Lesní porosty na území Moravskoslezského kraje chřadnou a musí být podrobovány rozsáhlé těžbě. K nejpostiženějším oblastem patří Vítkovsko a také Bruntálsko. Pomoci by měla změna druhé skladby lesů
Region – Dlouhodobá změna klimatu je globální problém, který se v posledních letech projevuje čím dál tím razantněji. Velmi výrazně to pociťují i lesní hospodáři Moravskoslezského kraje.
V okolí Města Albrechtic, Bruntálu, Šternberku a Vítkovska se lesní porosty ze severovýchodní Moravy rozpadají ve velkém. Jenom v loňském roce se na těchto lesních správách vytěžilo celkem 1,6 milionu metrů krychlových dříví, pokud se přitom vrátíme o deset let zpátky, bylo množství vykácených stromů zhruba třetinové. Největší potíž tkví v tom, že už během jara dochází k rychlejšímu oteplování, chybí dostatek vláhy, což nejvíce odnáší smrk. Oslabené porosty jsou pak napadány kůrovcem, jehož larvy se živí lýkem stromů.
„Voda chybí nejvíce smrkům, které mají mělký kořenový systém. Při déle trvajícím nedostatku srážek a následném poklesu hladiny spodní vody v půdě je tedy právě smrk jako první ze všech dřevin oslaben. Vodu totiž potřebuje k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny. Bez vody ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí," vysvětloval Jiří Groda, lesní správce Lesů České republiky Vítkov, který klimatickou změnu v regionu sleduje už zhruba pětadvacet let.
KRITICKÝ ROK 2015
Kořeny smrků sahají do hloubky přibližně třiceti centimetrů. Jestliže chybí voda na povrchu, nemají stromy z čeho brát. Lesy v Nízkém Jeseníku přitom před desítkami let zakládali lesní hospodáři v relativně vhodných podmínkách. Ty se však od té doby diametrálně změnily. Kritickým se pak stal rok 2015, kdy během extrémně teplého léta spadlo velmi nízké množství srážek, což smrkové stromy zdecimovalo.
