Jiří Sysel z Bobrové dbá na to, aby každý jeho stromeček doslova voněl lesem. „Ale žádné zásadní tvarování a úpravy stromků nedělám. Ani se mi nelíbí, když strom vypadá jako pravidelný jehlan, kde není vidět kmen," nechal se slyšet bobrovský pěstitel.
Bez živého, lesem vonícího vánočního stromku si Štědrý den umí představit jen málokdo. A málokdo si také při nákupu jednoho ze symbolů Vánoc uvědomuje, jaké množství práce za vypěstováním takového jehličnanu stojí a kolik let trvá, než se může toto zboží začít nabízet zákazníkům. „Já si bez živého stromečku svátky neumím představit. Je to ničím nenahraditelná vůně a atmosféra. Koupi plastového, který nám vydrží dlouhé roky, jsme zvažovali několikrát, protože jinak se snažíme žít hodně ekologicky, ale nakonec vždy zvítězila nostalgie. Doufám, že ne všichni pěstitelé kvůli svátkům vykácejí půl lesa, kde pak zůstane holá pláň," svěřila se Jarmila Svobodová z Pelhřimova.
BEZ CHEMIE
Pěstování stromků, které je co nejvíce v souladu s přírodou, se věnuje Jiří Sysel z Bobrové u Nového Města na Žďársku. Na samém počátku jeho práce je sběr šišek.
„Vybírám si samozřejmě šišky ze stromů, které jsou pěkně rostlé a zdravé. Někdo je pak suší doma v teple, aby se rozvily a semena vypadala, já ale preferuji jarní sluníčko – jako je to tomu právě v přírodě," popsal Jiří Sysel. Semínka následně seje do záhonků, a to v počtu zhruba sto osmdesát kusů na metr. Semenáčky v půdě rostou zhruba dva roky. Záleží samozřejmě na tom, jaký je rok. Letos jsem smrky musel nechat o rok déle, bylo velké sucho a tolik nepovyrostly," popsal pěstitel.
Borovice putují po přibližně dvou letech na plantáž nebo do lesa, smrky a jedle se ještě na dva roky „školkují" tam, kde mají více místa – rozesazují se po zhruba deseti centimetrech. „Každý to samozřejmě provádí jinak. Velkoproducenti, kteří to dělají vyloženě na obchod, půdu všelijak kypří, stromky hnojí a používají různé postřiky. To já nedělám. Mám aktivit více, takže na to není tolik času, a hlavně se snažím, aby moje stromky rostly tak, jak je tomu i běžně v přírodě," vysvětlil Jiří Sysel. A to se týká i následných zásahů během samotného růstu stromků.
Na plantážích, které má u Bobrové a Olešínek, a ve svých lesích pak provádí u jehličnanů určených pro vánoční trh už jen minimální úpravy.
„Kvůli okusu lesní zvěří samozřejmě mnohdy dojde k tomu, že se stromku vytvoří dva nebo více vrcholů. V tom případě samozřejmě ty nevyhovující odstřihnu a nechám pouze jeden. A pokud je vršek hodně křivý, zkusím jej trochu srovnat navázáním. Žádné zásadní tvarování a úpravy ale nedělám, ani se mi nelíbí, když strom vypadá jako pravidelný jehlan, kde ani není vidět kmen," nechal se slyšet bobrovský pěstitel, pro jehož výpěstky ho dobře znají stálí zákazníci i přímo z Bobrové.
Stovky jehličnanů z Vysočiny pak putují do různých koutů Česka, třeba i do Prahy. Hlavní produkty na prodej podle Sysla tvoří borovice, pak také smrčky a v omezené míře i jedle bělokoré. Borovice a smrčky k zákazníkům míří po pěti šesti letech růstu, když dosáhnou asi 1,8 až dva metry výšky, v případě jedlí trvá růst do finální podoby déle, a to kolem deseti let. Za borovici zájemci zaplatí 250 korun, za smrk zhruba dvě stokoruny.
DOUGLASKY
„Pěstuji také jedle douglasky nebo stříbrné smrky, v tomto případě ale ne ze semínka, ale kupuji rovnou sazenice," podotkl Jiří Sysel.
Za smrk stříbrný zákazník vydá 350 korun a u jedlí se cena liší vždy podle konkrétního kusu. Mnohokrát už pěstitel podle svých slov musel odmítat nabídky obchodníků, kteří nabízeli, že mu vysekají plantáž a vše za něj prodají. „Ty nejhezčí by nejspíš skončily někde v Praze, ty horší bůhvíkde, a měl bych sice peníze, ale také holou pláň. Já si ale za každým stromem, který prodám, stojím, pečlivě ho vyberu. Nejde mi jen o zisk a o to, abych jich prodal co nejvíc. Navíc chci, aby mi tu na pozemcích něco zůstalo a krajina byla, co se stromů týče, druhově pestrá," dodal bobrovský rodák. Kromě stromků určených pro vánoční trh pěstuje i modříny, nejrůznější listnaté stromy nebo třeba staré tradiční odrůdy ovocných dřevin.
Jen málokterý zákazník si kupuje zelený symbol Vánoc na poslední chvíli, většina jich raději míří do obchodů nebo ke svým soukromým dodavatelům s předstihem.
„Jednou jsme to trochu podcenili, bojovali jsme s nemocemi a ke koupi stromku jsme se dostali až dva dny před Štědrým večerem. Nakonec jsme stromeček sehnali, ale byl to takový křivý chudák," zavzpomínala Lucie Večeřová z Havlíčkova Brodu.
Zároveň dodala, že to ve výsledku byla výzva – ozdobit borovičku tak, aby vypadala hezky a všechny nedostatky byly zamaskovány. „Nakonec se z toho u nás stala originální tradice, vybíráme si takové ty outsidery, o něž nikdo nestojí, a předháníme se v tom, jak z nich udělat krasavce. Pobaví se u toho vždy celá rodina," popsala mladá žena.
DO TEPLA POMALU
Lidé, kteří si jehličnan koupí s předstihem, mohou využít hned několik fíglů, jak zachovat stromek do Vánoc svěží.
„Ideální je nechat ho venku, například na balkoně, nebo alespoň někde v chladu. Nejhorší je pro stromek teplotní šok, když se zvenku dostane do vyhřátého bytu," poradil Martin Hricko, ze Správy městských lesů Jihlava.
Při přemisťování dřeviny do stojánku je pak dobré kmínek seříznout a zajistit, aby měl jehličnan dostatek vody. Pak vydrží déle a jehličí nezačne hned opadávat.
Někteří lidé s umisťováním do stojanu bojují, málokdy má totiž kmen ideální tvar. „Pokud si naši zákazníci stojánek donesou, rádi jim pomůžeme do něj stromek upevnit," nabídl řešení Josef Hošek z prodejny Rozkvetlý domov ve Žďáře nad Sázavou. Ceny stromků většina prodejců na Vysočině letos výrazně zvyšovat nehodlá, a to ani přesto, že dřeviny pochopitelně poznamenalo letošní velmi suché léto.
„Na stromech se to samozřejmě projeví, například nižšími přírůstky nebo větší opadavostí jehličí. Některé projevy se navíc mohou ukázat až se zpožděním," poznamenal Miroslav Matoušek, lesní rada společnosti Kinský Žďár. Ta i letos zájemcům nabízí velké množství stromků, a to především místních druhů, kterými jsou smrky, borovice a jedle bělokoré. Jedná se z převážné většiny o dřeviny z prořezávek z Kinského lesů na Českomoravské vrchovině. Z těchto plantáží pocházejí převážně borovice.
Někteří zákazníci dávají přednost stromkům umělým. „Letos budeme mít umělý smrček už pátým rokem a neměnili bychom. Přijde mi šílené, kolik stromků se musí každoročně vypěstovat, pokácet a za pár dní se pak válí bezúčelně v ulicích. To mi přijde lepší použít stromeček z recyklátu, jen ho oprášit, ozdobit a po svátcích zase uložit na půdu. A tolik zdůrazňovaná vůně Vánoc? Tu u nás nahrazuje malinký smrček v květináči ze zahrádky, svíčky, purpura a hlavně vůně cukroví," prohlásil David Kunstmüller z Velkého Meziříčí.
„Chci, aby mi tu na pozemcích něco zůstalo a krajina byla, co se stromů týče, druhově pestrá."
Jiří Sysel, pěstitel vánočních stromků z Bobrové na Vysočině Historie vánočního stromečku V některých zemích začínal Štědrý den zdobením stromečku. Ten symbolizoval rajský strom života a zavěšené ozdoby připomínaly zakázané jablko ze stromu poznání. U nás se tento zvyk zabydlel v 19. století. Poprvé vánoční stromek v Praze vystrojil pro své přátele ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Už mnohem dříve, ještě před nástupem stromků, se na Vánoce začaly stavět betlémy. Nejprve to bylo pouze v kostelech, potom si tento zvyk začaly osvojovat i zámožné šlechtické rodiny a na sklonku 18. století se přenesl rovněž do lidového prostředí.
JANA NEDĚLKOVÁ
