Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Větrná kalamita uzavřela desítky lesů na střední Moravě. Lesáci a zpracovatelské firmy tam posílají veškerou techniku. Tak, aby do konce června stihli zpracovat stovky tisíc kubíků zničeného dřeva. Dá se vše stihnout včas, nebo lesy čeká nejhorší kůrovcová kalamita za posledních několik let? O tom budeme mluvit v následujících minutách. Dobrý poslech přeje Lenka Kratochvílová.
osoba
--------------------
To je všechno z těch stromů. /nesrozumitelné/
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Chatová oblast Karlov na Šternbersku patří k vichřicí nejpostiženějším lokalitám v regionu. Janě Páskové statný smrk spadl přímo doprostřed chalupy.
Jana PÁSKOVÁ, majitelka chalupy
--------------------
Tady vlastně on spadl a rozbil nám celej ten štít, že, to tady spadly, oni spadly tři najednou. Hasiče jsme museli zavolat, protože to bylo až na komíně, abysme mohli vůbec topit. No, jako nechtěla bych to zažít znovu teda.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Jiřího Blažka, nezávislého starosty Paseky, v okolních lesích leží obrovské množství stromů. Škody ještě stále sčítají.
Jiří BLAŽEK, starosta Paseky /nez./
--------------------
Starousedlíci mi povídali, že to teda nezažili a že opravdu to bylo, jako když tady od Huzové, když ten vítr se hnal na Pasek, jak by letělo nějaký letadlo nebo, nebo něco, takový hukot to byl.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Stovky tisíc kubíků dřeva vichřice poničila taky na Valšovicku. Dělník Jaroslav Palička se svou pilou pracuje v lesích od rána do večera.
Jaroslav PALIČKA, dělník
--------------------
Práce dost, po tom větru, to je kalamita. Nestíháme. Tady můžeme spávat. Jako popadalo toho hodně a nevíme, kde máme dřív skočit. Můžem z jednoho místa na druhý furt dokola, a to se nestíhá.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky jeho kolega Vladimír pracuje už 3 týdny bez jediného dne volna.
Vladimír, dělník
--------------------
No, je toho teďka moc, no. By to měla být vlastně tak roční těžba. To, co se má udělat za rok, tak by se mělo zpracovat co nejdříve.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítr tady podle odhadů správce polesí Martina Němce poslal k zemi na 20 tisíc kubíků dřeva.
Martin NĚMEC, správce polesí
--------------------
Co ten vítr měl v cestě, to lehlo. Od mladých smrkových porostů, až opravdu po mýtní bukové porosty. Bez rozdílu dřeviny, bez rozdílu věku, zlomy, vývraty, jednotlivé, skupinové. Ve srovnání s běžnou těžbou podle plánu je to asi objem na dva roky. Pro nás je to hodně nepříjemná akce, protože původní plán, který byl na 10 let, až do roku 2020, ten už máme naplněný. Toto už je všechno nad rámec, nad plán.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
My teďka stojíme vlastně na jedné z vlastních cest, kde leží celé rubisko buků, nejsou to nějaké oslabené smrky, suché, ale opravdu zdravé silné stromy.
Martin NĚMEC, správce polesí
--------------------
Tady jsme zhruba u dvouhektarové plochy, kde prostě došlo k totálnímu rozvratu. V podstatě téměř mýtního porostu bukového. Vypadá to, že to opravdu šlo, ten silný nárazový vítr, nějakým pásem. A nasvědčuje tomu to rozložení těch škod, položení těch kmenů prakticky jedním směrem, co máme informace od kolegů lesníků, tak to vypadá, že prostě byl to severní buřivý vítr, šlo to někde z oblasti Šumperska, Šternberska, a přehnalo se to tady přes Moravskou bránu, zasáhlo to nás.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě vyšší škody vichřice způsobila na nedaleké Libavé. Harvestory a těžká technika tam teď pracují naplno. Vichřice tam poničila 200 tisíc kubíků dřeva. Vojenské lesy proto na zpracování kalamity nasazují veškerou techniku. Potvrzuje šéf lipenského závodu Jaroslav Nerad.
Jaroslav NERAD, šéf lipenského závodu Vojenských lesů a statků
--------------------
Máme zajištěné práce vlastně dlouhodobými smlouvami na harvestory, máme dlouhodobé pracovníky vlastně z dynamického nákupního systému, ostatní divize Vojenských lesů zastavily těžbu a přesouvají kapacity sem. Komplikované je to tím, že vlastně ještě nemáme zpracovanou nahodilou těžbu z toho hurikánu Herwart, který byl na podzim loňského roku, a samozřejmě prolíná se to se zpracováním kůrovcové kalamity.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
V lesích na Kozlově sedí ve svém harvestoru Radim Běleška, na výpomoc sem přijel z Valašska.
Radim BĚLEŠKA, obsluhovač harvestoru
--------------------
Je to zhruba od světla do tmy, takže od té šesté hodiny do té šesté hodiny večerní.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Práci navíc lesákům komplikují neukáznění turisté. Do lesů chodí přesto, že do desítek lokalit úřady kvůli bezpečnosti vyhlásily zákaz vstupu.
Jaroslav VALENTA, turista
--------------------
Tak jsem se chtěl podívat, jak to vlastně vypadá.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaroslav Valenta si prý zamčené závory nevšimnul a s batůžkem na zádech prochází lesy u Peršovic.
Jaroslav VALENTA, turista
--------------------
Nepolezu pod žádnej věšák.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vedoucího polesí Martina Němce tu lidem stále hrozí nebezpečí.
Martin NĚMEC, správce polesí
--------------------
Apeluju na návštěvníky lesa, aby tady ten zákaz respektovali. Jsou poryvy větru, opravdu padají ty stromy postupně, takže je to opravdu nebezpečné.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě kvůli bezpečnosti muselo být zrušeno i několik turistických a sportovních akcí. Trať té vůbec největší, cyklistického ŠELA MARATHONu, vedla nejpostiženějšími částmi lesů. Hlavní pořadatel Aleš Procházka proto po dlouhých jednáních termín závodu přesunul.
Aleš PROCHÁZKA, pořadatel ŠELA MARATHONu
--------------------
Přiznám se, že jsem vlastně doteďka to v Jihlavě odpískal, úplně jsem přestal jakoby o ten les bojovat. Strávili jsme tam ohromný množství času a ta vichřice nám zařídila obrovské množství práce, kterou jsme s našima kamarádama ve volném čase provedli. /nesrozumitelné/ trasy a přípravu, takže jsme se rozhodli radši přesunou ŠELA MARATHON na, na září, protože nemá smysl, prostě proti přírodě nic nenaděláme. Není to žádná katastrofa.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákaz vstupu je v lesích na střední Moravě vyhlášený do poloviny roku. Nejpozději do té doby chtějí lesáci kalamitu zpracovat, říká Jaroslav Nerad z Vojenských lesů a statků.
Jaroslav NERAD, šéf lipenského závodu Vojenských lesů a statků
--------------------
Pospíchá se na to především proto, aby se neznehodnotilo dřevo. Vzniká tam dřevo atraktivní pro kůrovce, pokud se to nezpracuje. Bysme mohli položit další porostný základ.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen loni lesáci na Libavé vytěžili rekordní množství kůrovcem napadeného dřeva, přes milion kubíků. Letos je to prozatím 250 tisíc.
Antonín MIČÁN, Vojenské lesy a statky
--------------------
Lesní úsek Eliščino.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
S Antonínem Mičánem teď projíždíme jeho služebním autem Vojenských lesů a statků po místech na Libavé, která větrná vichřice poničila nejvíce.
Antonín MIČÁN, Vojenské lesy a statky
--------------------
Tahlensta paseka má odhadem nějakých 30, 40 hektarů.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady jsou už stromy vytěžené a právě traktory se speciálními drtičkami pařezů připravují paseky pro další výsadbu.
Antonín MIČÁN, Vojenské lesy a statky
--------------------
Tento stroj nezhobluje ty největší pařezy, ale ty střední, tak zhobluje úplně bez problémů. A potom při tom samotném zalesňování v podstatě ty zalesňovači musí tu štěpku, která vznikne, odhrnout, ať sazenice přijdou až do minerální půdy, aby, aby se líp uchytily. Je to lepší pro ty zalesňovače, kdy mají kompletně připravenou půdu a nemusí skákat mezi větvema, které, které prostě tu, to samotné zalesnění lehce komplikuje.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli větrné kalamitě, ale i kůrovci a suchu chtějí Vojenské lesy na Libavé letos vysadit rekordní počet stromů, téměř 16 milionů sazenic. Potvrzuje mluvčí společnosti Jan Sotona.
Jan SOTONA, mluvčí společnosti VLS ČR
--------------------
Vytěžené lesní plochy opět zalesňujeme prakticky bez odkladu, snažíme se zakládat druhově pestré porosty, které budou odolnější proti negativním vlivům škodlivých činitelů, výkyvům počasí a změnám klimatu. V této plánované výsadbě by měly dominovat listnaté dřeviny, budou tvořit bezmála 2/3 celkově sadby.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ceny sazenic stromků v Česku v posledních letech výrazně stoupají. A to o desítky procent. Majitelům především menších školek totiž v současnosti chybí dostatek semen k jejich pěstování. V budoucnu by tak mohlo hrozit, že do českých lesů budeme sazenice vozit ze zahraničí.
O tom, jak lesáci kalamitu na střední Moravě zvládají zpracovat, co jim práci komplikuje a jak můžou lesy chránit, si budu vykládat s Janem Jenišem, je to vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog a člověk, který se počasím a jeho vývojem na střední Moravě zabývá už desítky let. Dobrý den.
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Dobrý den.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Vojenské lesy tím, že hospodaří ve výcvikovém prostoru Libavá, patří k největším lesním správcům na Olomoucku. Větrné kalamity tuto oblast postihují poměrně často. Dá se tak údolí Moravské brány označit za lokalitu, která si svým geografickým uspořádáním o časté silné větry sama říká, nebo mají stejné potíže i ostatní regiony v Česku?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Ano, Moravská brána je specifické údolí oddělující český masiv de facto od nejzápadnějších výběžků Karpat. Konfigurace Moravské brány ve vztahu k severovýchodnímu větru je velmi náchylné, co se týká škod na lesních porostech. Lesnické hospodaření dlouhodobě v rámci Moravské brány je stavěno tak, aby jako hospodáři jsme bránili se především převládajícím větrům, což jsou větry západní. A pokud je tento vítr silný, tak bývá z velké části bořivý. Uvedu příklad z konce března 1991, anebo teď 18. března místně nazvaný orkán Edward, tento poslední vítr severovýchodního směru byl v Moravské bráně a v jejím okolí, přilehlé části Oderských vrchů, nadělal obrovské, obrovské škody. Problém této větrné smrště byl v tom, že se netýkala jenom tak jako často smrkových porostů, ale ta síla toho větru byla tak obrovská, že se vyvrátily buky, vyvrátily se modříny, vyvrátily se duby. V podstatě bez ohledu na dřevinnou skladbu, tam, kde mohl se do těch stromů opřít trochu, napáchal obrovské škody v jakýchkoliv porostech.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
V těchto dnech uplynulo od té poslední velké kalamity přesně měsíc. V desítkách lesů v regionu platí kvůli bezpečnosti zákaz vstupu do lesů. Jak se lesy z této kalamity vzpamatovávají a jak vy zvládáte její následky likvidovat?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Tak, začali jsme s tím v podstatě především se zpřístupněním lesa, prořezáváním cest, na základě kterého jsem pořádali státní správu o vyhlášení zákazu vstupu i do těch zpřístupněných částí bývalého vojenského újezdu. A když vezmu v globále to, co se nám zatím podařilo zpracovat, v té části postižené tím větrem, tak se jedná asi o 30 tisíc kubíků dříví.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Což znamená ...
