Přihlásit

Šumava nepotřebuje záchranu, ale ochranu (TZ NP Šumava)

Potřeba „zachraňovat lesy" na Šumavě se objevuje pravidelně už od roku 1991, kdy byl založen Národní park Šumava. Jenže bezmála třicetiletá existence Národního parku prokázala, že právě lidské zachraňování, v podobě masivního kácení nebo naopak masivního sázení, je to poslední, co Šumava potřebuje.

V rámci nejrůznějších kampaní, včetně té nejnovější, kterou pro Jihočeský kraj realizuje za více než 2 miliony korun soukromá PR agentura, se opakují stále stejná hesla a informace, z nichž většina je už dávno překonána. Mají jediný účel - vyvolat dojem, že Šumava je v nějakém ohrožení. To ale není pravda.

Jedním, dnes už jasně vyvráceným mýtem je, že pokud se v bezzásahových zónách nebude aktivně zasahovat proti kůrovci, Šumava uschne – zůstane tu pouze poušť nebo mrtvá krajina.

Jak prokazují dlouhodobé průzkumy a sledování, není tomu tak. Uschlé horní stromové patro dává prostor životu malých stromků, které v podrostu už rostly, a také novým semenáčkům smrků, buků, ale i dalších dřevin – javorů, bříz, jeřábům, apod. Dlouhodobý monitoring více než 1100 vybraných ploch na celém území národního parku Šumava, prováděný v letech 2008-2018, prokázal, že průměrná obnova je více než 6000 ks stromků na jednom hektaru plochy což je více než dostatečné množství.
Odumřelé horní stromové patro navíc vytváří podmínky pro život širokému spektru druhů bezobratlých živočichů, ptáků, hub, lišejníků a vytváří tak velmi pestrou mozaiku horských lesů. Druhová rozmanitost se tímto zvyšuje.
A co je podstatné - horní stromové patro téměř nikdy nezahyne zcela. Takže přežívají i jednotlivé stromy nebo jejich skupiny z původní generace.

Klíčovou roli má i samotné tlející dřevo jak to stojící, tak i to, které padne k zemi. Stává se domovem právě mnohých živočichů a hub, ale drží se v něm vlhkost a ležící kmeny působí i jako přirozená hráz zadržující vodu.

Jenom kácením zastavíme kůrovce...
Šumavská kůrovcová gradace v devadesátých letech a také po roce 2007 ukázala, že příroda si sama poradí i s kůrovcovou kalamitou. V roce 1997 zastavil kůrovce deštivý rok. Kůrovce po orkánu Kyrill zastavily chladné a vlhké roky 2011 a 2012, kdy lesníci nacházeli lýkožrouty smrkové ve všech stádiích vývoje napadené plísněmi, hnilobou a nemocemi. Lesy, které prošly takovým narušením, jsou dnes opět zelené a velmi pestré jak věkově, tak i prostorově.

Bezzásahové zóny v NP Šumava způsobily kůrovcovou kalamitu v České republice!
Toto tvrzení není pravdou. V každém smrkovém porostu žije lýkožrout smrkový. Je jen na lesním hospodáři a povětrnostních podmínkách, jakou šanci bude mít kůrovec pro nárůst své populace. Lýkožrout smrkový může ohrozit lesní porosty vzdálené od ohniska výskytu maximálně stovky metrů. Drtivou většinu bezzásahových ploch na území NP Šumava (27,4 % z celkové rozlohy NP Šumava), obklopují zásahové porosty v majetku státu, kde pracovníci Správy NP Šumava vyhledávají aktivní kůrovcové stromy, které se následně asanují.

Smrkovou monokulturu na Šumavě zapříčinil člověk, Šumava byla vždy více listnatá a je opět nutné sázet všude listnáče!
Národní park Šumava je rozlehlý a jeho lesy jsou velmi rozmanité. Není možné úplně zjednodušovat, protože čím více poznáváme Šumavu a její lesy, tím více zjišťujeme, jak pestrá je. Dá se říci, že v nadmořských výškách nad 1000 metrů roste převážně smrk. A rozhodně nejde o stejnověké výsadby smrku, jak se mnozí domnívají. V těchto porostech rostou i smrky starší 200 let. Také v těchto oblastech jsou smíšené jedlo-bukové porosty, ale spíše jako ostrovy na místech s optimálním klimatem a půdou. Stejně tak se v oblastech okolo 700 nebo 800 m n. m. nacházejí čistě smrkové lesy, jedlové porosty nebo bučiny.

A v tom je krása a jedinečnost Šumavy a jejích necelých 28 procent bezzásahových zón, kde si příroda dělá, co chce. Vůbec se neřídí lidskými definicemi, zákony a poučkami. Tam, kde bychom očekávali smrk, najednou převládá jedle, buk nebo naopak. V každém případě, v přirozených ekosystémech není nic stabilního, les je v každém okamžiku dynamický a právě proto je nutné Šumavu a její bezzásahovost chránit a poznávat – a kvůli tomu byl Národní park Šumava vyhlášen. Každý návštěvník to může sám vidět, protože jedna návštěva vydá za tisíc slov.

Jan Dvořák
tiskový mluvčí
Správa NP Šumava

Komentáře   

+11 # Starý 2019-08-09 14:04
Šumava svou roli již sehrála před deseti lety a to nikdo nesmaže....
Šíření na stovky metrů? To si děláte srandu, letem mám potvrzeno až 20 km a při dobrém větru i více.
Rozvozem napadeného dřeva celá ČR.
No a za dnešní stav nemají ochránci žádný vliv, jde ruku v ruce s běžným zmlazením po SM.
Ovšem pokud si i zde necháte rozjet lýkožrouta lesklého a smrkový nebude mít vhodnou potravu, může nás čekat ještě další překvapení....
Umí si to někdo připustit????

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

Lesnictví

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou podle Ministerstva zemědělství letos a v příštím roce nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žádosti o podporu se...

Podzimní aktualizace kůrovcové mapy zveřejněna

Podzimní aktualizace kůrovcové mapy zveřejněna

Lesnictví

Na základě analýzy satelitních dat Planet ze září 2019 byla pracovištěm Dálkového průzkumu země ÚHÚL provedena detekce jehličnatých těžeb za rozdílové období září 2018 až...

Lesy ČR dostaly výjimku ke kůrovcové těžbě v Boubínském pralese

Lesy ČR dostaly výjimku ke kůrovcové těžbě v Boubínském pralese

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský...

V NP Šumava se letos zpracovalo přes 180 000 kubíků kůrovcového dříví

V NP Šumava se letos zpracovalo přes 180 000 kubíků kůrovcového dříví

Lesnictví

Správa Národního parku Šumava letos doposud zpracovala 187 000 m3 kůrovcem napadeného dříví. Oproti roku 2018 je to téměř čtyřnásobný nárůst kůrovcových těžeb.

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby