logo Silvarium tisk

Vysočina – Hned tři závažná témata byla otevřena na diskusním setkání s hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem, které organizoval Deník. Přítomným byl nastíněn tragický obraz vysočinských lesů, které ničí kůrovcová kalamita, váhavost státních orgánů při dostavbě pátého bloku dukovanské elektrárny i problémy týkající se zaměstnanosti v kraji.

„Situace v Kraji Vysočina se s ohledem na vývoj počasí citelně zhoršuje. Od ledna do listopadu evidujeme milion kubíků vytěženého dříví. Standard za celý rok je přitom pět set tisíc kubíků. Od roku 2017 se těží pouze nahodilé těžby větrného nebo kůrovcového charakteru," nakousl první z témat krajský ředitel Lesů České republiky Jan Sovák. Masivního kácení si čím dál více všímá i veřejnost. To potvrzují i slova krajského šéfredaktora Deníku. „Já jen dodám svou zkušenost coby člena Klubu českých turistů.
Když chodím po značených turistických trasách, leckde dlouho nenarazím na značku, protože všechny označené stromy byly vykáceny," přidal svůj postřeh Marcel Moržol.

KŮROVCOVÁ MAPA

Závažnost situace dokládá také spuštění takzvané kůrovcové mapy, kterou lze nyní dohledat na internetu. Zobrazuje nejen vytěžené plochy, ale i další schnoucí lesy. „Pokud mluvíme o kalamitě, tak Vysočina velmi rychle dohání kraje Moravskoslezský a Olomoucký. Já osobně považuji nástup kalamity na Vysočině za mnohem agresivnější a rychlejší," poznamenal lesní správce a zároveň člen expertní skupiny lesníků CZECH FOREST think tank Miloš Kučera. Kraj v tomto případě podle vyjádření hejtmana Jiřího Běhounka nemůže dělat prakticky nic. „Nemůže změnit přístup státu. Mluvíme o tom už pět let a snažíme se do toho stát zatáhnout. Byli jsme první, kdo začal pracovat na kalamitním štábu, navrhujeme podpořit lesní školky, dokonce jsme na to i připravili peníze. Vedeme jednání s Ministerstvem zemědělství i životního prostředí. Nedovedu si představit, co víc by mohl kraj udělat," posteskl si Jiří Běhounek.

CENY DŘEVA KLESAJÍ

Masové kácení spojené s kůrovcovou kalamitou má i svou další negativní stránku. Tím, že je dřeva hodně, dochází k velkému poklesu cen. Majitele lesů ale čekají v budoucnosti nemalé finanční náklady na následné zalesňování vykácených ploch. „Podle mě nebudou mít majitelé lesa prostředky na obnovu porostů po kalamitě ani na následnou péči o porosty. Musíme si uvědomit, že pokud někomu uschnul les tak dalších třicet až čtyřicet let bude mít pouze náklady, ale příjem žádný," nastínil neradostnou situaci vlastníků lesů Miloš Kučera.

Nejméně lesů napadaných kůrovcem je zatím evidováno ve Žďárských vrších, u Kamenice nad Lipou a Javořice, která spadá pod lesní správu v Telči. Nejhorší situaci zaznamenali lesní hospodáři na Třebíčsku, Jemnicku a Dačicku. „Stát by měl vypsat dotace na podporu zalesnění. Není to záležitost krajská, nýbrž republiková, stát se k tomu musí přihlásit," konstatoval Jiří Běhounek.

STÁT BY MĚL BÝT VÝRAZNĚ AKTIVNĚJŠÍ

Zvýšit svou aktivitu by měl stát podle hejtmana i v případě dostavby pátého bloku jaderné elektrárny v Dukovanech.
Stávajícím reaktorovým blokům skončí životnost v letech 2035 až 2037. Podle vládních činitelů by se ale životnost dukovanské elektrárny mohla ještě prodloužit o dalších deset let. „Prodlužování životnosti jaderných elektráren je ve světě běžné. Dukovany jsou po technické stránce v dobrém stavu a mají na to, aby se provozovaly šedesát let. Otázkou ovšem je, kolik to bude stát a zda se to vyplatí. Osobně si myslím, že prodlužování životnosti bude složité i proto, že Dukovany budou časem jednou z nejstarších jaderných elektráren v Evropě a bude složité obhájit, že mají fungovat dál," přispěchal s vysvětlením, proč začít co nejdříve s dostavbou pátého bloku, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Dukovany II Martin Uhlíř. Tato společnost připravuje výstavbu nového jaderného zdroje.

BUDOU CHYBĚT ODBORNÍCI

Na dostavbu pátého bloku, pokud na ni stát přistoupí, bude zapotřebí okolo tří tisíc lidí. Sehnat kvalitní zaměstnance je ovšem v poslední době další z čím dál více diskutovaných problémů. Kraj se snaží podporovat učňovské i střední školství, zajistit potřebný počet kvalifikovaných zaměstnanců firmám ovšem nedokáže. „Pro vlastní provoz pak budeme potřebovat zhruba další tisícovku lidí.
Pokud technické obory na školách nebudou dostatečně zastoupeny, pak to bude velký problém. Osobně bych byl strašně rád, kdyby se Česká republika vrátila do pozice, kterou měla ve třicátých letech minulého století, kdy jsme byli v technických oborech špička," poznamenal Martin Uhlíř.

„Deficit zanedbaného učňovského školství se nepodaří obnovit hned. Zatím to firmy řeší zaměstnáváním lidí ze zahraničí. Jiná možnost není. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je opravdu velký a bude se muset řešit," přidal se předseda představenstva a generální ředitel jednoho z největších zaměstnavatelů na Vysočině, firmy Motorpal, Radim Valas.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě