JIZERSKÉ HORY / V Jizerkách a v Krkonoších ubývají tetřívci, které odborníci považují za vlajkovou loď mezi horskými ptáky. Lesníci je chtějí zachránit, a vytvořili pro ně takzvaná bezlesí - citlivě upravená místa v klidných rašeliništích a skalách.
Vzácní a ohrožení tetřívci mizí z Jizerských hor i z Krkonoš., protože jimchybí volné plochy, které potřebují k životu. Pokud taková místa zůstala, pak na řadě z nich připravují tetřívky o klid přibývající cyklisté. V zimě pak lyžaři, skialpinisté nebo snowboardisté.
Lesníci se snaží tetřívkům pomoci a udělali pro ně dvanáct malých odlesněných ploch, propojených mezi sebou.
„Zvolili jsme klidná místa, kam se nedostanou cyklisté, kteří tetřívky v Jizerských horách ruší nejvíce," uvádí Markéta Kavková z Lesů České republiky v Liberci, jež má projekt na záchranu tetřívků na starosti. „Jde o území na podmáčených rašelinných půdách nebo ve skalnatých partiích hor."
V Krkonoších se drží necelých 250 tetřívků, asi 100 samců a 150 samic. V západních Krkonoších, položených v Libereckém kraji, jich zbývá kolem 80. Obývají hřebeny hor nad Harrachovem v oblasti kolem Vosecké boudy a pramene Labe.
„V Jizerských horách žije podle našich odhadů posledních osmdesát tetřívků," říká ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil. „Ještě před osmi lety jsme napočítali při jarním tokání sto kohoutků, letos už jen třicet dva."
Vznikající útočiště pro tetřívky označují lesníci jako bezlesí. Nechávají na nich ale několik osamocených stromů nebo jejich malé shluky.
Pod nimi se tetřívci mohou ukrýt, pokud je ohrozí predátoři. Mezi jejich nepřátele patří jestřábi, lišky či divoká prasata. Bezlesí se nacházejí poblíž území, kde už tetřívci žijí, a lesníci věří, že se přestěhují. Na okrajích vykácených ploch vysadili břízy a jeřáby, poskytující tetřívkům potravu. Žerou nejen jeřabiny a jehnědy, ale také naklíčené pupeny. Lesníci udělali na bezlesích tůňky, kde se daří žábám, čolkům a dalším obojživelníkům. Vyhledává je rovněž hmyz.
„Tetřívek pro nás znamená jakousi vlajkovou loď," upozornil regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Hušek. „Je hodně vzácný a také pohledný. Navíc má velmi zajímavý způsob života. Byla by škoda, pokud by tetřívci zmizeli. V Ptačí oblasti Jizerské hory jsou se sýcem rousným hlavními chráněnými ptáky.
Rašeliniště jsou moc rušná
Bezlesím pro tetřívky nevedou žádné turistické cesty a nestojí tam vyhlídky. Nově vytvořenou mozaiku volných ploch s osamocenými smrky propojují biokoridory, kudy se mohou pohybovat všichni živočichové. V Jizerských horách přispěla na pomoc tetřívkům Evropská unie. Na projekt na jejich záchranu věnovala přes 3,2 milionu korun. Lesníci k nim přidali svých zhruba 600 tisíc korun. Do projektu patří výsadba devíti tisíc bříz a jeřábů, jejichž pupeny a plody slouží tetřívkům jako potrava.
V zalesněných Jizerských horách se tetřívek před čtyřiceti lety uchyloval na okraj rašelinišť. „Po druhé světové válce stačilo jít na rašeliniště a na jednom místě jste viděli pět tetřívků, jak tam tokají a bojují o slepičky," připomíná Miloslav Nevrlý, znalec Jizerských hor a spisovatel. „Dnes na pět kohoutků pohromadě při tokání nenarazíte."
Na rašeliništích však v posledních letech vyrostly povalové chodníky a vyhlídky. Turisté tam tetřívky bohužel celoročně ruší.
Podle Libora Dostála z Lesů České republiky v Liberci se v Jizerských horách vyskytovalo před dvaceti pěti lety až tři sta tetřívků. Vyhovovala jim rozlehlá holá území na náhorní plošině, z nichž zmizely husté lesy, zničené průmyslovými exhalacemi. V krajině připomínající severskou tundru bez lesů se tetřívkům dařilo. Slepičky dobře viděly na tokající kohoutky. Lišky a další predátoři, jejichž potravou se tetřívci stávají, se v přehledných horách neměli zač ukrýt.
V Krkonoších žije třikrát víc tetřívků než v přilehlých Jizerských horách a společně představují největší tuzemskou populaci těchto ohrožených ptáků. Jedná se zhruba o 320 kusů. V Krušných horách se nachází asi 280 tetřívků, v celém Česku asi 800.
Tetřívci doplácejí na výstavbu ve skiareálech a také na rostoucí počet turistů v lokalitách, kde se vyskytují. Zhruba před deseti lety se ztratili tetřívci z Lysé hory a Zadního Plechu. „Stalo se tak poté, co jsme pod mediálním tlakem povolili, aby lanovka vyvážela nahoru snowboardisty," podotýká Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku. „Snowboardisté a skialpinisté často porušují zákazy jízdy volným terénem, což tetřívky z Lysé hory a Zadního Plechu vyhnalo. Máme vymezené zóny, kam lyžaři nesmí a na jaře by se mohly zavírat některé cesty v místech, kde tetřívci tokají," říká Flousek. „Ale naši strážci parku nedokážou uhlídat všechno, a tak se se při ochraně tetřívků neobejdeme bez ohleduplnosti turistů."
***
Měří přes půl metru
Tetřívek svou velikostí připomíná domácí slepici. Těla kohoutků dorůstají do délky skoro 60 centimetrů, těla samiček do délky až 45 centimetrů.
Samec má nafialově lesklou černou barvu, bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodek křídla a úzká křídelní páska.
K upoutání slepiček slouží kohoutkům červený hřebínek nad okem a ocas ve tvaru lyry.
Samičky se naopak vyznačují nenápadnou šedohnědou barvou s černým proužkováním.
Tetřívci jsou silně ohrožený druh.
