Sucho, které v posledních letech sužuje Česko, citelně dopadá na lesní porosty. Stromy kvůli suchu ztrácejí vitalitu a snadno podléhají kůrovci. Jen na Vysočině tak podle odhadů Lesů České republiky bude třeba v příštím roce vytěžit na pět milionů kubíků dřeva. Problémy jsou ale i v dalších...
Extrémní teploty a sucho, jež byly typické pro letošní léto, se výrazně podepsaly na stavu tuzemské flory. „Suchem trpí příroda v celé republice, stromy schnou v lesích, parcích, zahradách, kdekoli. V lesích trpí zejména smrky, které mělce koření, takže oblasti, kde převažují smrkové porosty, jsou suchem postižené nejvíce. Sucho ale neprospívá ani jiným dřevinám, borovicím, jedlím, dubům... Listnáče odolávají suchu lépe, koření hlouběji," popsala Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky.Stromy schnou i na Vysočině, Šumava je na tom lépe
V minulosti podle ní trpěla suchem severovýchodní Morava, letos je to například Vysočina, jižní Morava či oblast Rožnovska. Problémy jsou ale též v severních nebo jižních Čechách i na dalších místech. „Stromy ztratily kvůli suchu vitalitu, poté se neubrání kůrovci a chřadnou, rozpadají se celé porosty. Odhadujeme, že v příštím roce budeme muset na Vysočině vytěžit asi 5 milionů metrů krychlových dřeva," doplnila Eva Jouklová s tím, že v případě dřeva napadeného kůrovcem je nezbytná asanace.
Naproti tomu zástupci Národního parku Šumava letošní rok ve srovnání s tím uplynulým hodnotí jako mírnější. „Podle našich půdních měření nebylo letošní sucho na území NP Šumava tak extrémní jako loni. Ovšem měření stresů stromů způsobených suchem plošně neprovádíme," přiblížil Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.S monitoringem pomáhá letecké snímkování
Chřadnoucí stromy jdou rozeznat poměrně snadno. Mění barvu jehličí či listů a podle Evy Jouklové je častým jevem i defoliace, tedy jejich odlistění. U větších lesních ploch lze pro mapování postupu sucha využít i leteckého snímkování, které poměrně přesně určí počty uschlých stromů nebo jejich celkovou plochu. Jednotlivé kraje, města či správci lesů nebo parků pak mohou dendrologa či rovnou dřevorubce poslat přímo do vytipované lokality.
Snímkování se provádí za pomoci speciální velkoformátové letecké kamery. „Ze snímků nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak následně i mapa v infračerveném spektru. Mapování přitom funguje na principu měření intenzity chlorofilu. Výsledné rozlišení mapy je 12,5 centimetrů na pixel, takže lze spolehlivě mapovat jak plochu s uschlými stromy, tak i jednotlivé stromy," popsala Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis.
Analýzu suchých porostů lze provádět z dat, jež TopGis pořizuje pro účely vlastní ortofotomapy České republiky. Letecké mapování probíhá přibližně od května do září. „Nejlepší období pro mapování sucha je pak jaro či začátek léta, kdy jsou stromy v plné vegetaci. Později již infračervené snímkování nelze využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu. V letošním roce toto období nastalo již velmi brzy, během začátku srpna," vysvětlila Drahomíra Zedníčková.
Letecké snímkování se vedle mapování sucha používá například i u lesů zasažených kůrovcem. „Využíváme je každý rok pro monitoring vývoje kůrovce v lesích NP Šumava, včetně bezzásahových oblastí. Lesníci pak na zásahových plochách provádějí asanaci kůrovcem napadených stromů nebo polomů. Bezzásahové oblasti jsou bez jakéhokoli zásahu a pouze sledujeme jejich vývoj," popsal Jan Dvořák.
