logo Silvarium tisk

V roce 2007 poničil orkán Kyrill na Šumavě skoro milion kubíků dříví. Následná kůrovcová kalamita proměnila vzhled celého pohoří. Na mnohá místa se už vrací bohatý les a zvyšuje se počet druhů ptáků. Podle starousedlíků ale Šumava rychle vysychá.

Skoro 1,3 milionu kubíků smrkového dřeva skončilo na pilách, dalších 1,6 milionu kubíků tlí v bezzásahových lesích. Takový je účet za jedenáct let, která na Šumavě následovala po řádění orkánu Kyrill. Ten v lednu roku 2007 zásadně změnil podobu celého pohoří a spolu s následnou kůrovcovou kalamitou byl největší katastrofou, která postihla šumavské lesy od 70. let 19. století. Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Nejvíc práce měli lesníci mezi lety 2008 a 2012, kdy kalamita gradovala. Později už následovalo klidnější období, kdy se správci snažili o obnovu lesa a výchovu mladých porostů. Po orkánu se na holinách povedlo obnovit téměř 1 800 hektarů lesa umělou výsadbou jedlí, buků a dalších listnáčů. Les se postupně začal obnovovat i v bezzásahových oblastech.

„V letech po orkánu také pokračovala obrovská celospolečenská diskuse o tom, co se stane se Šumavou, až ji brouk celou zdecimuje. Zůstane jenom vyprahlá poušť, nebo si les opravdu pomůže sám? Nebylo jednoduché přesvědčit laickou i část odborné veřejnosti, že lesy na Šumavě opravdu nepotřebují lidskou ruku k tomu, aby tu zůstaly," vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Nový les je rozmanitější

Teď už je jasné, že na místech ponechaných přírodě nový les vyroste sám. Při biomonitoringu vědci dosud vyhodnotili téměř tisíc ploch v bezzásahovém území. Na každém z nich rostou mladé stromy. „Někde jich jsou jen desítky, ale jsou i místa, kde jsme jich napočítali přes 80 tisíc na hektaru. Průměr je sedm tisíc stromků," popisuje referentka biomonitoringu Pavla Čížková.

Nově vznikající les plný rozpadajícího se dřeva je navíc mnohem živější. „Zatímco před Kyrillem žilo v okolí Modravy sedmnáct druhů ptáků, deset let po orkánu už to bylo osmadvacet druhů. Výrazně se zvýšil i jejich počet. A vracejí se i druhy, jako tetřev nebo jeřábek," popisuje Hubený. Na konferenci debatovali o vodě

Další obavy měli lidé hned po Kyrillu z toho, že Šumava vyschne, pokud přijde o stromy. Nevyschla, tedy zřejmě ne více než za poslední roky zbytek Česka.

I o tom v sobotu debatovali odborníci na Modravě na konferenci s názvem Úloha lesa v koloběhu vody na Zemi. Tu pořádalo hnutí Život společně se Správou NP Šumava. Sešli se při ní odborníci z táborů, které jinak stojí ve sporu o budoucnost Šumavy proti sobě.

„Ukazuje se, že srážek je stále stejné množství a odtokové poměry se nezměnily. Les totiž není jen stromové patro, ale i mrtvé dřevo a především půda a síť kořenů. Pokud ta není narušena, je schopna zadržovat vodu po dobu, než začne růst nový les," říká Jiří Kopáček, který se zabývá výzkumem v oblasti Čertova a Plešného jezera už od 80. let 20. století.

Jenže podle místních lidí Šumava opravdu vysychá a potvrzují to i některé další vědecké výzkumy z jiných lokalit.

„Šumava bývala ještě nedávno mokrá. Teď jsou studny prázdné, musíme vodu hledat pořád hlouběji. Kdo nám to zaplatí? A jak to bude vypadat za pár let?" ptá se třeba Květa Pěničková z Modravy. Říká, že uschlý les neumí vodu zadržovat jako les hospodářský.

„Není možné vše svalovat jen na globální změny klimatu. Bezzásahové území přímo ovlivňuje i své okolí. A na Šumavě je i hospodářský les. Je nutné vše brát jako celek. A jako celek Šumava opravdu vysychá," upozorňuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Podle kritiků bezzásahovosti například kvůli velkým plochám s malým zastíněním odtává brzy sníh, jiné výzkumy se zase zabývají schopností velkých lesních komplexů přitahovat déšť. Na Šumavě sice padá stejné množství srážek jako dříve, ale jsou jinak rozložené a dříve typické mokré šumavské počasí je dnes spíše vzácností.

Proč tomu tak je, se zatím vědecky jednoznačně vysvětlit zřejmě nedá. Někteří se domnívají, že za to může rozšiřování bezzásahových území.

„Charakter srážek se mění v celé republice. Sucho je všude a lesy v parku mu zatím odolávají ještě dobře. Obnovujeme mokřady, snažíme se vodu zadržovat. Ale když je sucho, projeví se i tady," míní mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Komentáře  

+8 # hirschmann 2018-06-05 15:21
Lesu zdar, občas se někde něco najde,spíš je to ale zase jen čistý náletový smrk,který brzo usychá s nízkou hladinou spodní vody.A část kultur je ještě po osvícených lesnících, kteří zde tajně prováděli podsadbu sadebním materiálem.A to sucho je velice průkazné, dřív se na kopcích válela mračna, mlhy, ted je krásně modro,azuro, teplý vítr.Ideální pro turisty a"znalce přírody" V roce 2007 jsem dělal podklady na UHUL ohledně meliorací,doporučil jsem nemeliorovat,obnovit retenční nádrže,změnu druh.skladby dle vyhlášky.Byl jsem pokárán za špatně provedené šetření a už mi nebyla prodloužena smlouva....Ted se dočítám,jak tam objevitelé z uhul doporučují změnu ....uhul je taky zbytečný spolek....podobné je to v NP Šumava.... :lol: :sad:
0 # najše 2018-06-05 21:38
Ahoj Tondo, co já pamatuju, tak si odešel někam za lepším, protože jsi hledal zlatej důl. V Písku máš ještě jelení trofeje, kterými jsi zastavil svůj dluh u kolegyně, která ovšem u nás už taky nedělá. Rozhodně nevím o tom, že bys byl odejit kuli tomu, že jsi chtěl zadržovat vodu v lese, to je pitomost. Tak tady na nás neplivej prosím Tě, jo??
Martin - UHUL
+1 # IPS 2018-06-05 23:21
Upřímně... O zbytečnosti ÚHÚL už jsem něco slyšel od populisty Macha z jakési politické strany Svobodných. U něho bych to pochopil, neb netuší co navrhuje a žije v bludech. S ohledem na spektrum činností zajišťovaných ústavem je otázka jeho zrušení naprosto bezpředmětná. Zkuste být více objektivní a netahejte do odborné diskuze uražené ego. On po bitvě je každý generál. Lesu zdar!
0 # lesnar 2018-06-07 08:53
Nebyl to spíše stejnojmenný politik z jiné, chvíli parlamentní, strany?
+8 # Tomassk 2018-06-04 12:24
Jak dlouho trvá spočítání stromků na 1 ha a jak dlouho na celé Šumavě, a přitom se nesplést? ;-)
+14 # Hroch 2018-05-31 18:52
To ,,někteří tvrdí" je tak směšné...stejně jako bláboly hubeného...
Je vidět, že ono tých brabcou je vjacej...
-20 # Máchal 2018-06-01 09:14
Víc než vlastní neštěstí, problémy a neúspěchy může naštvat snad už jen to, když se jim daří čelit úhlavnímu nepříteli.
A průměr 7000 stromků po hektaru tam, kde se dneska podle toho, jak "někteří tvrdili" měl dávno převalovat písek...
+11 # Hroch 2018-06-04 17:55
Možná jste o sobě nechtěl prozrazovat tolik.
Ale představa jak suché porosty plodí tak intenzívně, že je z toho 7000 semenáčků/ha činí lidské vědomí proti neštěstí a problémům spíše imunním.

Přeji hezký den.
-1 # Máchal 2018-06-07 09:48
Každého extrému moc škodí. Nikde není psáno, že tam bude 100 % zápoj za pár let. A nikde taky není psáno, že by to pro to území bylo to jednoznačně nejlepší, do budoucna.
Ale ona i ta představa o tom, jak jsou ty porosty zcela suché je někdy až moc silná. Někdo to uvidí jako suchý les, i když se bude s očima upřenýma na vybělené zbylé suché stojící kmeny sotva prodírat mlázím. Jasně že ne všude, ale ta data ze stovek rastrově umístěných zkusných ploch už něco napovídají, tomu kdo tvrdá data neodmítá z přesvědčení.
+8 # celem 2018-06-05 13:57
pokud někdo četl výše uvedený text tak při dobře zvolené metodice: 1 zkusná plocha 80000 ks po ha 10 zkusných ploch s 1 stromečkem a hned tu máme 11 ha s průměrným počtem 7274 sazenic na ha. To není les kterým bych se chtěl procházet. :-(
0 # Máchal 2018-06-07 09:13
To by byla spíš špatně a trochu účelově zvolená metodika, skutečnost je trochu jiná. K metodice jde snadno dohledat více např. zde www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-89-2010/lesnicka-prace-c-1-10/biomonitoring-lesnich-ekosystemu-v-np-sumava, novější data např. tady www.npsumava.cz/cz/5834/sekce/biomonitoring-lesu/
Už ten medián 1720 ks/ha (v nejstarší bezzásahovce na Modravě) naznačuje, že ta statistika vypadá jinak.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě