovat plodiny k obživě, pokud se tak rozhodneme.
Největší problém se zelení mimo les a divočinu, je, pokud můžu soudit "údržba".
To, co předvádí správa silnic a železnic je spíš jak řádění černé ruky - kam se dostanou a nevykácí zcela, vegetaci natolik poničí, že do pár let odchází.
K zblití. A obecní "údržba", sice možná o level lepší ale stále ničivá.To různé tvarování a přiřezávání....
Omlazení starých stromů.....
Je to asi v tom, že dřív měl každej zahradu a věděl, co se dá a co ne. Dneska každej jen čumí na net a jinak má ruce obě levý.
I to sečení příkopů.... Co tam dřív rostlo bylin... Dřív se dalo kolem příkopu sadit a rostlo. Dnes to přejede mulčovací fréza i tři metry od příkopu. Jen tak s pesíru.
Otázka je ptát se, proč "hynou dál".
Protože krom suchých borovic vidím v letošním roce ještě jiné "dění". Náletové cca dvacetileté smrčky v hloučcích mají letos přírůst, jak kavkazký jedle - dlouhý, hustý jehlice - to samý staletý smrky v soliterním stavu. Javory a třešně letos mimořádný tloušťkový přírůst - vláhy tak akorát a teplo. Dubové zmlazení kam se podívám krásně odrůstá....
Takže bych až tak nezevšeobecňoval.
I pokud bude roční úhrn srážek do budoucna stejný, jako býval sto let předtím, nebude to stačit, pokud dál porostou teploty.
Jenže pokud je tam o 5 a více st. C vyšší průměrná teplota než u nás, tak to prostě nestačí.