PRAHA Vlna letních veder v Evropě postihla i výhradně zimní artikl – vánoční stromky. Velká část jich uschla.
„Týká se to zejména sazenic, tedy čerstvě vysazených stromečků, které nemají hluboký kořen a tím pádem takovéhle sucho dlouho nevydrží. Pozorujeme sedmdesáti- až osmdesátiprocentní úhyn," říká František Valdman ze Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Postiženy jsou podle něj všechny druhy: jedle, smrky i borovice.
Sazenicím trvá až deset let, než vyrostou do prodejní velikosti, takže nehrozí, že by o letošních Vánocích nebyly stromky. Budou ale ošklivější. Už teď nemají podle Valdmana tak bohaté jehličí jako před lety a mimořádně horkým dnům ještě není konec. A možná stromky také podraží, aby se pěstitelům nahradily ztráty.
Úrodu mladých stromků, o kterou letos přišli, se pěstitelé pokusí nahradit na podzim a vysadit sazenice nové. Když se to povede a stromky se uchytí, nemusely by na pultech chybět ani za osm až deset let. Jenže problém je, že pro pěstitele to znamená dvojí náklady a dostávají se tak do situace, kdy z prodeje stromků letos nebudou mít téměř žádný zisk.
Jednou z možností, jak ztráty vynahradit, je zdražit a vykrýt tak dodatečnou investici. To je ale problematické, protože český trh je zavalen jedlemi z ciziny, kterým čeští pěstitelé jen těžko cenově konkurují. A nemohou si dovolit zdražit ani smrky či borovice, kde tolik se zahraničními plantážemi nesoupeří.
„Když budeme zvedat cenu smrků a borovic, přiblížíme se k ceně jedle a pak lidé raději sáhnou po ní. Ty ostatní stromky kupují spíše lidé, kteří chtějí na vánočním stromku ušetřit," vysvětluje František Valdman ze Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Pěstitelé tak budou muset uhradit z úspor.
Nejenom čeští pěstitelé řeší podobné dilema. Tropické počasí spálilo stromky po celé Evropě. Oblast Arden, odkud pochází 85 procent belgických vánočních stromků, dnes nabízí smutný pohled. „Jsou zde školky, kde máte až ze 30 procent uschlých rezavých malých stromků, které rostly od jara a pak je spálil sluneční žár," říká šéf ardenské unie pěstitelů Jonathan Rigaux. Odhaduje, že pokud vedra neustanou, přijdou tamní pěstitelé asi o patnáct procent stromků, ze kterých měli mít radost zákazníci už letos. Podobné potíže mají pěstitelé i v Anglii a dalších zemích. „Mám stejné zprávy i z Dánska, kde bylo vždycky vlhko a nikdy nebyly problémy se srážkami," potvrzuje Valdman, že jde o celoevropský problém.
Český trh je navíc podle Valdmana specifický v tom, že zákazníci nijak zvlášť domácí zemědělce nepodporují. „Stejné obtíže mají i Rakušané, ale ti jednoduše zvednou ceny, protože když jde o domácí produkt, Rakušané ho koupí, i když je dražší. Kdežto u nás je to spíš naopak," říká Valdman.
Otázkou je, jak to bude s českými pěstiteli stromků do budoucna. Letošní rok je totiž již potřetí za sebou mimořádně horká sezona. Tuzemští pěstitelé jsou zcela závislí na vrtoších přírody. „Zavlažovat plantáže se u nás nevyplatí a ani na to ne jsou podmínky. Pěstování stromečků je navíc okrajová záležitost, není to vlastně ani zemědělství, ani lesnictví. Když je horko, zemědělci si vyhádají nějakou dotaci, ale u stromečků to nepřipadá v úvahu, každý od toho dává ruce pryč," říká Valdman.
„Kdyby se takové počasí opakovalo ještě několik let po sobě, tak mohu s jistotou říct, že to spousta lidí přestane dělat. Já osobně už pěstuji stromky od roku 1995, a pokud to takhle bude pokračovat, k uživení už to nebude," uzavírá Valdman.
