Pokud jde o IT oblast, vedení Lesů tvrdí, že zatímco software je z minulosti na slušné úrovni, hardware byl zanedbáván a bude nezbytně potřebovat obnovu. V současné době navíc policie šetří ještě IT tendry Lesů z minulosti a některé služby bude třeba objednat znova.
V oblasti právních služeb podle Szóráda není možné veškerou agendu zvládat jen vlastními silami. Jedná se právě o problémy IT zakázek, kvůli nimž například před časem hrozila Česku i mezinárodní arbitráž o 12 miliard korun (více viz Dotyk 24/2014). A v jiné, ještě probíhající vleklé kauze IT, jde o stamiliony.
Nejspornější se jeví marketingové náklady. K čemu vůbec potřebuje firma, spravující polovinu všech lesů v republice, na jejíchž zakázkách pro těžbu i výsadbu porostů jsou existenčně závislí i soukromí podnikatelé v oboru, propagovat svou značku? „Je pravda, že nemáme konkurenci, nepotřebujeme se proto zviditelňovat. Ale většina výdajů za marketing jsou vlastně výdaje sociální," prohlašuje Daniel Szórád.
Co si pod tím představit? Podle šéfa Lesů státní podnik jednak „dotuje" akce, které dělají dobré jméno celé zemi, resp. přinejmenším celému oboru. Podílí se tak například na přípravě národní expozice na letošní EXPO v Miláně nebo na lesnické expozici Národního zemědělského muzea, přispívá dobrovolným hasičům v obcích či Klubu českých turistů na značení cest.
Druhou částí sociálních výdajů je přímá i nepřímá podpora zaměstnanosti. Lidé mají za peníze státní firmy pečovat o malé a střední vodní toky (ty přešly nově pod správu Lesů, a proto se dle Szóráda letos výdaje na marketing jednorázově výjimečně zvýší), čistit krajinu od černých skládek (letos se tak po malých skupinkách zaměstná celkem asi 200 lidí). A také je možné podpořit inovace a nové technologie, které umožní rozvoj soukromým podnikatelům.
Vedení Lesů se v této souvislosti dokonce pustilo do boje se zaměstnáváním lidí načerno u soukromých firem. Postupně do smluv s podnikateli, kteří pro státní podnik pracují, zabudovává povinnost čestného prohlášení, že za všechny zaměstnance řádně platí daně.
Lesy ČR si vyžadují i seznamy zaměstnanců od soukromých firem nebo živnostníků. Dodnes takovou povinnost zavedly u jedné pětiny všech smluv a postupně se má vztahovat na všechny.
Na připomínku, že státní firma tím de facto supluje činnost finančních úřadů a dalších orgánů státní správy, ředitel Daniel Szórád dodává: „Je to tak – praxe je ovšem taková, že tento náš postup například cizinecká policie velmi uvítala."
Tímto „sociálním martketingem" se Lesy zároveň brání kritice některých malých dřevařských firem, které tvrdí, že kvůli svým velkým konkurentům přicházejí o práci. Malí dřevaři chtějí, aby jim Lesy regionálně vyčlenily zhruba třetinu zakázek na lesnické práce, o něž by nemuseli soutěžit v tendrech státní firmy s těmi velkými. „Nemůžeme takto pokřivit trh," odmítí návrhy Daniel Szórád.
Faktem přitom je, že zatím poslední tendr Lesů na těžbu dřeva vyhrála s velkým náskokem společnost Uniles z obřího holdingu Agrofert oligarchy a ministra financí Andreje Babiše.

Lesy ČR, firma zmítaná v nedávných letech řadou skandálů kvůli zlobbovaným tendrům, se rozhodla výrazně omezit „pokušení", které její zakázky nabízejí. Roční výdaje státního podniku na IT služby, marketing a právníky mají během pěti let klesnout o 58 milionů korun – konkrétně z loňských 278 milionů na 225 milionů v roce 2019.
Týdeníku Dotyk to potvrdil ředitel firmy Daniel Szórád s tím, že vláda tento týden projednala zároveň celou novou koncepci Lesů na příští „pětiletku".
K razantnímu meziročnímu poklesu uvedených výdajů – o sto milionů korun – došlo už během loňska, kdy (v dubnu) do čela státního podniku nastoupil nový šéf (viz Dotyk 16/2014) a s ním i nový vrcholový management.
Nejvýraznější snížení nákladů se týkalo právních služeb – v roce 2013 na ně státní podnik vynaložil 113 milionů korun, loni už jen 55 milionů. Podle Szóráda totiž Lesy jednak přesunuly většinu agendy od externích právníků k svým vlastním, a zároveň těm externím stanovily strop pro odměny. „Dříve se hodinové odměny běžně pohybovaly kolem 3–4 tisíc korun. My jsme stanovili horní limit 1700 korun," uvedl ředitel pro týdeník Dotyk.
„Sociální" marketing
Všechny tři jmenované oblasti, marketing, právní služby a IT, jsou přitom pro lobbisty a v určitých případech i podvodníky velmi svůdné: cena zakázky může být snadno nadsazena, kontrolovat její skutečné plnění je naopak obtížné a nejasná bývají i zdůvodnění, proč podnik potřebuje právě tyto a ne jiné služby.
Otázkou zůstává, zda i tak nebudou náklady – kolem čtvrt miliardy korun ročně – na uvedené služby nadbytečné.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.