Tereza JANDOVÁ, moderátorka
Kvůli kůrovcové kalamitě je rekordně levné dřevo. Je ho tolik, že Správa Lesů České republiky umožnila lidem natěžit si vlastní dříví určené k topení, to dosud nebylo možné.
osoba
Těžený strom se vždycky označí /nesrozumitelné/ sprejem.
Martin KOČÁREK, redaktor
Takto označených stromů jsou teď plné lesy, buď je zlikvidoval kůrovec nebo uschnuly a správa lesů už neví, co má s takovým množstvím dřeva dělat. Lesy po celém Česku jsou teď podobnými hromadami dřeva přeplněné. K ničemu jinému než k topení se většinou využít nedá. Zatímco před dvěma lety stál kubík palivového dříví okolo tisíce korun, teď si pro něj do lesa můžete přijet za 350, a když se domluvíte s lesníky a vybrané stromy si i sami pokácíte, vyjde vás stejné množství na pouhých 30 Kč.
Eva JOUKLOVÁ, mluvčí Lesů ČR
Poté, co lesník určí konkrétní strom, který se bude kácet, tak samovýrobci přijedou, strom pokácí, odvezou a dřevo zaplatí.
Petr KNOBLOCH, lesní správce Litoměřice
Ta cena se snižuje tak, jak postupuje kůrovcová kalamita. Na trhu v republice je přebytek dříví. Reagovali na jsme s cenou.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Dřeva je tolik, že ani /nesrozumitelné/.
Martin KOČÁREK, redaktor
Před kůrovcovou kalamitou se v Česku ročně vytěžilo okolo 20 000 000 krychlových metrů dřeva. Loni už to ale bylo 30 a z toho 20 000 000 je dřevo vhodné jen k topení. Podle odhadů bude letošní číslo ještě vyšší. Martin Kočárek a redakce, televize Nova.
Komentáře
Slyšel někdo něco podobného o LČR dnes od roku 2015?
Státe, státe, k čemu my občané tě vlastně máme?
V roce 1929 nebyly vůbec k dispozici dnešní ekosystémové poznatky o smrku. V roce 1929 měly naše lesy k dispozici mnhem více srážek a rostly při nižších teplotách, než dnes. Slyšel jste už o nejstudenějším dnu v novodobé historii, 11.2. 1929?
Takže cpát dnes vlastníkům (velkým, malým, největším, jakýmkoliv) prostředky státní podpory bez záruky, že tyto doslova nevyletí komínem, by bylo ze strany státu pošetilé a já to zcela chápu.
Jako banka nepůjčí další peníze nikomu, kdo má na krku exekuce a nesplácí úvěry u jiných bank (od toho máme registry dlužníků), tak by byl pošetilý i stát, kterému může vlivem naprosto nevhodné druhové skladby odejt během 10 let i 50% lesů, pokud by takové peníze nepodmínil zárukou, že budou využity na obnovu stanovištně vhodnými, nikoliv školkařsky a pilařsky protěžovanými dřevinami.
Jste ochotní takovou záruku poskytnout? Pokud ano, nepochybuji, že válečná sekera mezi "plantážníky" a "ochranáři" bude zakopaná.
A taky netuším, jak jste přišel na to, že bych orodoval za finanční podporu, když to stát mohl udělat jednodušeji a elegantněji omezením těžby ve vlastním.
To se to skutečně nedalo z textu pochopit, nebo mi záměrně podsouváte, co neříkám a nepíšu?