Přihlásit

V Chomutově jsou pochováni dva velikáni českého lesnictví (Chomutovské noviny)

U stezky podél vnitřní severozápadní zdi chomutovského městského hřbitova, asi 200 metrů od jeho hlavního vchodu, je místo posledního odpočinku dvou osobností trvale zapsaných do historie českého lesního hospodářství a myslivosti.

FERDINAND JULIUS FISCALI

Narodil se 1. června 1827 v Třeboni do rodiny městského důchodního Julia Fiscaliho a Anežky, rozené Reinhardové. Po studiích na gymnáziích v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci pokračoval ve studiu matematiky, přírodovědy a zemědělství na pražské německé technice (1843-1845) a poté vykonával předběžnou lesnickou praxi na velkostatku Jindřichova Hradce. Ve studiích pokračoval na lesnickém ústavu v Mariabrunnu u Vídně a zároveň vstoupil do služeb hraběte Czernina.

Roku 1850 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a mezi léty 1852 a 1858 učil přírodovědu na čerstvě zřízené Spolkové lesnické škole v Úsově na Moravě. V letech 1858-1866 sloužil v hodnosti lesmistra na velkostatku Dobříše. Českým lesnickým školským spolkem byl poté vybrán do funkce ředitele německé lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, na které působil do roku 1894 a pozvedl ji na vysokou úroveň. Od roku 1869 do roku 1893 působil jako vrchní správce valdštejnských lesů a získal titul lesního rady, od roku 1884 byl vrchním lesním radou.

Roku 1886 se stal poradcem v Zemědělské radě, do níž byl vybrán českým zemským výborem. Zároveň byl Fiscali členem Zoologicko-botanického spolku ve Vídni a dalších spolků a od roku 1894 byl druhým viceprezidentem České lesnické jednoty.
V roce 1873 obdržel Řád Františka Josefa I. za kolekci školy v Bělé pod Bezdězem na světové výstavě ve Vídni a v roce 1882 mu byl přiznán Řád železné koruny III. třídy za činnost v ústřední komisi pro úpravu katastru daně pozemkové. Do rytířského stavu byl povýšen roku 1883. Ve vyjádření poct nezůstala pozadu ani Bělá pod Bezdězem, a tak byl v roce 1891 zvolen jejím čestným občanem. Tehdy také vznikl tamější Fiscaliho fond pro podporování chudých posluchačů.

Po odchodu do výslužby v roce 1894 spravoval lobkovické lesy panství Jezeří, roku 1899 se usídlil v Děčíně a poslední dva roky života přebýval u syna Antonína, lékaře v Chomutově. Tam také Ferdinand rytíř Fiscali 10. listopadu 1907 zemřel a byl pochován.

WILHELM (VILÉM) SALLAČ

Pocházel z Poličky, kde se 25. března 1852 narodil. Roku 1878 vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandovy a poté působil na gymnáziu na pražské Malé Straně. Od roku 1882 vyučoval zoologii, botaniku a geologii s mineralogií na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. A právě tam ho osud spojil s rodinou Ferdinanda Julia Fiscaliho. Nejen že se oženil s jednou z jeho dcer, s Fiscalim ho pojila i vášeň k myslivosti a odbornost v lesním hospodářství.

Už coby Fiscaliho zeť začal Vilém Sallač učit na škole v Zákupech. Ale již tehdy se jako vůbec první v monarchii zabýval studiem paroží jelenovitých.
Impulsem mu k tomu byla skrovná sbírka tchána Ferdinanda Fiscaliho. Počal ji rozšiřovat a většinu exemplářů získával díky bohatým osobním kontaktům v evropských zoologických zahradách a přírodovědných institutech nebo nákupem od preparátorských firem. Zároveň s povděkem přijímal dary od šlechticů, kteří mu trofeje přiváželi z tehdy populárních loveckých výprav do exotických zemí na obou amerických kontinentech, ale i v Africe a zejména v Asii. Sallačova sbírka paroží, druhá největší na světě, je dnes uložena v Lesnickém, mysliveckém a rybářském muzeu Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Poprvé svoji sbírku vystavil v roce 1908 v Praze na 60. valné schůzi České lesnické jednoty. Velkou pozornost sbírka vyvolala na mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1910.

Sallač se snažil získat paroží se znaky charakteristickými pro jednotlivé rody a druhy, nikoli extrémně mohutné trofeje. Kromě paroží sbíral prof. Sallač i souroží dutorohých. Sbírka sloužila prof. Sallačovi i jako materiál pro vědeckou práci. Závěry svých rozsáhlých srovnávacích studií, v nichž se zabýval genetikou tvorby parožní koruny, shrnul v knize Die Kronenhirsche und Mendelschen Gesetze (Praha, 1912). A redigováním Spolkového časopisu pro lesnictví, myslivost a přírodovědu v letech 1899-1913 vytvořil dílo, které mu zajistilo významné místo v české zoologii.

Od roku 1919 pomáhal Vilém Sallač jako soukromý docent vybudovat Vysokou školu lesního inženýrství při ČVUT v Praze a zároveň tam přednášel dendrologii, biologii lovné zvěře a lesnickou entomologii.

Zemřel 2. června 1927 v České Lípě.
V Chomutově ho nechala pochovat manželka Rosalie (1853-1929), dcera Ferdinanda Fiscaliho.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Komerční zpráva

Šestnáctý ročník veletrhu WOODTEC, který se měl uskutečnit od 21. do 23. října 2020 na brněnském výstavišti, se v letošním roce konat nebude. Na zrušení...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Lesnictví

Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby