Jen pár kilometrů od Ledče nad Sázavou je malá vesnička Vilémovice. Stojí v ní zámek, a v rohu jeho zahrady nenápadný košatý strom.
Na první pohled by nikdo nehádal, že je mu snad i dva tisíce let. Odhady jsou totiž různé. Je to tis červený a dostal se i do znaku obce.
Vzácný tis teď roste na soukromém pozemku. Po sametové revoluci zámek restituoval potomek posledních majitelů, a od něj ho koupil Bohumil Klabík z Prahy. O budovu i zahradu se poctivě stará, a spolupracuje s obcí. I díky tomu se tisu v rohu zahrady dostává dobré péče. Během suchého a horkého léta stál u stromu tisícilitrový barel vody, ze kterého se vykopanou stružkou vsakovala voda ke kořenům. Tis dostává pravidelně hnojivo a postřik proti škůdcům.
Na ceduli vedle stromu je napsáno, že na tomto místě stojí od začátku prvního tisíciletí. Když přišli kolem roku tisíc dvě stě benediktini, už tu byl. Majitel zámku Bohumil Klabík objevil doklady z počátku čtyřicátých let minulého století, které udávají přesné rozměry a stav stromu. „Výška je třináct metrů, obvod tři a půl metru," čte. V listině se také píše o věku tisíc osm set let. Tis je strom u nás poměrně vzácný, a vysoký věk je u něj obvyklý.
Staré pověsti říkají, že lidé měli z tisu strach, protože je včetně kůry a plodů jedovatý. Starosta obce si dokonce pamatuje událost, kdy se obyvatelům vedlejší chalupy ztratila koza. Našli ji ležet pod tisem bez známek života. Okusovala totiž větve stromu.
