logo Silvarium tisk

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Unikátní Bělověžský prales na hranicích Polska a Běloruska, který přežil 8 nebo 9 tisíc let bez zásahu člověka a patří do světového dědictví UNESCO, se podle vědců a ochránců životního prostředí dostal na pokraj kolapsu. Odborníci upozorňují, že na něm rozsáhlé škody působilo kácení a další aktivity, které umožnil před rokem přijatý nový plán hospodaření. Podle profesora Tomasze Wesolowského z Univerzity ve Vratislavi může stupeň devastace už brzy dosáhnout takové úrovně, že už nebude možné vrátit prales do původního stavu. Vláda zdůvodňuje zásahy mimo jiné rozšířením kůrovce. Naše pozvání přijal Michal Veselý, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací. Dobrý den.

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já už jsem něco naznačil. Ale můžete to ještě rozvést? Nakolik je Bělověžský prales v Evropě opravdu unikátní místo?

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
No, unikátní je tím, že je v Evropě. A že takovýhle les tady žádný jiný není. Vy jste to naznačil v té první větě, že ten les měl to štěstí, že je tam, kde je. To znamená na hranici Polska a Běloruska. A to území začlo být osidlováno poměrně velmi pozdě. Až někdy v 16., 17. století, a ještě velmi řídce. Takže ten les je opravdu 9 tisíc let starý. Takže tvoří zcela jedinečný biotop, který zde v Evropě nikde, nikde jinde není. A je potřeba takhle se na něj dívat, že to nejsou jednotlivé stromy a kusy dřeva, ale je to, je to ekosystém. Je to systém jako, jako naše tělo. To znamená, když do něho začneme zasahovat poprvé po 9 tisíci letech, tak ho, tak ho můžeme nenávratně, nenávratně narušit.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A ještě kdybyste to mohl třeba rozvinout. Co se tam dá najít? Jaké nějaké zvláštní původní třeba druhy, já nevím, rostlin, hub, když mluvíte o celém ekosystému, zvířat, zubři se tam prohání, pokud vím.

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Zubři jsou slavní. Ale ti tam byli reintrodukovaní, reintrodukovaní znovu až v nedávném, v nedávné době. To je ten spíš jako turistický produkt, proč, proč tam lidé, lidé jezdí. Ale jinak ten biotop je unikátní i v tom počtu, počtu druhů, že je tam přes tisíc druhů rostlin, 4 tisíce třeba druhů různých hub, 10 tisíc druhů hmyzu, nějakých až třeba 200 druhů, druhů ptáků. A takže, takže hodně, hodně zajímavé, hodně zajímavé společenstvo.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Takže předpokládám, že v rámci ochrany přírody je ještě daleko cennější než Šumava. Ale co přesně se v tom pralesu za poslední rok dělo? Co způsobilo, že teď mluvíme o tom, že je na pokraji kolapsu?

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Já bych ještě se chtěl vrátit k tomu srovnání s tou Šumavou. To, samozřejmě Šumava je zažitá v české, v českým médiích se o ní hodně diskutovalo, povedlo se, povedlo se vydiskutovat, že Šumava snad zůstane taková, jaká je. Nicméně na Šumavě se hospodařilo. Na Šumavě se hospodařilo ...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Právě.

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
... poměrně před nedávnem. A tady tohle je opravdu prales, tak jak si ho představujeme, prales takový, jako je jiné společenstvo v Amazonii. Takže, takže to je zcela unikátní. A to, co se v Polsku nyní, nyní děje, je taky velmi podobné. A i ta argumentace je velmi podobná tomu, tomu, co se začlo dít na Šumavě. Protože přišel, přišla nějaká kůrovcová kalamita, protože nějaké části toho lesa jsou, jsou narušené. Tak je to argumentace k zásahům. A k zásahům i v těch nejcennějších, nejcennějších zónách toho ...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A podle vás to nejsou dobré důvody k zásahům? Třeba to, že kůrovec se šíří tak, že napadá sousední hospodářské lesy.

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Určitě to dobré argumenty nejsou. A zase, můžeme jít na Šumavu a podívat se, jak se ten les obnovuje. Přirozeně se obnovuje, kůrovcové nebo jiné kalamity přicházejí tedy do těch společenstvech periodicky. A je to ve skutečnosti zdravé. Nesmíme se dívat na les z krátkodobého hlediska několika let. Ale, ale z pohledu těch desítek, stovek a tisíc let, co tam to společenstvo žije. Takže je to zcela přirozené. A ještě je důležité, že ten les, který je zdravý, na to dokáže daleko rychleji sám zareagovat a sám se regenerovat. Les nemocný je naopak zranitelný. Proto v hospodářském lese se hospodaří stále a těžko se z toho dá vycouvat, v přírodním lese by se zasahovat rozhodně nemělo.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, ale může tomu kácení něco zabránit? Nemají mezinárodní organizace včetně Evropské unie páky na to, aby donutily Varšavu ke změně přístupu k téhle oblasti, která je vlastně zapsaná ve světovém dědictví UNESCO?

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Pokud já mám informace, tak Evropská komise se tím zabývá. Je to území opravdu zapsané jako světové dědictví UNESCO. Zasahuje se tam špatně proti evropským pravidlům, proti pravidlům UNESCO. Kácejí se stromy v těch nejcennějších zónách, stromy staré více než 100 let. Což je jednak nesmysl z hlediska ochrany přírody. A jednak ty stromy z hlediska kvality toho dřeva nemusí být vlastně vůbec, vůbec užitečné a použijí se nakonec jenom se spálí vlastně, nebude z toho něco pěkného.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, dobře. Ale může tedy Evropská komise v tomhle něco dělat?

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Ano, může. Evropská komise na začátku dubna požádala polské ministerstvo životního prostředí o stanovisko, proč se tak děje. A naznačila, že nechce, aby se tak dělo.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A kdyby se tak dělo i nadále? Tak, tak co může, jak může zasáhnout?

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Může, určitě to může být vyškrtnuto z toho seznamu, seznamu UNESCO. To je to, to je to nejsnadnější. A Polsko je členskem, členem Evropského společenství. A Evropská komise má páky na to, aby, aby to právo, právo vymáhala.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak, to říká Michal Veselý, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací. Děkuji vám, na shledanou.

Michal VESELÝ, ředitel Asociace středoevropských enviromentálních nadací
--------------------
Mějte se pěkně. Na shledanou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Domníváte se, že lesnictví potřebuje nové přístupy založené na šlechtění lesních dřevin pro vyrovnání se se současnými problémy?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě