Přihlásit

Vojenští lesáci obnovují porosty převážně listnáči (novinky.cz)

Vojenské lesy a statky dlouhodobě reagují na kalamity v porostech obnovou lesů. Loni vysadili lesáci 22,5 milionu sazenic lesních dřevin, letošní výsaz počítá s 12,5 milionu stromků na ploše bezmála dvou tisíc hektarů. Většina proběhne v moravských lokalitách.

Stromy pro Moravu
Přes 4,8 milionu stromků budou směřovat na obnovu lesů ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku, bezmála 5,3 milionu pak vysadí ve vojenském újezdu Březina v Drahanské vrchovině na Vyškovsku.

„Naše strategické cíle v obnově lesů jsou letos na Moravě. Stejnou prioritu bude mít v Čechách ve čtyřech lokalitách v naší správě ochrana lesů proti šíření lýkožrouta důsledným zpracováním a asanací napadeného dříví," řekl ředitel VLS Petr Král.

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

-10 # Vladimír Pelíšek 2020-03-09 15:24
Cože? Smrky budou tvořit jen 20%, a to budou ještě z nemalé části využity pouze jako přípravná dřevina? Co si to ti vojenští lesáci dovolují?
Zřejmě nečetli březnovou Lesnickou práci - nebo ji četli, ale rozhodli se ignorovat jeden z článků tam otištěných. Jeho autorem je jakýsi profesor Simanov, bývalý VŠ pedagog, a jak jsem se dozvěděl z ropáckých zdrojů a jeho vlastního PR, prý se jedná o mezinárodně uznávanou lesnickou kapacitu.
Některé jeho odborné poznatky opravdu stojí za zopakování. Například ten, že holoseče jsoiu vlastně prospěšné, protože jen díky nim si svých pár let či desetiletí života užije spousta keřů a bylin, které by si ve věčně přistíněném výběrném lese ani neškrtly. Což o to, s tímto by se dalo souhlasit, pokud by holoseče tvořily nějakých 20% obnovy, a ne přes 80%, takže naopak spousta jiných cenných druhů, třeba jedle bělokorá, si kvůli nim ani neškrtne, že, pane profesore?
Ještě "výživnější" je ovšem profesorovo zpochybňování významu rostoucího zastoupení listnáčů na výši kalamitních těžeb. Profesor správně uvádí, že za posledních 70 let kleslo zastoupení smrku v českých lesích z 60 na 50%, samozřejmě ve prospěch listnáčů. A nato varovně zvedá prst: - podívejte se ale, jak navzdory tomu vzrostl podíl nahodilých těžeb! A opět dokumentuje grafem, jemuž po obsahové stránce nejde nic vytknout.
Máme si tedy podle profesora myslet, že pokud chceme omezit nahodilou těžbu, určitě k tomu nevede cesta přes zvyšování podílu tzv. melioračních a zpevňovacích dřevin. Profesor doslova uvádí, že nynější "kampaň" proti dosavadní obří výsadbě smrku je "ubohá".
Chtělo by se zeptat: - a co "zanedbatelná" korelace s tím, že v uvedeném období 1950-2020 se především výrazně zvýšila průměrná teplota a četnost a intenzita suchých period v době plné vegetace, pane profesore? Že např. v období 1780-2019 připadají dvě nejteplejší zimy na posledních 15 let, a hned tři na posledních 30 let? Co s tím, že se PRŮMĚRNÁ teplota za toto období zvýšila o téměř 2 st.C, pane profesore? Kde jsou ve vašem rozhořčení tyto "nepodstatné" faktory zahrnuty?
Mám ještě v živé paměti minulý režim, kdy se často metodou profesora Simanova vypíchl jeden či několik marginálních problémů na Západě, přičemž další desítky faktů, které by je vyvrátily, byly zcela ignorovány. A z těchto marginalit udělali kojzarovští (řečeno terminologií Silvária "hrochovští") ideologové pravidlo a všeobecný jev, na jehož základě dokazovali, jak Západ už každou chvíli zkolabuje.
No a zatím zkolabovali oni sami. Dnes jsou někde zalezlí, zčásti už i vymřelí, poslouchaní jenom hrstkou svých nejbližších. Zcela nebo úplně zcela bez vlivu, a pokud bojují, téměř všechno projedou. Je moc zajimavé vidět, jak tato doba formulovala i pana profesora, a jak její poslední záškuby doznívají i u některých argumentačně prázdných veleještěrů zde na diskusi, než utichnou docela a středoevropský listnatý a smíšený, druhově a prostorově strukturovaný les se zase vrátí tam, kam od poslední doby patří a kde je narozdíl od boreálních plantáží citlivých i na pšouk kolibříka doma - do České republiky.
+4 # Starý 2020-03-10 07:27
Při vašem výkladu bych v pohodě pěstoval smrk a počítal s obnovou po cca 50 letech - trochu nezvyk, ale stále jistější způsob ufinancování pěstování lesa - pokud má být jediný příjem z prodeje dřeva, nežli se spoléhat na jiné dřeviny (i když s tím vnitřně jak vy p. Pelíšku nesouhlasím) a pak něco řešit v řádu ne 50 let, ale 100 a více let.
Ono i u těch dubů, buků a pod se to za stovky let může lehce otočit ...tím je nezatracuji, ale u smrku je to trochu jistota-nemyslíte?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Komerční zpráva

Šestnáctý ročník veletrhu WOODTEC, který se měl uskutečnit od 21. do 23. října 2020 na brněnském výstavišti, se v letošním roce konat nebude. Na zrušení...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Lesnictví

Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby