Vimperk (Prachaticko) 14. října (ČTK) - Debaty o kůrovcové kalamitě na Šumavě, kterou chystá na úterý Jihočeský kraj, se nezúčastní ani vedení šumavského národního parku, ani zástupci platformy Vědci pro Šumavu. Obě instituce to dnes oznámily novinářům. Kritizovaly termín i pojetí debaty. Kraj debatu pořádá toto úterý ve 13:00 ve Vimperku na Prachaticku. Platforma dnes kritizovala i tvrzení jihočeské hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD), že vědci účast odmítli.
"Žádnou debatu jsme neodmítli, jen jsme navrhovali místo a čas debaty upravit tak, aby se jí mohla účastnit široká veřejnost. Jednání Jihočeského kraje bohužel není partnerské, ale konfrontační, vypadá to, že sledují nějaké vlastní cíle. Přesto jsme k férové debatě stále připraveni, a sami hejtmanství nabídneme čas, termín a témata," uvedl za platformu přírodovědec Jakub Hruška. Dodal, že čas 13:00, kdy debata začíná, je pro řadu zaměstnaných lidí nevyužitelný. Vědci preferují pozdější hodinu.
Jihočeský kraj ve čtvrtek oznámil, že debatu uspořádá v úterý 15. října v Prášilech na Klatovsku. V pátek místo změnil na Vimperk na Prachaticku.
"Pozvání na debatu přišlo čtyři dny před jejím konáním a tak krátká lhůta neumožňuje dostatečně vhodně změnit program Správy NP Šumava," uvedl dnes mluvčí Správy NP Jan Dvořák. Plánovanou diskusi označil za součást krajské kampaně o boji proti kůrovci. Podle šumavského parku směřuje proti připravovanému rozdělení rezervace do zón s různým stupněm ochrany.
"Tato debata je zřetelnou součástí PR kampaně placené Jihočeským krajem, která je, společně se žalobou proti Správě NP Šumava a MŽP, směřována proti návrhu zonace Národního parku Šumava. Nejde tedy o 'normální' diskusi, ale o marketingový produkt, jehož cílem je diskreditace kroků Správy. Je tedy pochopitelné, že na takové akci se Správa nemůže aktivně podílet," uvedl Dvořák.
Jihočeský kraj kampaň zahájil několik týdnů poté, kdy rada šumavského národního parku schválila návrh nového rozdělení NP Šumava do zón. V zóně s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat a taková pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy. Vedení Jihočeského kraje je toho názoru, že bezzásahové zóny pomáhají masivnímu šíření kůrovce, a ten ničí další stromy.
Komentáře
Vaší vizitkou je nynější stav českých lesů, to těžko oddiskutujete, těžko budete svádět na to nebo ono zanedbání péče apod. Měli jste 200 let na to, ukázat, jak to s lesy umíte, a výsledek může vidět každý - deforestace, v podstatě může vymizet les na polovině dnešních lesních půd.
Každý se může přesvědčit na vlastní oči a udělat si obrázek sám. Za odlesnění ploch vzdálených od Šumavy stovky km nemůže Šumava, ale naprosto nevhodné LH na těch plochách.
Nemáte podporu, nemáte argumenty, máte jen ty své mínusy. Tak si užijte aspoň jich - a někteří se modlete za vězení s mírným režimem, kde bude internet, abyste mohli mínusovat i odtamtud.
Až na Šumavě od roku 1991 a později se začalo tvrdit (mimo lesnické kruhy), že kůrovec není nepřítel smrkového lesa č. 1 (což musel znát každý lesák s maturitou), ale jakýsi „lékař lesa, ukazující, kde naši předci udělali chybu“. Takže já bych prapočátek dnešní kůrovcové pohromy skutečně na té Šumavě viděl.
Kdyby někdo přišel za zemědělcem s tvrzením, že mandelinka, rzi, sněti a plísně nejsou nepřátelé lánů brambor, kukuřice, řepky či pšenice, že není nutné „stříkat“, ale pouze počkat, jak si s tím příroda poradí, odpovědí by mu byl nejspíš pouze nechápavý pohled.
Protože k plantáži a monokultuře, pokud je někdo chce dopěstovat ke sklizni, je třeba se chovat jako k plantáži a monokultuře. Jinak jsou to vyhozené peníze.
A o vyhazování peněz a neúctu k práci předchozích generací jde v současné době v lesích. Z plantáže a monokultury smrku se nestane přírodní les (za který mimochodem od nikoho nedostanu ani korunu) tím, že v něm přestanu zasahovat proti kůrovci (což se dnes děje). Dojde pouze k rozsáhlé kalamitě, vzniknou obludné holiny, které se budou těžko, dlouho a s obrovskými náklady (přispěje společnost?) zalesňovat. A přes veškeré snahy o zavádění jiných dřevin to nakonec skončí opět smrkovými (a borovými) monokulturami. Protože na těch obrovských pláních nic jiného, co by smysluplně poskytovalo výnos na údržbu následného lesa, nevyroste.
A věřte, že jako taxátor na prahu důchodu o tom něco vím. Za svůj profesní život jsem viděl nespočet pokusů o vnášení jedle, buku, klenu a jiných dřevin, které se po nějaké době staly buď plantážemi na samovýrobu (=krádeže) vánočních stromků (oplocenky jedle), či místy pro následnou sklizeň palivového dříví (oplocenky buku na volné ploše či poloodrostky v řídkém sponu), oboje navíc chutnou paší pro zvěř častým poškozením oplocení, nezřídka po mnohaleté námaze „zaplácnuté“ opět smrkem.
Řípu na záhumence můžete okopávat motykou, na řípu na združstevněném lánu už potřebujete mašinu, tam je návrat babek skloněných nad řádkem dnes nepředstavitelný. A tak to vidím i s lesy. Rozhodne technika. S pilčičkou si můžete pižlat na zahrádce, jako pracovní pomůcka pro velkovýrobu obnovitelné přírodní suroviny (= dřeva) dnes utopie.
Pokud se ovšem nerozhodneme, že lesy budou jenom příroda, místo odpočinku a rekreace pracujících (potom jiné lesy než ve veřejném vlastnictví nemají smysl) a surovinu pro průmysl (stavebnictví, papírenství aj.) budeme jenom dovážet (třeba z Amazonie za podpory a zvýšení uhlíkové stopy). To první, likvidace soukromého vlastnictví lesů, podle mne začíná a troufám si tvrdit, že je cíleně řízené. To druhé, nutný import dřeva v budoucnu, nastane, pokud se dostatečně rychle nevzpamatujeme ze současného zeleného šílenství.
k tomu semináři, o kterém je článek nahoře:
včera jsem tam seděl, místa pro pracovníky NP Šumava vězela prázdnotou, stejně jako připravená místa s cedulkami u stolu "vědců". Byl pracovní den a budova Správy NP Šumava byla vzdušnou čarou pouhých 40 metrů. Všichni byli pozváni (vědci 3 týdny dopředu, když se ukázalo, že nehodlají přijít, tak alespoň pracovníci Správy NP - ti byli pozváni v pátek, tj.4 dny před). Ředitel údajně vzkázal, že když mu to vyjde, tak přijde.
Rád většinou něcicko dodávám, ale tak dobře podaný komentář bych jen kazil.
Zbylá část vašeho příspěvku je bohužel demagogie, která opět pouze názorně ukazuje, jak i člověk nepochybně znalý a zkušený, což určitě jste, zcela ignoruje, že rok 2019 není 18. století. Vyšetřil jste si už čas a zjistil, že od té doby vzrostla průměrná teplota v ČR o více než 2 st. C? Víte, že to znamená cca 300 výškových metrů? Mám i Vám vysvětlovat, co tento fakt udělá se stanovišti, která se tehdy za císaře Josefa II. mohla jevit jako perspektivní pro smrk?? Nebo považujete tato tvrdá čísla za pavědecká?
Teze tereziánských a josefínských lesníků samozřejmě lze pochopit, protože SPOLEČENSKÁ OBJEDNÁVKA těch časů byla diametrálně odlišná od té dnešní. Poloviční lesnatost oproti nynější, obrovský hlad po stavebním dřevu, přitom to, co z lesů zbylo, byly často lesy pastevní či pařeziny. A k tomu všemu téměř nulové znalosti o ekologii lesních dřevin.
Jenže dnes? Chcete stále bojovat dávno minulé bitvy. Kde je rentabilita smrku těženého v 50 letech věku z důvodu kůrovce na štěpku? Na základě jakých validních faktů se domníváte, že má smysl dnes mimo hory vysazovat jakýkoliv smrk, když bude i ve vyšších středních polohách za pár desítek let možná čelit podobným extrémům, jakým by čelil tereziánský smrk na Pálavě (kdyby ho tam tehdy někdo sázel)?
A Šumava? To je pouhá berlička, pane Renso. Moje lesy jsou skoro 400 km od ní, a kdyby měla dávná blokáda DUHy na kůrovce v Beskydech jakýkoliv vliv, nepochybně by se předtím stala měsíční krajinou Vysočina, k čemuž ovšem došlo až teď, že?
Takové či onaké "opomenutí péče" samozřejmě vliv má, ale podstatně menší, než mu přisuzujete. Jinak byste totiž musel být schopen vysvětlit, proč ty plantáže v současné době odcházejí po celé Evropě. Máte na to nějakou spikleneckou teorii, třeba že se na tom tajně smluvili lesníci všech těch zemí? Vždyť je to k smíchu.
Nejsem ekologista a už v žádném případě klimatický alarmista. Jsem realista. Teplota stoupá, srážky chybí ve vegetační sezóně stále častěji, takže se posouvají podmínky vhodné pro tu či onu dřevinu. Nic mimořádného, nic vyjímečného v měřítku poslední doby poledové. Byly časy, kdy zamrzala britská Temže, a byly časy, kdy Karel IV. propagoval pěstování fíkovníku v Čechách a vodní melouny od Kolína se vozily na pražská tržiště. Klima se mění a bude měnit neustále. Úkolem lesníka je především pěstovat takové dřeviny a takovým způsobem, aby to nevedlo k masovému hynutí lesů, se všemi důsledky na klima, ekonomiku, ochranu přírody. Tento úkol jste v této době nezvládli, takže dochází ke změně. A vy buďto budete součástí tohoto procesu, pokud si uvědomíte tyto chyby, nebo budete nahrazeni jinými. S tím nikdo, ani Vy, ani já, ani kdokoliv, nic nenaděláme, protože jde o základní přírodní zákon.
Váš výrok: "Nebo už byl vyšlechtěn smrk s hlubokým kulovym kořenem, který za těchto podmínek neuschne?"
Můj komentář: představa smrku jako dřeviny vytvářející pouze koláčovitý povrchový systém je skutečně velmi vžitá a částečně i správná. Co už je méně známo je fakt, že smrk poměrně často vytváří několik pater kořenů, které jsou propojeny tzv. kotevními kořeny. Můžete si toho všimnout při detailním studiu vývratisek. Není zase tak výjimečné, že druhé patro kořenů prorůstá půdou 30-40 cm pod prvním povrchovým patrem a může docházet k výskytu i třetího patra v hloubce 60 cm.
Geniální schopnosti smrku (nejen jeho) je redistribuce vody v kořenovém systému. Jediný kořen sahající 30 m od místa báze kmene sloužil jako sací potrubí z níže položeného potoka, odkud byla voda přivedena do báze kmene, odkud část vody přešla do transpiračního sloupce kmenem do koruny stromu k fotosyntéze/transpir aci, ale část vody byla distribuována do odlehlejších částí kořenového systému, kde docházelo dokonce k vypouštění vody do půdního prostředí, čímž de facto k zvelebení hydrologického požitku následující generace lesa (mladých stromů) ve vzdálenosti 50 m od potoka (experimentálně zjištěno týmem prof. J. Čermáka). Celkový rozsah zakořenění (jeho hloubky) lze poměrně jednoduše zjistit změřením rozměru běle, kdy platí (u smrku), že úzká běl signalizuje mělké zakořenění a široká běl hluboké zakořenění, zhruba lineárně na hodnotách běl 1 cm/hloubka zakořenění do 20 cm; běl 10 cm/hloubka zakořenění 80 cm.
Další geniální vlastností smrku (pozorovatelné velmi zřetelně na sazenicích ať už ve školkách, nebo ve zmlazení v lese) je schopnost využití rosy jako zdroje transpirační vody. Většina školkařů a pěstebních kontrolorů Vám jasně potvrdí, že zatímco v letech 2015-2019 výsadby ostatních dřevin (jedle, buk, borovice, dub) velmi často zcela uschly, smrk přežil v obdivuhodně vitálním stavu. K přirozenému areálu smrku byste měl vědět, že zatímco Karpatský oblouk (kde Vy bydlíte) měl skutečně začátek přirozeného výskytu smrku posazen až někam nad 900 m.n.m, tak v oblasti Krystalinika Čech je přirozený výskyt smrku už středních poloh (600-700) vcelku velmi běžnou záležitostí. Kdyby Vám nebránily Vaše ideologické brýle, tak byste to musel přijmout dávno - literatura svědčí velmi silně.
Váš výrok: "Jenže dnes? Chcete stále bojovat dávno minulé bitvy. Kde je rentabilita smrku těženého v 50 letech věku z důvodu kůrovce na štěpku? "
Můj komentář: smrkové dřevo v 50 letech věku není naprosto nutné dávat do štěpky. Tzv. KHB/KHV lepený hranol (moderní a žádaný stavební materiál) můžete z takto starého smrku bez problému vyrábět. Stejně tak z něj můžete vyrábět i standardní řezivo slabších rozměrů, stavební latě apod.
Argumentovat v ekologické debatě ekonomickou neefektivitou 50 letého obmýtí u smrku je irelevantní, ekonomický potenciál je zcela jiný, než jak naznačujete.
S pozdravem lesu zdar !
Ďábel se ukrývá v detailu, ve slůvkách typu "poměrně často" či "není výjimečné". Já Vám nerozporuji procesy, které jste popsal, ale zároveň budou "zřejmě" marginální, pokud nedokázaly u smrku zabránit současnému průšvihu, ne?
Za další. Ani hloubka kořene 80 cm nezajistí přežití smrku v nynější suché periodě, pokud je popsáno (stav 2018, přesný měsíc nevím) vyschnutí do hloubky 2-2,5 metru a to až do nadmořské výšky 550-600 metrů.
Opět za další. Vitalita mladých, čerstvě vysázených smrčků nevypovídá nic o vitalitě 80letých smrkových porostů tamtéž. U takto malých stromků skutečně může být rosa tím jazýčkem na vahách, který rozhodne o jeho přežití, u dospělého stromu je tento faktor bezvýznamný.
Vyčesávání vody z mlh má význam pouze za situací dlouhodobých zimních a podzimních anticyklón (mlhy, nízká oblačnost) a pouze v těch lokalitách, kde se tyto jevy tvoří.
Rozumím tomu, že máte potřebu doslova za každou cenu obhajovat smrk, ale ani sebelepší obhajoba nezmění fakt, že jde primárně o dřevinu vysokých hor střední Evropy a boreálních oceánických poloh Skandinávie a severozápadu Ruska. Pokud ji trvale pěstujete mimo toto optimum, stačí malá odchylka a je zle.
Krásně o tom psal ve zprávě z výzkumu doc. Pokorný v Lesnické práci č. 9/2012 a č 10/2012 Perspektivy pěstování smrku ztepilého. Odkazy na digitální archiv LP zde:
http://lmda.silvarium.cz/view/uuid:5eb38359-e9b8-475a-b6d2-2e2859e92626?page=uuid:50e182fd-c5e0-11e4-9f52-001b63bd97ba
a zde:
http://lmda.silvarium.cz/view/uuid:161a3525-ad59-4a05-b8a0-769c164cafb9?page=uuid:c08eb9f2-c5e1-11e4-9f52-001b63bd97ba
(už jsem to sem asi dvakrát dával, odkaz funguje po přihlášení na Silvarium)
Dokonce jsem absolvoval v roce 2013 jeden seminář s přednáškou doc. Pokorného k témuž, kde v reakci se vyjádřil jeden také vědec (ing. Macků, UHUL Brno): „Radku, to jsou ty paradoxy výzkumu. Ty se celou dobu snažíš něco dokázat a on ti vyjde úplný opak.“ (Takovou hlášku jsem si prostě zapsat musel.)
Není pravdou, že optimum pro růst smrku je pouze na horách, že pouze tam je původní. Tam byl pouze vytlačen pozdějším přivandrovalcem bukem, protože nedokázal konkurovat způsobu, jakým se přirozená obnova buku děje. V porostu, kde buk dosáhne určitého zastoupení, nemá smrk nadále šanci se zmladit a vytvořit porost. Takže umělou kultivací byl smrk vlastně pouze navrácen do míst, kde původně rostl dávno před bukem.
Změna klimatu při zvyšování podílu CO2 ve vzduchu pěstování smrku nevadí, naopak vede k rychlejšímu růstu (bez ztráty pevnosti dřeva), tedy vyšší produkci s možností snížení obmýtí (výsledky dlouhodobých měření na výzkumných plochách).
Co ale je průvodním jevem – více asimilátů znamená více cukrů a tedy vyšší atraktivitu pro kůrovce. Kdyby závěry výzkumu četli ti, kdo o dění v lesích rozhodují, nemohli by dojít k názoru, že kůrovec je záležitost přírody, ne subjekt ochrany lesa, a nemohli by vydávat pokyny, že lapáků a lapačů již není třeba. Naopak.
Společenská objednávka za Marie Terezie a Josefa II. byla stejná, jako je dnes – dřevo. To, co je za společenskou objednávku vydáváno dnes, není objednávka, ale poštěkávání rádoby nároků mylného přesvědčení, že když už do toho lesa můžu, tak mám taky právo kecat do toho, co v něm poroste. Prdlačky. Objednávku totiž chápu jako žádost (poptávku věci či služby), vyfutrovanou reciprokou nabídkou (většinou peněz), pokud to není reakce na mnou zveřejněný ceník nabídky.
A to s tou Šumavou jste vůbec nepochopil, co jsem psal.
Nebo už byl vyšlechtěn smrk s hlubokým kulovym kořenem, který za těchto podmínek neuschne?
PS: Jinak souhlas
Pak se ovšem suchá kácela...
A opět to byl lesník, kdo zkoušel podsadby JD do kotlíků, pod SM a plotit pod dospělou JD, aby získal trochu zmlazení.
Ovšem stát tomu moc nepřeje a dotace ty jdou raději do polí.
Svádělo se to tehdy všechno na exhalace, ale to platilo jen někde. I v LP vyšly po převratu články, které zpochybňují, že by jedle byla vždy nutně míň odolná exhalacím než smrk.
Hlavním důvodem byly obrovské holoseče. Otevřené porostní stěny, kterými jedle velice trpěla. Staré stromy nanrzaly, nálety zničila buřeň. Oslunění, hlavně zimní, v kombinaci se silným mrazem. V 80. letech bývaly i ve středních polohách časté mrazy -25 až -27, a to už jedle namrzá.
Mimochodem, druhy (nejsou to totiž odrůdy) cedru himalájského Eisregen nebo Karl Fuchs mají potvrzenou mrazovou odolnost právě těch -25 až -28, přitom jsou to "suchojehličnany". Chápete už?
Samozřejmě pomohlo odsíření elektráren, a to velice.
Dotace nehodnotím, jdou mimo mě, vysázel jsem, oplotil a zčásti už i zajistil hektary jedle, a všechno bez jediné koruny z jiné než mojí kapsy.
Osvědčilo se mi jediné a to za pomoci SM ji stínit a zároveň chránit proti vytloukání, což jistě neuznáte...
Jedle roste mnohem pomaleji nežli SM a další a problém je i u náletů a to s včasným odcloněním.
Studuji ji už cca 5 dekádu a nikdy není pravdy.
To tedy pokud pomíjím zloděje a výrazně na jedli negativně působící zvěř, která absolutní většinu jedlí zničí.
Bohužel někdy je i zajíc - škůdce, který se baví tím že je pouze překusuje, pak to musí být rychlý proces.
Pokud mate smrk, tak ho postupně dávejte pryč a podsazujte listnaci a jedli. Hlavně se vyhybejte holinam, co to jen půjde. Maximálně vyuzivejte přirozené obnovy a pomáhejte si v začátcích i měkkými dřevinami.
Pouze obecne rady, ale blíž vás les neznám.
Sledujte, jak obnovují / sázejí sousedé, a podle toho, co uvidíte, si nechejte doporučit.
Pouze můj názor
Osobně bych přidal ještě JDO, OL, i jilm, který mladý je v pohodě a čas ukáže...dále bych dal i do směsi VJ a BOČ a DBČ, ale to vám nemůže dle zákona OLH doporučit.
Dnešní malý vlastníci, jak je znám ze svého okolí už hned po navrácení lesů začali s vkládáním jiných dřevin, ale většinou jim jejich plány výrazně kazí legislativa a zvěř.
Proč?
Zvěř ničí a ničí do cca 20 let věku stromu a to v neúnosné míře - okus, vytloukání, loupání, ohryz a ...
Legislativa - škody v oplocení se nehradí, myslivci na ploty čekají a pak si s vámi vytřou zadek...., vaše náklady je nezajímají a udržte ploty všude po dobu min. 20 let???
A stát ten se jen pase na opatřeních, stanoví ploty na dobu do zajištění kultur, což je sakra málo a na myslivce.... opovažte se na ně sáhnout, to jsou pravdomluvní lidé a všichni jim jen škodí.
Tak buďte pane Kos rád, že máte listnatý les, jinde se ani toto nepodaří.
Specielně, těch pár jedlí co jsem sám zvládl po zlodějích a dalších škodách z počtu vysazených cca 8 000 jich je dnes cca 50 a dnes jsem musel již odplotit, myslivcům se nelíbilo, že nemohou chodit volně po lese a lidem, že je již více jak 20 let zaploceno (i smrk) - pravda, vůči které není obrany. Kmeny těchto pár jedlí u báze (cca 12 - 20 cm) komplet odřené od prasat a poškozené daňky, kteří tu nikdy mí předci neznali. Tak ten jedlový zdravý kmen těžko dopěstovat - což je již problém naší budoucí generace.
Můžu jen zopakovat to, že mám zkušenosti "trochu" jiné a jsou to zkušenosti už cca 30 let, kdy se starám o lesy, oplocuju, natírám. jestli to nebude Vaším primárně negativistickým nastavením na cokoliv jiného, než na co jste zvyklý z první republiky? To ale není podstatné, podstatný je výsledek, a ten, jak přiznáváte, vy moc při pěstování nemáte.
Myslivce, kteří věc hlídají a ví co se kde šustne mám rád.Ti už ale vymřeli.
Naopak ti dnešní si jednou za měsíc i déle vstanou od televize a jdou na místo kde "vnadí" si za deset minut střelit do mrazáku a pak zase dlouho klid a televize. Tak ty nemusím a díky za nahrávku a doporučuji zkusit, u vás třeba jen vedle komunikace vysadit jedli, jak dlouho tam vydrží?
Ale musíte pochopit, že vliv a výrazný má návtěvnost lidmi a pak i struktura lesů v okolí, což jsou pole, samozřejmě bez mezí a žádný obrovský nejlépe flexibilního LČR v nejbližším okolí není a kde je, tak mimo SM nic jiného neroste, což sám píšete.
Pak není nad škodami divu.
Nátěry nejsou všemocné a oplotit nelze vše a kor pokud vám to pravidelně ničí.
Výsledky pak odpovídají stavu společnosti a "zákonným normám".