BRDY Nenechat rozsáhlé lesy napospas kůrovci a dalším dřevokazům, včas zachytit jeho útok a použít účinné zbraně. To je jádrem společného postupu vlastníků pozemků na území CHKO Brdy. S nápadem společné ochrany přišel státní podnik Vojenské lesy ČR (VLS).
„Iniciovali jsme spolupráci z preventivních důvodů, abychom byli připraveni. Kůrovec působí vážné škody v šesti krajích a pokračující teplé a suché počasí svědčí jeho rozvoji. Podkorní škůdci neberou ohledy na hranice lesních pozemků, a proto je důležité, abychom v Brdech táhli všichni za jeden provaz," uvedl ředitel divize VLS Hořovice Petr Švadlena.
Po restitucích má v jižní části rozsáhlé pozemky například Pražské arcibiskupství a i Colloredo-Mannsfeldové. „Je vytvořený tým, který komunikuje průběžně. V dnešní době si nelze jednou za čas sednout do zasedačky, ale je třeba se navzájem informovat o stávající situaci," řekl mluvčí VLS Jan Sotona s tím, že účastníci schůzky se shodli, že vývoj škůdců se kvůli brzkému nástupu teplého počasí letos posunul téměř o jeden měsíc.
Průzkum z paluby letadla
„Pokud budou všichni vlastníci postupovat společně, je to významný pozitivní krok," uvedla k dohodě mluvčí Lesů České republiky (LČR) Eva Jouklová. Lesníci se totiž stále potýkají s problémy způsobenými napadeným či odloženým dřevem na soukromých pozemcích. „Ty sousedí s našimi a kůrovec se pak šíří právě ze soukromých porostů. Je třeba, aby jej likvidovali všichni," upřesnila mluvčí.
V Brdech jde především o to, aby se problém neodstartoval. Už nyní funguje rozsáhlý monitoring, kvůli škůdcům lesníci dokonce neváhají nasednout na palubu letadla. Z výšky je totiž možné poznat, kde „brouk" stromy ničí.
„Napadené stromy se poznají podle rezavějících špiček. Pravidelný monitoring provádí ministerstvo zemědělství a vojenské lesy se těchto letů účastní," řekl Jan Sotona. Jestliže je však část lesa škůdci zasažena, nezbývá než rychle zakročit. „Vyjma pracného a nákladného odkornění je možné provést asanaci zasaženého dřeva pouze chemicky. S ohledem na životní prostředí a čistotu vod bude snahou dělat ji mimo lesní porosty na vhodných manipulačních plochách," vysvětlil Petr Švadlena. Podle Jana Sotony mají v brdských lesích takových prostor dostatek, právě na nich se napadené dřevo zakryje plachtami a poté je pod ně vháněna chemická látka hubící škůdce.
V Brdech zatím kalamita nehrozí
Ve hře je potenciálně také nový prostředek, který koncem června poprvé v provozu vyzkoušely LČR. Jde o hubení pomocí látky EDN, metoda vyvinutá v tuzemsku se nazývá fumigace. A o jejím využití uvažují i vojenské lesy. „Do poloviny srpna bychom chtěli na Bruntálsku otestovat účinnost a praktické využití této metody na asi tisíci kubických metrech dříví," potvrdil výrobní náměstek VLS Libor Strakoš.
Zatím ale není jasné, v jakých lokalitách by se fumigovalo. „Je to zajímavá možnost, látku nyní zkoumáme. Nechci ale říkat, že to budeme používat přímo v Brdech, protože jde o úplnou novinku. U testů jsme každopádně byli a vypadá to velmi nadějně," řekl Jan Sotona.
Zatím by tedy měl kalamitám předcházet společně domluvený postup ochrany. Akutní kácení na větším území brdské lesy rozhodně nečeká. „Situace v Brdech zatím nesměřuje k nějaké lokální kalamitě, daří se nám to čistit. Přestože kůrovec je v každém smrkovém lese, a brdské zalesnění je ze značné části smrkové, opravdu nic nehrozí," uvedl mluvčí VLS.
Podobně je na tom většina středočeských hvozdů. Nejen Brdy, ale i další porosty ve státním majetku jsou zatím výraznějšího kůrovcového útoku ušetřeny. „Ve srovnání se situací v jihomoravském či severomoravském regionu je to opravdu dobré. Záleží ale na vývoji počasí," upozornila Eva Jouklová.
Velkým problémem je například stávající sucho. Nepříznivé klimatické podmínky jsou podle Lesů ČR příčinou kalamitního stavu na Moravě. Právě kvůli tamnímu masivnímu rozmnožení kůrovce navrhla Česká inspekce životního prostředí podniku pokutu 3,5 milionu korun.
„V textu je uvedeno, že je to za poškození přírody. Budeme se odvolávat, z našeho pohledu je situace způsobena suchem a klimatickou změnou," řekla Eva Jouklová.
***
Fakta
Boj proti lesním škůdcům
* K nejrozšířenějším škůdcům patří lýkožrout smrkový neboli kůrovec. Lesníci čelí také dalším druhům – lýkožroutu severskému a lýkožroutu lesklému.
* Zdravý strom je schopný škůdce zavalit mízou a odolat jejich náletům. Problémy mají stromy zasažené suchem, vyvrácené a poškozené stromy větrem či sněhem.
* Fumigace je česká novinka vyvinutá kolínskou Draslovkou. Do skládky dříví přikryté plachtou se vhání chemická látka EDN. Za 10 hodin kůrovce zahubí. Vědci spolu s výrobcem ji testovali téměř rok, poprvé ji v červnu použily Lesy ČR.
* Kůrovcová kalamita letos nejvíce postihla lesní porosty především v Moravskoslezském, Olomouckém, Plzeňském, Jihočeském, Jihomoravském či Zlínském kraji a v Kraji Vysočina.
