Olomoucký kraj – Smrkové porosty v nižších a středních polohách Olomoucka chřadnou takovým způsobem, že pokud se v příštích letech zopakuje extrémně suché počasí, bude to mít katastrofální dopady.
Už letošní a loňský rozsah těžby nemá podle lesních hospodářů obdoby. Například na Libavé je objem čtyřnásobný oproti minulým letům. Holiny se tak dramaticky rozrůstají.
„Rozsah nahodilých těžeb v minulém a letošním roce na Libavé vyvolaný usycháním stromů a kůrovcem nemá v novodobé historii srovnání," sdělil mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona. „Zažili jsme zde větrné kalamity, například na podzim 2002, ovšem situace posledního desetiletí, obzvláště posledních tří let a speciálně roku letošního, se vymyká jakýmkoliv předchozím zkušenostem.
V současné době je objem těžeb na Libavé čtyřnásobný oproti minulým letům," doplnil Jan Sotona.
Hlavním viníkem současného stavu je nedostatek srážek. Jejich roční úhrn klesá v této oblasti od roku 2006 a smrky s mělkými kořeny vysazené před více než půl stoletím do nepůvodních míst dlouhodobě trpí nedostatkem vláhy.
I když se extrémní sucho letos nezopakovalo, deficit se zdaleka nevyrovnal. „Počasí je hlavním faktorem celého problému, my můžeme reagovat změnou dřevinné skladby při výsadbě, výstavbou vodních staveb, které zadržují vodu v krajině, ale hlavní slovo bude mít vždy počasí," uvedl mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky.
ŽÁDNÝ SMRK STARŠÍ PADESÁTI LET
Zatím se situace nevyvíjí příznivě. „Pokud bude toto extrémní počasí s nízkými úhrny srážek v lokalitě pokračovat, hrozí reálně situace, že na Libavé nezůstane smrk nad 50 let," dodal Jan Sotona.
S rozpadem oslabených smrkových porostů napadených lýkožrouty a dřevokaznými houbami se potýkají nejen vojáci, ale také Lesy České republiky, obce i soukromí vlastníci lesa.
„I letos pokračují zvýšené těžby. V rámci Lesní správy Šternberk patří čísla z posledních dvou let k nejvyšším v historii," informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. V loňském roce podnik zpracoval v Olomouckém kraji v důsledku sucha 289 tisíc metrů krychlových, z toho bylo 172 tisíc napadeno kůrovci. Letos do konce srpna bylo zpracováno již 317 tisíc metrů krychlových, z toho bylo 190 tisíc metrů krychlových napadeno kůrovci.
„Šternberk představuje z této sumy 56 procent," dodala.
S lýkožroutem neboli kůrovcem se snaží vlastníci lesa bojovat. Jenže v souboji o záchranu umírajících stromů se jim postavil do cesty ještě zákeřnější nepřítel než „domácí" druhy lýkožrouta, a to invazní druh lýkožrout severský. K nejohroženějším oblastem patří právě pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. „Lýkožrout severský má jiné nároky a jeho odchyt je náročnější," uvedla mluvčí Jouklová. „Podle odborného průzkumu, který máme, napadá stromy na Libavé z 40 až 50 procent právě lýkožrout severský. Jeho vliv na stav porostů je velký," potvrdil mluvčí vojenských lesů.
Vše navíc komplikuje vysoký výskyt václavky, která v této oblasti rovněž dokáže i sama napadený strom zahubit – za normálních podmínek tato houba působí hnilobu dřeva, ale stromy nehubí.
TAKOVOU KALAMITU LESNÍCI NEPAMATUJÍ
Podle vedoucího odboru životního prostředí šternberského městského úřadu Antonína Kostrůnka se situace opět zhoršila v posledních dvou měsících. „Schnutí se nám opět rozjelo ve velkém. Bojujeme jako všichni ostatní vlastníci lesů v Nízkém Jeseníku. Dva roky se nám účelně dařilo brzdit takzvanou kůrovcovou kalamitu, v letošním roce to však vygradovalo. Toto nepamatujeme. Těžby máme jednou tak velké jako v loňském roce, kdy byla zvýšená," popsal Kostrůnek. Vlastníci lesa, kteří vzhledem k rekordním těžbám prodají více dřeva, ovšem za nižší cenu, investují utržené peníze do nové, druhově pestřejší výsadby, jak nařizuje lesní zákon. Na rozrůstající se holiny v krajině však nebude pěkný pohled ještě řadu let.
„Vracíme původní druhy dřevin. Níže dub, výše buk, různé kombinace, jedle, meliorační a zpevňující dřeviny. Smrk v některých lokalitách nevysazujeme vůbec. Biodiverzita prostředí se tím jednoznačně zlepšuje," vysvětlil Kostrůnek. „To však oceníme až za třicet let. Současný pohled na prázdná místa je místy šokující," dodal.
Na Libavé jen v letošním roce vysadí 5,2 milionu sazenic, což je bezmála polovina celkové výsadby vojenských lesů na území České republiky. „Náklady na výsadbu letos přesáhnou na Libavé 55 milionů korun bez nákladů na další ošetření sazenic," uvedl mluvčí vojenských lesů Sotona. „Na Libavé letos 75 procent vysazených sazenic tvoří listnáče. Jde především o buk, dub a olši. Listnaté stromy jsou vůči suchu více odolné, jejich kořenové systémy jsou hlubší, a proto lépe dosahují ke spodní vodě.
V dvojsadbě se smrky listnatý strom sazenici jehličnanu chrání," dodal s tím, že v oblasti už však vzhledem k přetrvávajícímu vodnímu deficitu evidují i usychání bukových kultur.
