S mapováním stromů v Boubíně už začal zakladatel pralesa, teď v tom pokračují vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. Při týdenním výjezdu odeberou vzorky ze zhruba 400 stromů. Záleží, jak jsou stromy silné.
„Aktuálně odebíráme letokruhové série stromů, které spadly při orkánu Herwart, abychom věděli, co mají ty stromy za sebou. Z toho zjistíme, jaká je minulost lesa," vysvětluje lesník a pedolog Pavel Šamonil
K odebírání se používá takzvaný Presslerův nebozez. „Je to takový dutý vrták. Po vyvrtání vložím takovou lžičku, ta podebere váleček letokruhu, který pomalu vytáhnu. Potom vzorek odnesu do laboratoře a můžu měřit šířky každého letokruhu. Podle toho zjistím, jak je strom starý a co prožil ve svém životě," doplňuje Pavel Šamonil.
Z letokruhů a jejich šíře umí vědci vyčíst celý příběh daného stromu, potažmo i lesa. Například kdy byly orkány, kdy byla gradace kůrovce nebo i to, jak v mládí strom rychle rostl a zda jeho vývoj něco negativně neovlivnilo.
Celkem sedmkrát se nad Žofínský prales na jihu Čech vznesla švýcarská bezpilotní helikoptéra. Speciálním skenerem tu měřila stromy. O data má zájem americká vesmírná agentura NASA.
Od 70. let vědci měří v Boubínském pralese pozice a zdravotní stav každého stromu. Teď chtějí zachytit, co přesně se tu odehrálo za orkánu Herwart. Podle jejich odhadu tu při bouři spadlo přibližně 1600 stromů.
„Musíme znovu projít každý strom, znovu každý identifikovat a řekneme si, ano tento se vyvrátil, a zaznamenáme si to. Potom můžeme kvantifikovat, co se stalo," upřesnil Pavel Šamonil.
Každý strom, který má tloušťku alespoň deset centimetrů, je podle Pavla Šamonila v databázi Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví a vědci sledují jeho životní dráhu. Celkem je podle této databáze v jádrovém území Boubínského pralesa 20 tisíc stromů.
