logo Silvarium tisk

Hnutí Život. z.s., které se zaměřuje na zachování podmínek udržitelného života a harmonické soužití občanů s přírodou, uspořádalo v první polovině roku 2016 již třetí konference ke klimatické problematice (Člověk jako klimatický činitel, Klima a my, Adaptační a mitigační ekosystémový management při narůstání stresových faktorů klimatických změn).

Les a teploty prostředí

Hnutí Život. z.s. , které se zaměřuje na zachování podmínek udržitelného života a harmonické soužití občanů s přírodou, uspořádalo v první polovině roku 2016 již třetí konference ke klimatické problematice (Člověk jako klimatický činitel, Klima a my, Adaptační a mitigační ekosystémový management při narůstání stresových faktorů klimatických změn).

Zatím se však na Šumavě „daří" hazardní bezzásahovou kůrovcovou disturbancí hřebenových smrčin (v délce 40 km, na ploše cca 25 tis. ha) oteplovat a vysušovat území. A to i kvůli specifickému anemoorografickému systému s alpskými föhny (po likvidaci protivětrné ochrany biotopy smrčin). Reálně dochází úmyslným záměrem k aridizaci území při vysušování nejcennějších biotopů - retenčních rašelinišť, vytváření lesostepních formací a k likvidaci vodohospodářské udržitelnosti! Kde je proklamovaná předběžná opatrnost, kde je ochrana CHOPAV, kde je posuzování vlivu na životní prostředí, kde je vědecké východisko a kde je zodpovědnost? Našim ideologům asi uniká význam a funkce „albeda". Tedy pro přiblížení: po likvidaci tropického deštného lesa a jeho nahrazení zemědělskými kulturami vzrůstá teplota oblasti asi o 3 0 C. Žijeme v antropocénu, kdy se člověk výrazně podílel na znehodnocení životního prostředí, proto by se měl umět podílet i na jeho zlepšení!

Ideologický experiment MŽP, podporovaný skupinkou osob (zejména lukrativně dotovaným Hnutím Duha), bláhově prosazuje výrobu „přírodní divočiny" v kolonizovaném kulturním území ČR rozsáhlou revoluční disturbancí velkých ploch současného lesa, např. kůrovcem, při bezzásahové ochraně přírodních procesů. Silově prosazená doktrína v jednoúčelovém návrhu novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny je v rozporu nejen s celosvětovými zkušenostmi, ale i se světově vědeckými ochranářskými požadavky ekosystémového asistenčního managementu a současnými světově významnými vědeckými názory. Možno uvést např.:

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. , v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění znamená ochlazení. Lesy ještě pokrývají asi 30 % souše, ročně jich ubývá así 73 tis km 2 , z tropických lesů zbývá již jen asi polovina původní rozloh.

Ing. Milan K. Jirmář, DrSc. , v druhém vydání publikace „Globální změna" rozsáhle rozvádí stejné závěry. M. Jirmář působil jako poradce v OSN, byl spoluzakladatelem mezinárodní společnosti pro vodní zdroje International Water Resources Association, působil v řadě mezinárodních projektů a je autorem mnoha publikací, dokládajících nutnost racionálního řešení současných klimatických změn, např.: Návrat k vegetačním úpravám, Potřeba a spotřeba vody, Vodní hospodářství, Water Resources and Water Management aj.

Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:

Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu předběžné opatrnosti.

RNDr. Vojen Ložek, DrSc. , odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní bezzásahovostí .

Pro ilustraci uvádíme alespoň výseky pohledů z nejcennějších ekosystémů Modravských slatí: Blatenská a Březová slať (2010). Současnou situaci také dobře ilustrují letecké pohledy na území Šumavy, jež jsou k dispozici na internetu ( Mapy.cz , tlačítko „Z letadla").

Pavel Valtr

Autor je předseda Hnutí Život z.s., ekolog, krajinář a urbanista, soudní znalec v oboru ochrana přírody

Komentáře  

+1 # Lynx 2016-07-02 15:10
Podle profesora Prof. Ing. Jaroslava Petra, DrSc. (snad jsem nějaký titul nevynechal, abych jej nedehonestoval) nám lesy patrně zanechala nějaká předchozí civilizace, která dosud záhadným způsobem náhle vyhynula (dopad meteoritu ?).
Divím se, že o téhle revoluční teorii nám nikdo na lesnické fakultě neřekl ani slovo. Zřejmě se jedná o extrémně utajený materiál.
Kupodivu skutečnost, že se v historii periodicky střídají glaciály a interglaciály a nyní jsme na konci interglaciálu, ta utajená není.
Zajímavé je, že les či prales je do nějakých cca 1300m n.m. dominantní vrcholný ekosystém, který postupně přes vývojové fáze "obsadí" krajinu.
Čert aby se v tom vyznal.
-16 # Lynx 2016-06-30 09:55
Bezzásahovost tady byla miliony let před vznikem predátora Homo sapiens.
Běžný ovčan podlehl médii vytvořeném ideálu věčně zeleného lesa a jako správný spotřebitel chce věčně zelený les za každou cenu.
Z toho pramení všechny spory i hádky na toto téma.
+13 # najše 2016-07-11 08:41
Stále mne udivuje, proč někteří inteligentní lidé odmítají akceptovat, že v současné době a podmínkách ČR je bezzásahovost neodpovědným ekologickým přístupem a neustále argumentují vše-hojivými silami přírody. Těmto lidem buď zcela uniká historický vývoj (to nepředpokládám), nebo jsou zcela nezodpovědní a tudíž také zcela nebezpeční (ať už pro ,přírodu nebo pro člověka) !!!

Lesu zdar, najše
-8 # Lynx 2016-07-11 18:29
Mě zase udivuje, že někteří inteligentní lidé odmítají akceptovat dlouhověkost přírodních procesů a chtěli by vše vyřešit za jeden lidský život.
Kolik je například kolem Prahy "bezzásahových" ploch, kde se to nyní hemží bažanty, které jiná MS v rámci "mysliveckého hospodaření" pracně "vychovávají" ve voliérách, aby je na podzim strejdové s velkou slávou postříleli.
Ty plochy tam zarůstají v klidu již přes 15 let a nikomu to nevadí. Ale nechat kus lesa samovývoji, to je problém. Zejména proto, že je to Šumava, plíce Evropy, zelená střecha Evropy a dalšími přívlastky obtěžkané pohoří.
Nebezpečná spotřební idea věčně zeleného dospělého lesa, to je hlavní původ sporů.
+7 # najše 2016-07-12 08:59
Hm, považovat přírodní procesy za dlouhověké bez další specifikace je hloupost, protože životní cyklus jepice je rovněž přírodním procesem, ale není dlouhověký.
Budu jenom rád, když podpoříte vznik nových národních parků na území brown-fields kolem Prahy, kde skutečně bezzsáhovostí dočasně žádnou škodu nezpůsobíte.
Stejně tak třeba na výsypkách ostravských hald, kde můžete přírodní procesy sledovat také a relativně poctivě od jejich začátku.

V případě Šumavy byste si měl doplnit vzdělání (nebo schladit hlavu), protože věc se má jinak, než myslíte.
Rozpad horských smrčin Šumavy nezpůsobil kůrovec v přirozené denzitě a dynamice, ale kůrovec v akcelerovaných počtech a v situaci dalšího oslabení ekosystému vodním stresem.
Na obojím má svůj podíl člověk, ale pokud to odmítáte přijmout, nezbývá než Vás považovat za zabedněnce, protože svým přistupem podporujete ohrožení toho, o čem zároveň tvrdíte, že chcete chránit.
Atropogenetickým stresorem totiž může být i jinak autonomní taxon, pokud je jeho životní prostředí stimulováno lidskou činností, nebo Vy si myslíte
, že ne??
-7 # Lynx 2016-07-12 13:35
Nekonečná diskuze. Současný rozpad smrčin neznamená, že tam za 200-300 let zase nebudou. O tom, že dřevinná skladba byla ovlivněná člověkem nikdo nepochybuje.
Stresorem může být i dopad meteoritu. A co se stane ? Nic. Začíná se znovu. Jen cesta již bude jiná oproti původní.
Interglaciálu příroda vyhradila cca 20.000let. To je několik obmýtí pro několik lesnických generací, pak se karty na 100.000let zamíchají a rozdává se znovu.
My v této hře nejsme ti, kdo drží bank. O tom to je. Proto mi tyhle spory přijdou malicherné.
+5 # najše 2016-07-12 22:04
No, když Vám spadne meteorit na barák, tak se taky nic nestane? Stane a víte to sám dobře. Možná, že to nemůžete předpokládat, ale kompenzovat to budete.
Proč by to mělo být s životním prostředím v širším smyslu jinak??

Hážete tady stoletími, meteority, interglaciálem, ale jediné co z toho plyne, že je vlastně úplně jedno, co bude a kde bude.

Potom je Vám ale houby po tom, že kupříkladu někdo objevil, že lesy způsobují (anebo alespoň silně podporují) tvorbu srážek, které jsou v podmínkách ČR jediným původcem pitné vody, podporují větší růst zeleniny a obilí nebo větší ujímavost lesních výsadeb.
Taky by Vám mohlo být jedno, že dospělé zdravé lesy vážou uhlík a zpomalují tvorbu skleníkového efektu. A mohlo by Vám být jedno, že transpirace vitálního dospělého lesa chladí Zemi 170 x více než jakýkoliv jiný druh vegetace.
Prostě by Vám to mohlo být jedno, že si toho druzí lidé považují a chtějí les chránit nějakým aktivním způsobem.
Přesto Vám to jedno není a hlásáte tady svoje názory o tom, že nám veřejnou diskusi zaplevelily nějaké falešné idee o zeleném lese. Proč si to nenecháte pro sebe, když je Vám to vlastně všechno jedno, hm??
+6 # Lynx 2016-07-13 21:55
Podsouváte mi věci, které jsem nevyslovil, ale to je jedno. Je to pouze o úhlu pohledu.
Připomněl jsem ten globální pohled, dle kterého jsme jako lidstvo zranitelní a zcela odkázáni vůli vyšší moci. Můžeme pouze mírnit či odstraňovat následky rozmarů přírody - abiotických činitelů. O meteoritu či sluneční bouři apod. nemluvě.
Zastávám názor, že na jedné straně jsou lidé ochotni na základě medializace a "reklamy" bojovat za "věčně zelenou Šumavu", ačkoliv lesníci vědí, že po třech kalamitách nadměrného rozsahu jde v optimálním případě pouze o postupnou změnu druhové skladby. Anebo lze zvolit radikální cestu "samovývoje".
Ale obě cesty vedou ke stejnému cíli, jen doba bude různě dlouhá. Šumavu neozelenil praotec Čech.
Vše co jste pak vyjmenoval - vázání uhlíku, hydrická funkce lesa, klimatická funkce atd. - je pravda.
Je ovšem také pravda, že ve stínu "boje za zelenou Šumavu" zůstává například rapidní soustavný úbytek zemědělské půdy v ČR, čímž se snižuje absorbční plocha zemského povrchu pro srážky. Asfalt či beton ve srovnání s půdou totiž značně zaostávají.
Od roku 1966 do roku 2007 přišla Česká republika o 235 tisíc hektarů. Rozloha NP Šumava je 68 342 ha.
Tím chci říci, že boj za zelenou Šumavu neodsuzuji, pouze jej stavím do kontrastu s globálnějším pohledem, toť vše.
+2 # Máchal 2016-07-18 11:22
Pokud se bavíme o horizontech x staletí, zajímavý úhel pohledu nám může poskytnout pro srovnání třeba oblast Černobylu, která byla / je taky docela člověkem ovlivněná (beton, asfalt, město), co se tam děje a jak to tam vypadá teď, pouhých 30 let po katastrofě. I přímo ve městě. Doporučuji najít si na netu nějaké fotky, je jich tam neurekom. Můžou pomoci upravit pohled na důležitost člověka pro přírodní dynamiku (že by to bez něj nešlo, nebo by to trvalo tisíciletí). Není to tak úplně pravda.

Pokud tedy někdo, často i už jen z principu, nechce vidět stav celé řady ploch na samotné probírané Šumavě po pár letech. Třeba i proto, že jeřáb vidí jako plevel a ta správná struktura lesa je jen hospodářský spon po prořezávce, a že kultura musí být celoplošně zajištěná do 7 let. Nebo v řadě případů (spíš většině) proto, že tam jednoduše nebyl a zná to jen z novin, televize, případně letadla. Nebo od pohoršených kolegů, kteří mu to řádně vylíčí a vysvětlí, aniž by tam on sám stál s otevřenýma očima (a oni sami, přiznejme si to, někdy taky ne). Veřejnost taky často nemá moc ponětí o časových horizontech ani v běžné lesařině a pojem sta let je děsí.

Samozřejmě otázku genetické hodnoty původních porostů, to že se mohutná gradace odrazila od kulturních porostů, a že tam došlo k velké škodě na těch skutečně zachovalých partiích, to taky při sundání klapek z očí nelze pominout... Černobílý problém, jak se staví v médiích a politice, to vážně není.
+23 # Tomassk 2016-06-28 14:41
Jako by Pražákům nestačila divočina na silnicích

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě