Společným jmenovatelem prakticky všech řešení je přitom předpoklad, že se bude i nadále planeta Země i středoevropský prostor oteplovat a kvůli tomu v ČR neporostou smrkové lesy v nadmořských výškách pod 600 nebo 500 metrů. Jak to ale s vývojem počasí, teplot a srážek v následujících desetiletích skutečně bude, nemůže říct s jistotou nikdo. Téměř denně se lze v našich médiích i ve vyjádření politiků bohužel setkat pouze s jednostrannou interpretací matematických modelů, které ukazují jen a pouze faktor oteplování.
I mezi odbornou veřejností, například i v řadách pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), se lze ale setkat i s názory opačnými – opět ovšem předpovídajícími vývoj na základě matematických modelů, ale s jinými vstupními daty, tedy že současná několikaletá perioda rostoucích teplot a nižších (především ale nerovnoměrně rozložených) srážek se chýlí ke konci, a naopak že lze v příštích letech očekávat více dešťů a periodu ochlazování.
Jak přitom nedávno připomněl i populárně-vědecký server osel.cz., projevem jednostranné interpretace je i skutečnost, že média a politici sledují jen nárůst tropických dní a nocí, tedy data nad úrovní dlouhodobých průměrů, zatímco nárůst chladnějších dnů a nocí oproti dlouhodobým průměrům nechává společnou doslova chladnou. Dalším problémem je, že se při prognózách změn počasí vychází na jednu stranu ze známých dat za posledních 150 let a zároveň z neznámých a z velmi nereprezentativních vzorků, jakými jsou třeba právě letokruhy stromů či ulity mořských živočichů z období před 150 lety. Pokud se takto smíchají „hrušky s jablky“, dospěje se k trendům, které vůbec nemusí platit. Mnoho studií navíc konstatuje, že průměrné teploty ve středověku byly v řadě oblastí vyšší než dnes.
Autor: Petr Havel
Celý článek naleznete ve zpravodaji AGRObase.
