Brno 26. října (ČTK) - Loňská vichřice Herwart poškodila na plochách, které obhospodařují Lesy města Brna, 15.000 až 20.000 stromů. Pro obnovu lesa lesníci použili 200.000 sazenic. Část jich zasadili na jaře, zbytek sází nyní na podzim. Vysazují především listnaté stromy, které jsou odolnější proti bořivým větrům i proti kůrovci, který spolu s panujícím suchem decimuje porosty v celé republice, řekl ČTK ředitel Jiří Neshyba.
Množství poškozených stromů odpovídá 10.000 metrům krychlových dřeva. Mnohem větší je však těžba vynucená kůrovcem, letos dosáhne 50.000 metrů krychlových, což je loňský objem těžby. Přitom roční průměr z desetiletého povoleného objemu těžby je 53.500 metrů krychlových, z čehož vyplývá, že kalamitní těžba je obrovská.
Faktory kalamity jako vichřice, sucho a kůrovec spolu úzce souvisí. Stromy jsou dlouhodobě oslabené, snadno tak podléhají povětrnostním vlivům i škůdcům.
"Bohužel musíme konstatovat, že jsme svědky největší kůrovcové kalamity v historii brněnských lesů. Objem vytěženého kůrovcového dříví za letošní rok představuje desetinásobek proti loňskému roku. Podobně jsou na tom i ostatní vlastníci lesů v celé střední Evropě. V kombinaci s absolutním nedostatkem pracovních sil v lesnictví a kritickou situací v odbytu kůrovcového dříví jsou vyhlídky na zvládnutí kůrovcové kalamity v Česku v dohledné době velmi skeptické," uvedl Neshyba.
A to měly Lesy města Brna štěstí, že letošní sucho se tolik nepodepsalo na zaschnutí sazenic. "Vzhledem k charakteru srážek ve vegetačním období postihlo sucho mnohem více porosty středního a staršího věku než nové výsadby. Těm postačilo k přežití několik bouřek s menšími úhrny srážek, samozřejmě ale vykazují výrazně menší roční přírůst," uvedl Neshyba. Kvůli suchu plošně hynuly hlavně jedle.
Nové stromy jsou nejčastěji duby a buky, dále javory, lípy či olše. Využívají se i jehličnany, vedle smrku douglaska a modřín. "Na vhodných stanovištích sázíme i jedle," uvedl Neshyba. Výsadba druhově různorodějšího lesa je nákladnější, má však být odolnější.
Na obnovu lesa má vlastník dva roky, vzhledem k situaci v českém lesnictví lze však očekávat, že ne všechny plochy budou do dvou let osázené. "Nebude ani dostatek sazenic," poznamenal Neshyba.
Společnost se stará o 6000 hektarů hospodářských lesů a o 2200 hektarů lesů, které slouží třeba k rekreaci a pedagogické činnosti, část je bezzásahovým územím. V lesích je i řada chráněných území. Jen malá část celkové rozlohy je v Brně. Městské lesy, které Brno získalo hlavně v 17. a 18. století, sahají až na sever Blanenska a na západ do kraje Vysočina v okolí Velké Bíteše.
