Mírné zimy bez větších srážek, letní teploty na jaře, horké léto téměř bez deště. Takovým způsobem se už několik let projevuje v Čechách, na Moravě i za sousedními hranicemi klimatická změna. Stromům chybí vláha a chřadnou. Ztrácí vitalitu a neubrání se škůdcům. K nejpostiženějším patří Olomoucký kraj. Lesníci proto mění druhovou skladbu lesů ve prospěch listnáčů, které lépe odolávají suchu.
Podle informací lesů ČR v roce 2008 bylo ve státních lesích kolem Šternberků vykáceno kvůli kůrovci 3116 metrů krychlových dříví. Tehdy nic nenasvědčovalo změně klimatu. Padesát procent sázených dřevin tvořil smrk, nejvíce využívaná dřevina ve stavebnictví, ale také v nábytkářství, k výrobě hudebních nástrojů, papíru, podlah, energetické štěpky nebo paliva. O několik let později dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek natolik oslabí lesy, že se neubrání kůrovci ani jiným škůdcům a začnou ve velkém hynout. Obzvláště pak smrky jako mělce kořenící dřeviny.
Vše vygradovalo extrémně suchým létem roku 2015. Tehdy se začalo v okolí Nízkého Jeseníku mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě • dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou," řekl lesní správce ze Šternberka Jiří Sládek. V kritickém roce 2015 se v lesích spravovaných Lesní správou Šternberk kácelo už 89 414 metrů krychlových dříví napadeného kůrovcem, o rok později přibylo ještě sto tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví. Podle zástupců státního podniku Lesy ČR bylo jasné, že nejde o náhodný výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend, zásadní přírodní změnu. „Začali jsme s obměnou druhové skladby lesů. Zatímco před deseti lety se vysazovalo 26,5 procenta buku, dnes je to 45,67 procenta. Ani smrk z porostů docela nezmizí, patří tam a je ho třeba, ale netvoří už polovinu zalesněných porostů, dnes 22 procent. Své místo mají v lesích i náletové a přípravné dřeviny, jako je bříza, osika nebo habr," vysvětlil Sládek.
Také letos je extrémně suché jaro. Od srpna 2017 navíc několikrát poškodily lesy větrné smrště, takže podnik Lesy ČR v březnu zastavil plánované těžby zdravých stromů a zpracovává pouze kalamitní dříví. Kromě smluvních partnerů pomáhají i těžaři z lesních závodů podniku Lesy ČR. Kvůli nedostatku vláhy v půdě se přesouvá i většina zalesňovacích prací. „Letos jsme na 707 hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionu sazenic lesních dřevin. Ve vyschlé půdě se ale sazenice neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů, což je 24 procent z celkového plánovaného objemu. Obnovu chceme dokončit na podzim, bude však záležet na počasí," uvedl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Pavel Koždoň.
S důsledky sucha se potýkají také Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které na Olomoucku a Přerovsku spravují vojenské Újezdy Libavá a Březina. . Aktuálním problémem, který řešíme, jsou polomy způsobené bořivými větry na porostech, které jsou oslabeny kalamitními těžbami v uplynulých letech. Soustředíme se na obnovu lesa," uvedl výrobní náměstek VLS Libor Strakoš. Vojenské lesy v šesti lokalitách, které spravují, v tomto roce vysadí 20 milionů sazenic. Drtivá většina z nich, 16 milionů, půjde na zalesnění Libavé a Březiny a přes 60 procent budou tvořit listnaté dřeviny. „Snažíme se zvyšovat zastoupení melioračních dřevin a reagovat i dalšími novými postupy na klimatické změny," dodal výrobní náměstek VLS. Výrazné investice také míří do zadržování vody v obou postižených moravských lokalitách ve správě VLS. V rámci investičního programu „Živá voda VLS" zde vzniklo či vzniká 20 drobných vodních děl, do nich státní podnik investuje 56 milionů korun.
Vojenské lesy a statky přitom počítají s tím, že v nejbližších letech budou do obnovy, změny druhové skladby lesů investovat i dalších opatření. „Na řešení problému jsme se v uplynulých letech, kdy jsme dosahovali rekordních hospodářských výsledků, strategicky připravovali," poznamenal Strakoš s tím, že vojenský lesnický podnik na řešení důsledků klimatických změn kumuloval rezervy, které k letošku dosahují konsolidované výše 1,3 miliardy korun. •