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
15 %. Co se týká toho zpracování, bude dost složité. Protože pokud nám ty vývraty spadly na rovinách, tak máme technologie, relativní technologie dobré, kterými to zpracujeme, teď mluvím o použití harvestorové technologie při zpracování té nahodilé těžby, horší je otázka kalamity, která spadla, a bohužel toto je tento případ, která spadla ve stráních, kde je nutný kůň jako přibližovací prostředek, a bohužel těch potahů pro přibližování dříví v lese neustále ubývá. Nikoliv koní, ale především těch lidí, kteří jsou srdcaři a jsou schopni s těmi koňmi to dříví přibližovat.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli kalamitě zastavil váš podnik taky veškerou plánovanou těžbu. Co to pro vás vlastně znamená?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Náš ředitel státního podniku zastavil veškeré úmyslné těžby v rámci celé firmy a my využíváme i pomoci jak THP, to znamená především lesníků, tak kapacit na zpracování té nahodilé těžby, kterými jsme posíleni těch českých divizí, od severních Čech až po nejjižnější část jižních Čech nám vypomáhají kolegové při tom zpracování kalamity, kterou jsme bohužel v současné době postižení my.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím, jak z Libavé každým dnem vyvážíte vlastně desítky plně naložených kamionů dřeva, tak by se dalo předpokládat, že obchod se dřevem je teď lukrativním byznysem. Je to opravdu tak?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Není. Není, protože obchod se dřevem by byl lukrativním byznysem, kdybyste to dříví mohla zpeněžit nejlépe, jak můžete. Tím, že existuje dneska obrovský přetlak toho dříví na trhu a vychází to prosím jednoznačně z té povinnosti zpracovat nahodilou těžbu v daných termínech, no, tak se dostáváme do pozice, že nabídka dřevní hmoty převyšuje pochopitelně poptávku. No, a tam je problém v tom, že tím pádem to dříví neprodáte za tu nejlepší cenu, za kterou byste ho prodat mohli. To znamená, tvrdím, že každá kalamita většího rozsahu znehodnocuje to hospodářské snažení lesníků, protože do toho ekonomického prostředí vnáší nevyrovnanost. Pokud bysme hospodařili bez kalamit, tak to dříví rozhodně prodáme za lepší cenu.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
A k jakým odběratelům vlastně v současnosti dřevo od vás míří? Zaměřujete se na tuzemské odběratele? Nebo se to už dávno nevyplatí? Jak vysoké procento vašich těžeb vyvážíte do zahraničí?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
V současné době je to tak, že export se týká asi 30 % námi vyrobeného dříví, ten zbytek zůstává v rámci České republiky a ten obchod máme postavený na 2 nosných pilířích, a to je na dlouhodobých smlouvách a na veřejných trzích. To znamená na aukcích. Víte, přes ty aukce prodáte dříví lépe v době, kdy je ho nedostatek. A odběratelé se o něj budou prát a budou samozřejmě za něj platit víc. Pokud jsme v situaci, v jaké jsme dneska, to znamená, že toho dříví tak, jak jsem říkal, je přetlak na trhu, tak se dostáváme do pozice, že je dobré mít ty dlouhodobé smlouvy, protože ti dlouhodobí odběratelé mají s námi dobrý vztah a v době, kdy dříví byl nedostatek, my jsme jim ho dodávali, a oni nám ho zas dneska odebírají.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejen vichřice, ale i sucho a kůrovec v posledních letech decimují české a moravské lesy. Libavá, kde hospodaříte, je toho jasným důkazem. Hrozí tak, že pokud by se nepodařilo vše zpracovat co nejdříve, mohl by se vytvořit základ pro další ještě masivnější rozšíření kůrovce?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
No, samozřejmě mohl. Proto nasazujeme maximum kapacit a veškeré kapacity, které máme dostupné. V tomto smyslu si myslím, že by mělo dojít k jakési úpravě legislativy, na kterou dlouhodobě tlačíme, víceméně na tu úpravu specielně v vyhlášce 101 z roku 1996, která se zabývá ochranou lesa, protože prioritou nás jako lesníků je co nejrychlejší zpracování tohoto dříví.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten termín pro zpracování té kalamity je stanovený do konce června. Splníte ho?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Ano, s odřenejma ušima.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy počasí a jeho vývoj v regionu sledujete už řadu let. Dá se předpokládat, že se ta situace se suchem a nedostatkem srážek, které vlastně vytváří ideální podmínky pro působení kůrovce, bude ještě zhoršovat, nebo můžeme čekat nějaký výraznější obrat?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Musel bych být pánbůh, abych vám řekl, jak to ve skutečnosti bude. Nicméně v průběhu posledních 20 let, tak na zeleném kříži dlouhodobě prováděli naši němečtí předkové měření srážek a teplot. Dlouhodobý úhrn srážek na zeleném kříži byl 890 milimetrů. Za posledních 20 let je ten úhrn 573. Takže v tomto smyslu je obrovský problém.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se vůbec nějak těm ztrátám účinně bránit? Jaká opatření proti kůrovci teďka nejčastěji využíváte? A dá se udělat třeba ještě něco více?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Vymyšleno ve vztahu k obraně proti lýkožroutům, si myslím, že je všecko.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vaší zkušenosti, jaký vliv má podle vás úbytek lesů na zvěř, která vlastně u nás žije?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Musím hovořit pouze za území, které znám. To znamená, bavím se teďka o vojenském újezdu Libavá, potažmo o honitbě Libavá. Má Libavá obrovskou výhodu v tomto smyslu. Specielně v tom, že minimálně třetinu toho území tvoří vojenské plochy. A tak jak intenzivně v současné době zpracováváme nahodilou těžbu, tak samozřejmě to vytváří v lesních částech těch porostů výrazný tlak na zvěř, kterou tím pádem vytlačujeme. Protože jestliže tam stál les, dneska je tam holina nebo zalesněná kultura, kde, a teď budu mluvit o jelení zvěři, která se především na Libavé vyskytuje, kde ten jelen se nemůže cítit bezpečně, tak hledá místo, kde se cítit bezpečně může. A v našich podmínkách specielně ta zvěř vyhledává ty vojenské plochy, které jsou dneska zarostlé z převážné části břízou, jívou, osikou, v těchto plochách nachází klid před tím civilizačním tlakem, který už dneska představuje i to zpracování těch nahodilých těžeb.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme odhadnout, jak budou české a moravské lesy vypadat, řekněme, za 50 nebo více let? Budou se nám líbit?
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Já si myslím, že každý člověk má trochu jiný pohled na les. Někomu se líbí les takový, jinému onaký. Takže nevím, jak se budou líbit všem. Nicméně musím s optimismem říct, že tady lesy jistě za 50 let budou. Bude jich víc. Musím podotknout, že opravdu plocha lesa narůstá. A ty lesy budou zcela jiné, než na ně byli zvyklí naši předci. Budou určitě jiné i na to, než jsme zvyklí my. Naším úkolem je to, aby ten les byl druhově bohatý a prostorově bohatý, nikdo z nás neví, co bude za 5 let, za 20 let, a ten, ty lesní porosty, který my dneska zakládáme, porostou zcela jistě 100 let. Takže my je musíme opravdu i s touto vizí zakládat. Je důležité, aby vždycky byly minimálně 3 ty hlavní, ty základní dřeviny na těch plochách, a rozhodně musíme počítat i s těma rychle rostoucíma dřevinama, které zalesňujeme v podstatě jako přípravné, abysme v současné době rozbily ty velké plochy těch holin, které nám vznikají, a především abysme co nejrychleji zakryli půdu, co nejrychleji minimalizovali riziko eroze, co nejrychleji vytvořili mikroklima lesa, protože na těch velkých holinách je to mikroklima stepi, a abychom byli schopni cíleně ten les dovést do stadia, v jakém chcem, to znamená, aby byl druhově bohatý a prostorově rozčleněný, aby dělal těm našim potomkům radost. Děláme pro to všechno, ano.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl Jan Jeniš z Vojenských lesů a statků. Bavili jsme se o lesích, o kalamitách větrných i kůrovcových, i o tom, jak lesy nejlépe chránit. Děkuji.
Jan JENIŠ, vedoucí lesní výroby divize Vojenských lesů a statků ČR v Lipníku nad Bečvou, amatérský klimatolog
--------------------
Já se s vámi loučím pozdravem lesu zdar.
Lenka KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus přeje Lenka Kratochvílová.
